Úvod k rizikovému faktoru fyzická zátěž

3.7.1.3.1

Úvod k rizikovému faktoru fyzická zátěž

MUDr. Anna Šplíchalová

Související právní a ostatní předpisy

• Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve znění pozdějších předpisů, zejména § 7.

• Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci ve znění pozdějších předpisů, zejména §§ 22 až 30 a přílohy č. 5, 8, 9.

  • Vyhláška č. č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli ve znění pozdějších předpisů, zejména příloha č. 1, body 6 a 7.

• Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání ve znění pozdějších předpisů, zejména příloha nařízení vlády, kapitola II – nemoci způsobené fyzikálními faktory, bod. 9 až 11.

• Směrnice Rady 90/269/EHS, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance, (čtvrtá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 rámcové směrnice 89/391/EHS).

• Směrnice Rady 90/270/EHS, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami, (pátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 rámcové směrnice 89/391/EHS).

• ČSN EN ISO 8996 - Ergonomie tepelného prostředí - Určování metabolizmu.

a další předpisy uvedené v úvodu kapitoly Rizikové faktory pracovních podmínek.

Charakteristika faktoru fyzická zátěž

Faktor fyzické zátěže je po hluku druhým nejčastějším rizikovým faktorem pracovního prostředí a pracovních podmínek v ČR.

 NahoruStatistické údaje za poslední léta

Ze statistik publikovaných Ministerstvem zdravotnictví ČR ve svých zprávách o činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví v oblasti ochrany zdraví při práci za poslední roky vyplývá, že přibližně jedna čtvrtina všech pracovníků vykonávajících rizikové práce je exponováno faktoru fyzické zátěže nebo pracovních poloh. Přitom profesionální onemocnění pohybového aparátu z přetěžování vlivem fyzické zátěže a pracovních poloh jsou již mnoho let nejčastějšími nemocemi z povolání u nás, a tvoří více než jednu třetinu všech hlášených profesionálních onemocnění. Přestože se onemocnění páteře v důsledku dlouhodobého přetěžování v ČR dlouhodobě neuznávaly a neodškodňovaly jako nemoci z povolání, negativní vliv pracovního přetěžování je z medicínského hlediska nepopíratelný. Po dlouhých létech snažení se tato skutečnost promítla do změny NV č. 290/1995 Sb., kdy NV 451/2022 dosud platnou právní normu novelizovalo. S účinností od 1.1.2023 tak byla do seznamu nemocí z povolání zařazena nová položka – chronické onemocnění bederní páteře z přetěžování poslední změna. Onemocnění páteře u nás patří mezi nejčastější důvody dočasné práceneschopnosti, což představuje závažný zdravotně-sociální problém provázený velkými ekonomickými ztrátami. Mezi nejvýznamnější příčiny vysokého výskytu profesionálních i neprofesionálních onemocnění pohybového aparátu z pracovního přetěžování patří nesprávná identifikace a hodnocení rizika fyzické pracovní zátěže, tedy ve smyslu podhodnocení rizika, a také nedostatečné uplatňování účinných preventivních opatření v ochraně zdraví při práci.

 NahoruCharakter působení fyzické zátěže

Charakter působení fyzické zátěže na organizmus závisí od druhu a náročnosti vykonávané pracovní činnosti. K přetěžování organizmu při práci může docházet v důsledku působení celkové fyzické zátěže (dále též "CFZ") i lokální svalové zátěže (dále též "LSZ"). Toto přetěžování navíc umocňuje i působení nepříznivých pracovních poloh. Při manipulaci s břemeny může docházet jak k přetěžování celého organizmu zvýšeným energetickým výdejem, tak i k lokálnímu přetěžování pohybového aparátu. Uvedené složky fyzické zátěže tedy mohou působit na lidský organizmus v různé intenzitě a vzájemné interakci a z uvedeného důvodu se riziko fyzické zátěže při vykonávání pracovních činností hodnotí vždy komplexně. Přestože se jednotlivé složky fyzické zátěže odlišují metodami měření i limity, jsou tematicky uvedeny společně v jedné rozsáhlé kapitole, protože jejich působení na člověka i hodnocení rizika pracovní zátěže je neoddělitelné.

 Nahoru Fyzická zátěž a kapacita člověka

Faktor fyzické zátěže těsně souvisí s vybaveností a…