Nemoci z povolání. Novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Odborný pracovník v oblasti hygiena práce a pracovní prostředí, hodnocení zdravotních rizik v pracovním a životním prostředí (chemické látky, biologické agens, fyzikální faktory),  specialista na problematiku veřejného zdravotnictví. V současnosti působí jako vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství ve Státním zdravotním ústavu v Praze. Po absolvování Lékařské fakulty hygienické (nyní 3. lékařská fakulta UK) v roce 1976 pracoval na různých pozicích na hygienických stanicích v Moravskoslezském kraji. Z pozice vedoucího odboru hygieny práce a pracovního lékařství na KHS v Ostravě odešel v roce 2000 na MZ do funkce náměstka ministra a hlavního hygienika ČR. V těchto funkcích působil do roku 2012, v roce 2002 krátce působil  i jako ředitel Státního zdravotního ústavu v Praze.V průběhu praxe získal postgraduální specializační atestace z hygieny, epidemiologie, hygieny práce a nemocí z povolání a veřejného zdravotnictví. V roce 2002 získal na VŠB TU  doktorský titul v oboru ochrany životního prostředí. Absolvoval několik zahraničních stáží, je členem řady odborných organizací a podílel se na mnoha mezinárodních výzkumných projektech. Pedagogicky působí v Národním centru pro ošetřovatelství v Brně, Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů v Praze a na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT na Kladně. Je autorem více než 80 textů o hodnocení vlivu na obyvatelstvo v rámci EIA, spoluřešitelem 5 grantů IGA MZ ČR a TA ČR, autorem a spoluautorem  10 článků v  excerpovaných časopisech, autorem odborných kapitol v pěti monografiích a učebnicích a více než 100 abstraktů z účastí na konferencích včetně mezinárodních.