23.6
Riziko ohrožení zdraví
13.10.2021
V roce 1990 byla v rámci hygienické služby zveřejněna “Standardní metodika pro hodnocení pracovních podmínek z hlediska neuropsychické zátěže“ (2), podle které se pracoviště úspěšně hodnotila dlouhá léta. Kategorizace prací v původní podobě obsahovala více než desítku faktorů psychické zátěže, které na pracovníka při práci působí.
V současnosti má legislativní vymezení psychické zátěže při práci užší rámec . Důvodem redukce bylo eliminovat ty ukazatele psychické zátěže, které je obtížné kvantifikovat a které mohou být ovlivněny osobnostními předpoklady člověka (1). Proto bylo vypuštěno i hledisko rizika ohrožení zdraví.
V již zrušeném nařízení vlády 523/2002 Sb., (3) bylo riziko ohrožení zdraví v § 10 odstavec 1 e) specifikováno jako "riziko ohrožení zdraví jiných osob, které představuje činnosti, při nichž musí být striktně dodržována pravidla bezpečného chování; náročnost práce vyplývá z možného rizika".
Je třeba uvědomit si psychologický zřetel faktoru rizika ohrožení zdraví v kategorizaci prací a odlišit ho od souboru opatření, která dnes obecně nazýváme prevence rizik. Z pohledu BOZP jde o zabezpečení pracoviště a pracovníků tak, aby nemohlo dojít k újmě pracovníka. To je výsledkem technických, personálních, režimových a jiných opatření. U psychické zátěže byl v původním znění kladen důraz na emoční vypětí při práci, kdy pracovník vnímá možná rizika ohrožení života či zdraví jako stresový faktor.
Míra psychického stresu při práci s možným rizikem ohrožení zdraví či života
Stupeň 1
Riziko vzniku převážně drobných úrazů (popálení, poleptání, řezné, tržné rány), menší pravděpodobnost ohrožení jiných osob drobným úrazem. Při práci je nutná běžná opatrnost.
Přiklady: obsluha strojů, motážní a stavební činnosti předpokládající spolupráci více osob, práce v kuchyních.
Stupeň 2
Zvýšené riziko poškození vlastního zdraví úrazem či ohrožení zdravotního stavu jiných lidí vlastním jednáním. Plnění pracovních úkolů předpokládá schopnost rychlého rozhodování a osobní zodpovědnost.
Příklady: práce u rizikových strojů, možnost pádu těžkých břemen, jeřábníci, práce v toxických provozech.
Stupeň 3
Velká pravděpodobnost rizika smrtelného úrazu popř. těžkého zdravotního poškození s trvalými následky. Velká pravděpodobnost ohrožení jiných osob vlastním jednáním. Plnění pracovních úkolů vyžaduje vysoké nároky na soustředěnost, pohotovost, duchapřítomnost a pečlivé dodržování bezpečnostních předpisů.
Příklady: výroba výbušnin, práce s radioaktivními látkami, vysoké riziko nákazy, piloti, pracovníci jaderných elektráren, záchranáři, požárníci.
Z povahy rizik lze odvodit vhodná preventivní opatření. Prostředkem k jejich realizaci je zjištění a analýza rizik při práci, povinnost, kterou má zaměstnavatel danou zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce (5) a zákonem č. 258/2000 SB., o ochraně veřejného zdraví (6). Nelze však odhadnout chování lidí, pokud dojde k rizikové situaci a dopad na psychiku, který při výkonu profese pracovník pociťuje. Z nároků práce pak vyplývají tři okruhy, které vyžadují spolupráci s psychologem při posouzení psychických předpokladů člověka, který má danou profesi vykonávat. Cílem psychologického vyšetření je předpovědět spolehlivé a bezpečné chování (4). Tato vyšetření zajišťují specializovaná psychologická pracoviště a jsou běžná u policistů, řidičů z povolání, strojvůdců, záchranářů, pilotů, obsluhy jaderných elektráren a dalších.
V jejich náplni je:
- Hodnocení kognitivních (poznávacích ) funkcí. Kognitivní funkce zahrnují vnímání (reakční čas), pozornost, paměť, myšlení, rozhodování. Zabezpečují schopnost dobré adaptace na podmínky práce a schopnost rychlého rozhodnutí v krizové situaci.
- Hodnocení osobnostních předpokladů. Při výkonu profesí s rizikem ohrožení zdraví jsou na vlastnosti pracovníka kladeny vyšší nároky, než v běžných profesích. V testech jde hlavně o postižení schopnosti chladnokrevného a rychlého rozhodování v krizových situacích. Určité osobnostní typy nejsou pro tuto práci vhodné, ty by mělo podrobné…
