Systém bezpečné práce na zdvihacích zařízeních

3.29.4

Systém bezpečné práce na zdvihacích zařízeních

Ing. Radek Brabec DiS.

OBSAH

1 ÚČEL

2 POJMY, ZKRATKY, DEFINICE

2.1 Pojmy a definice

2.2 Použité zkratky

3 ROZSAH PŮSOBNOSTI

3.1 Platnost předpisu

3.2 Odpovědnosti a pravomoci

3.3 Písemné stanovení osob

4 CHARAKTERISTIKA PODNIKU

5 ODPOVĚDNOST ZA PROVOZ (řízení provozu zdvihacích zařízení)

5.1 Řízení provozu zdvihacích zařízení v podmínkách společnosti

5.2 Provozní podmínky

5.3 Vybavení podniku

5.4 Navržení činnosti jeřábu

5.5 Výběr, zajištění a použití vhodných jeřábů a příslušenství

5.5.1 Výběr jeřábů

5.5.2 Použití jeřábů

5.5.3 Pořizování nových zdvihacích zařízení

5.5.4 Pořizování vázacích prostředků a přípravků

5.5.5 Dodávky ZZ

5.5.6 Montáž ZZ

5.6 Postupy a opatření při práci na zdvihacích zařízeních

5.7 Návrh činností ZZ na základě parametrů jednotlivých ZZ a možností pracoviště, provádění manipulací

5.8 Používání ZZ

5.9 Ruční přemísťování a přeprava břemen

6 SLEDOVÁNÍ STAVU TECHNICKÝCH ZDVIHACÍCH ZAŘÍZENÍ

6.1 Vyhrazená technická zdvihací zařízení

6.1.1 Kontroly, revize a zkoušky vyhrazených ZZ

6.1.2 Uvedení vyhrazeného ZZ do provozu – Montáž a Ověřovací zkouška

6.1.3 Provádění Kontrol vyhrazených ZZ:

6.1.4 Lhůty revizí a zkoušek vyhrazených ZZ:

6.2 Nevyhrazená technická zdvihací zařízení

6.2.1 Pravidelné inspekce nevyhrazených zdvihacích zařízení:

6.2.2 Revize a zkoušky nevyhrazených ZZ

6.3 Vyhrazená i nevyhrazená technická zdvihací zařízení

6.4 Rozdělení zdvihacích zařízení z hlediska provozu a použití

6.5 Jeřábové dráhy

6.6 Vázací, závěsné prostředky, zdvihací přípravky

6.6.1 Zaměstnavatel je povinen zajistit:

6.6.2 Před prvním použitím a uvedením do provozu by mělo být zajištěno, aby:

6.6.3 Přehled pravidelných kontrol vázacích prostředků

6.6.3.1 Běžná prohlídka

6.6.3.2 periodická kontrola vázacích prostředků

7 ZAJIŠTĚNÍ ÚDRŽBY – ÚDRŽBA A OPRAVY ZZ

7.1 Zásady údržby

7.2 Opravy ZZ jsou prováděny:

8 VÁZÁNÍ BŘEMEN A MANIPULACE S NIMI

8.1 Obecné požadavky

8.2 Manipulace s břemeny v blízkosti osob a překážek

8.3 Používané vázací, resp. závěsné prostředky

9 ZAKÁZANÉ MANIPULACE

9.1 Zakázané manipulace pro jeřábníky:

9.2 Zakázané manipulace pro vazače břemen:

10 RIZIKA VZNIKAJÍCÍ PŘI MANIPULACI S MATERIÁLEM

10.1 Riziko dotyku s břemeny

10.2 Riziko vyvolané manipulací s břemeny

10.3 Riziko spojené s pracovním prostorem

11 STANOVENÍ A ZAJIŠTĚNÍ PERSONÁLNÍCH A KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ KOMPETENTNÍCH OSOB A JEJICH ZODPOVĚDNOST

11.1 Odpovědnost za provoz (řízení provozu zdvihacího zařízení)

11.2 Pověřená osoba ZZ

11.3 Odborný technik pro vázací prostředky a přípravky

11.4 Revizní technik zdvihacích zařízení

11.5 Odborný technik ZZ (Osoba odborně způsobilá)

11.6 Technik Znalec

11.7 Jeřábník, vazač

11.8 Zodpovědnost jeřábníka

11.9 Zodpovědnost vazače

11.10 Požadavky na kontroly technického stavu a běžné prohlídky ocelových konstrukcí

11.11 Zdravotní základní a periodické prohlídky u rizikových profesí:

12 STANOVENÍ METODIKY ŠKOLENÍ PRO KOMPETENTNÍ OSOBY

12.1 Zajišťování odborné způsobilosti

12.2 Rozdělení zdvihacích zařízení z hlediska obsluhy

12.3 Odborná způsobilost vazačů břemen

12.4 Odborná způsobilost ostatních osob v provozu ZZ

12.5 Jednotná profesní příprava v oblasti provozu ZZ

12.6 Tabulka školení 51

13 ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI OSOB NEZÚČASTNĚNÝCH PŘÍMO PŘI POUŽÍVÁNÍ JEŘÁBU

14 DOKUMENTACE ZDVIHACÍCH ZAŘÍZENÍ A PROVOZNÍ DOKLADY

14.1 Dokumentace ZZ – všeobecně

14.2 Provozní doklady

14.3 Technická dokumentace

15 DOZOR NAD DODRŽOVÁNÍM SBP NA PRACOVIŠTI

16 ZAJIŠTĚNÍ KOMUNIKAČNÍHO SYSTÉMU

16.1 Doporučené kódové a hlasové signály

17 POSTUP PŘI HLÁŠENÍ A ŠETŘENÍ MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ

18 POUŽÍVÁNÍ OSOBNÍCH OCHRANNÝCH PRACOVNÍCH POMŮCEK

19 ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

20 SOUVISEJÍCÍ LEGISLATIVNÍ PŘEDPISY

20.1 Obecně závazné předpisy – zákony, nařízení vlády, vyhlášky

20.2 Obecně nezávazné předpisy – normy pro zdvihací zařízení

20.3 Obecně nezávazné předpisy – normy pro vázací prostředky

21 PŘÍLOHY

1 ÚČEL

Dokument obsahuje místní provozní předpis pro provoz, obsluhu a údržbu zdvihacích zařízení ve DOPLNIT NÁZEV A ADRESU SPOLEČNOSTI!

v oblasti BOZP a řeší odpovědnosti a povinnosti organizace uživatele (majitel jeřábu) a obsluhy jeřábu pro konkrétní nasazení a jeřábový výkon za účelem vytvoření podmínek bezpečné práce při realizaci jeřábového výkonu. Dokument je zpracován ve smyslu Zákona 250/2021 Sb., Nařízení vlády č.193/2022 Sb., Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. a ČSN ISO 12 480-1 tak, aby byly veškeré činnosti s jeřábem prováděny bezpečně s přihlédnutím ke všem předvídatelným rizikům. Tento interní předpis platí pro všechny zaměstnance společnosti, kteří zajišťují provoz, obsluhu a údržbu zdvihacích zařízení.

2 POJMY, ZKRATKY, DEFINICE

2.1 Pojmy a definice

Kompetentnost – je požadována pro pověřené osoby, jeřábníky, vazače, signalisty, montéry a údržbáře, ale také pro odborné zaměstnance a osoby (revizní, inspekční a jiné techniky).

Kompetentní osoba – Pracovník, který má dostatečné praktické zkušenost a teoretické znalosti v oblasti jeřábů a mechanismů používaných pro manipulace s břemeny.

Jeřábník-obsluha – osoba, která ovládá jeřáb při manipulaci s břemeny nebo při montáži jeřábu.

Organizace zaměstnavatele; zaměstnavatel – organizace nebo osoba požadující manipulace s břemeny.

Jmenovitá nosnost – maximální dovolená hmotnost břemene, kterým je možno zatížit jeřáb při provádění manipulací za podmínek stanovených výrobcem jeřábu.

Vazač typu "A" - kompetentní osoba, která provádí vázání břemen všemi druhy vázacích prostředků různými způsoby a řídí manipulaci s nimi.

Montér – kompetentní osoba, která je zodpovědná za montáž jeřábů nebo zdvihadel v souladu s návody k používání a montáži vypracované výrobci zařízení.

Pracovník údržby – kompetentní osoba, která je zodpovědná za údržbu jeřábů nebo zdvihadel a za jejich spolehlivý a bezpečný provoz.

Provozní podmínky

• při provozu – stav, kdy jeřáb manipuluje s břemenem až do jmenovité nosnosti při dovolené rychlosti větru a při splnění dalších požadavků

• mimo provoz – stav, kdy je jeřáb mimo provoz zavěšeného břemene při splnění požadavků uvedených v příslušných normách anebo stanovených výrobcem jeřábu.

Těžiště – bod, ve kterém je soustředěna celková hmotnost břemene nebo bod, vůči němuž jsou vyváženy jednotlivé části břemene.

Používání jeřábu – jakákoliv činnost prováděná pomocí jeřábu nebo na jeřábu, např. přeprava, montáž, demontáž, údržba, manipulace s břemeny.

Pověřená osoba ZZ – konkrétní kompetentní osoba odborně kvalifikovaná, která odpovídá za provoz jeřábů a zdvihadel a jedná jménem organizace požadující manipulace s břemeny (zaměstnavatele).

Revizní technik ZZ – kompetentní odborný pracovník, který na základě osvědčení vydaného orgánem nebo organizací SOD, kontroluje a ověřuje technický stav a provoz ZZ.

Osoba odborně způsobilá / Odborný technik ZZ – osoba, která na základě svého vzdělání a zkušeností má dostatečné znalosti v oboru jeřábů a je dostatečně seznámená s důležitými předpisy pro stanovení odchylek od příslušných podmínek

(tj. speciálně vyškolená osoba).

Technik znalec ZZ – technik se zkušenostmi pro navrhování, konstrukci nebo údržbu jeřábů. Má dostatečné znalosti z relevantních předpisů a norem a má vybavení, nutné pro provádění inspekcí. Navíc je technik znalec osobou, která je schopná posoudit podmínky bezpečnosti jeřábu a rozhodnout, jaká opatření musí být provedena, aby byl zajištěn trvale bezpečný provoz.

Používání ZZ – jakákoliv činnost prováděná pomocí zdvihadla nebo na zdvihadlu, např. přeprava, montáž, demontáž, údržba, manipulace s břemenem.

Příslušenství pro zdvihání – součásti nebo vybavení nepřipojené ke strojnímu zařízení a umístěné mezi strojním zařízením a břemenem nebo na břemeni, sloužící k jeho uchycení.

Třída zdvihacích zařízení O – zdvihadla, jeřáby s ručním pohonem nebo jeřáby s nejméně jedním ručním pohonem. Mostové, portálové a konzolové jeřáby s kočkou nebo kladkostrojem ovládané ze země.

Třída zdvihacích zařízení A – mostové, portálové a konzolové jeřáby ovládané ze země o nosnosti nad 10 t. Jeřáby dálkově ovládané.

Zdvihací zařízení - Je souhrn konstrukčních prvků a mechanismů, určených ke zvedání a přemísťování břemene.

Technická dokumentace – Je písemný souhrn informací o daném zařízení dodávaných spolu s ním.

Používání zdvihacího zařízení – Je jakákoliv činnost prováděna pomocí zdvihacího zařízení nebo na něm (např. přeprava, montáž, demontáž, údržba, manipulace s břemenem).

Příslušenství jeřábů – Vázací, závěsné a uchopovací prostředky.

Bezpečnost zařízení – Způsobilost zařízení, které při své předpokládané činnosti, za jejímž účelem bylo instalováno a je provozováno za předpokládaných podmínek (viz návod k obsluze) nezapříčiní zranění nebo poškození zdraví.

Riziko (rizikový faktor) - Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví.

2.2 Použité zkratky

3 ROZSAH PŮSOBNOSTI

3.1 Platnost předpisu

Předpis je zpracován ve smyslu požadavku bezpečnosti práce na základě bezpečnostních a technických požadavků uvedených v ustanovení zákona č. 262/2006 Sb. - Zákoník práce, Zákona č. 309/2006 Sb. – Zákon o BOZP, ustanovení NV č. 101/2005 Sb. - požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, Zákona 250/2021 Sb. - o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení , Nařízení vlády č.193/2022 Sb. - o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních, NV č. 378/2001 Sb. - požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí

a ČSN ISO 12480-1 vše v platném znění.

Platí pro pracovní činnosti uvedené v tomto SBP i s přílohami a je závazný pro všechny zaměstnance organizace, kteří pro tyto činnosti byli určeni a organizace, které se podílejí na případných opravách a údržbě.

Vztahuje se na vyhrazená ZZ (VTZ dle zákona 250/2021 Sb. - zákon o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů ve znění NV 193/2022 Sb.- vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, Vyhlášky č. 552/1990 Sb.- vyhrazená zdvihací zařízení a stanovení některých podmínek k zajištění jejich bezpečnosti, Vyhlášky č. 394/2003 Sb.- kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, NV č. 352/2000 Sb.- kterým se mění některé vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů a přiměřeně i na veškerá ostatní ZZ (která nejsou zařazena jako vyhrazená dle NV 193/2022 Sb.).

Nenahrazuje předepsané technické normy (ČSN) a platná ustanovení právních předpisů, ale vyjímá z nich zásadní povinnosti pro organizaci a externí firmy působící na území organizace (i dočasně) a rozvádí kompetence zúčastněných subjektů ve vztahu k ZZ; Předpis upřesňuje odpovědnosti a pravomoci pracovníků, kteří se podílejí na provozu a obsluze zdvihacích zařízeních a stanoví požadavky na provoz, opravy a údržbu zdvihacích zařízení ve společnosti tak, aby se zabránilo nebezpečím nebo nebezpečným situacím, nebo aby se minimalizovaly.

3.2 Odpovědnosti a pravomoci

Odpovědnosti a pravomoci jednotlivých pracovníků, kteří se podílejí na provozu, obsluze a údržbě zdvihacích zařízení jsou dány zejména Zákonem č. 262/2006 Sb. (Zákoník práce), Zákonem č. 309/2006 Sb. (Zákon o BOZP), Zákonem 250/2021 Sb. a NV 193/2022 Sb., dále NV č. 378/2001 Sb., normou ČSN ISO 12480-1 a touto směrnicí;

Za zpracování, aktualizaci i realizaci tohoto předpisu odpovídá POZZ. Dílčí povinnosti a odpovědnosti, přenesené z POZZ na jednotlivé pracovníky jsou uvedeny v následujících kapitolách tohoto Systému bezpečné práce.

Pověření jednotlivých osob uvedených v tomto předpisu provádí vedení společnosti po přezkoušení revizním technikem ZZ.

Dozorem je myšleno zejména zajištění sledování činností jeřábníků a vazačů, aby nepoužívali zakázané manipulace (např. prostřednictvím POZZ apod.) a aby pracovali

dle navržených postupů.

Nejzákladnějším krokem pro bezpečnost každé organizace je identifikace rizik v podniku a její následné periodické přehodnocování a použití výsledků především k prevenci.

Zakázané jsou všechny manipulace, které mohou poškodit zdvihací zařízení, způsobit havárii zařízení, nebo poškození strojního vybavení a dále mohou způsobit úraz osob, které se mohou na pracovišti pohybovat.

Osoba nebo organizace zodpovědná za celkové řízení pracoviště a zaměstnavatelé pracovníků účastnících se provozu jeřábu mají zodpovědnost za dodržování bezpečnosti při provozu zdvihacích zařízení. Aby tato zodpovědnost mohla být řádně zajišťována, musí být pověřené osobě dána nezbytná pravomoc tak, aby příslušné bezpečnostní systémy fungovaly.

3.3 Písemné stanovení osob

Vedoucí zaměstnanec pověřené osoby je zodpovědný za písemné stanovení pověření kompetentních osob těchto funkcí:

- Pověřená osoba zdvihacích zařízení (POZZ)

- Odborný technik pro vázací prostředky a přípravky (OTVP)

- Jeřábníci, vazači, signalisti – pracovníci s platnými průkazy vazač, jeřábník, signalista jsou zodpovědní v rozsahu stanoveném v tomto předpisu.

- Odborný technik ZZ (OTZZ) – Odborný technik ZZ je zajištěný servisní organizací a pracovníky údržby.

4 CHARAKTERISTIKA PODNIKU

POPSAT ZAMĚŘENÍ DANÉHO PODNIKU, SYSTÉM SERVISU, OPRAV, ÚDRŽBY, REVIZÍ, INSPEKČNÍCH PROHLÍDEK, ZKOUŠEK ZDVIHACÍCH KONSTRUKCÍ.

5 ODPOVĚDNOST ZA PROVOZ (řízení provozu zdvihacích zařízení)

5.1 Řízení provozu zdvihacích zařízení v podmínkách společnosti

Předpis Systém bezpečné práce (SBP) – musí být zpracován a dodržován pro každé konkrétní pracoviště při každé činnosti zdvihacího zařízení, ať se jedná pouze o jednotlivý zdvih nebo o skupinu opakujících se operací. Obdobně musí být postupováno, je-li jeřáb (zdvihadlo) používán např. dočasně na stavbě, nebo je-li jeřáb (zdvihadlo) trvalou součástí objektu. Při použití pro každou činnost jeřábu nebo zdvihadla bez ohledu na rozsah činnosti, počet zařízení, trvalý nebo dočasný provoz je základním požadavkem bezpečného používání jeřábů (zdvihadel), vyřešení a vyloučení v rámci SBP všech rizik, která se mohou při používání jeřábu (zdvihadla) vyskytnout.

Organizace zaměstnavatele – zaměstnavatel písemně určí pověřenou osobu pro řízení provozu jeřábů, odpovědnou za provoz a technický stav jeřábů a zdvihadel jmenovacím dekretem. Přitom nepřipustí jmenování této pověřené osoby bez předchozího ověření jejích znalostí revizním technikem.

5.2 Provozní podmínky

Řeší konkrétní požadavky na zajištění bezpečnosti provozu jeřábu v různých provozních situacích (jsou uvedeny v základních podmínkách jeřábníka)

• jmenovitá nosnost jeřábu nesmí být překročena s výjimkou zkoušení. S břemenem se musí manipulovat tak, aby nedošlo k jeho rozhoupání. Jeřábník musí ovládat pohyby jeřábu plynule, vyrovnávat rozhoupání břemene a stále kontrolovat pohyby jeřábu

• zvláštní provoz jeřábu je takový, kdy je na běžný jeřáb nainstalováno speciální příslušenství, nebo jsou s jeřábem prováděny úkony, pro které nebyl výrobcem konstruován nebo určen (např. použití drapáku, magnetu, případně jiných prostředků na běžném mostovém jeřábu). Podmínky zvláštního provozu jeřábu jsou uvedeny v ČSN ISO 12 480-1

• ukládání a skladování materiálu je řešeno místním řádem skladu v souladu s ustanovením ČSN 26 9010.

5.3 Vybavení podniku

Jeřábová doprava je prováděna pomocí mostových jeřábů o nosnosti do 30.000 kg, otočných sloupových jeřábů, portálového mobilního jeřábu a jeřábových drážek o nosnosti do 2.700 kg a s nimi souvisejícími manipulačními prostředky. Zdvihací zařízení jsou zařazeny ve třídě A – dálkové ovládání radiem (mostové jeřáby) a ve třídě O – otočné sloupové jeřáby, jeřábové drážky, portálový jeřáb a ručně ovládané jeřáby.

Pro manipulaci s břemeny se používá příslušenství jako jsou ocelové řetězy, vázací prostředky z chemických vláken, traverzy, háky, šroubové otočné vázací body, manipulační přípravky apod.

5.4 Navržení činnosti jeřábu

Činnost jeřábů je navržena pro zdvihací zařízení ve výrobní hale. Činnost jednotlivých ZZ je určena především návody výrobců jednotlivých zdvihacích zařízení, souvisejícími právními předpisy a technickými normami.

Jednotlivé manipulace a všechny činnosti spojené s provozem ZZ opravami a údržbou musí být prováděny bezpečně s vyloučením nebo omezením možných rizik uvedených v přílohách SBP pracovišť.

Veškeré činnosti prováděné pomocí jeřábu a na jeřábu s použitím prostředků pro uchopení nebo zavěšení břemene, příslušenství pro vázání, musí být prováděny v souladu s návodem pro obsluhu jeřábu, technickými podmínkami výrobce jeřábu, zásadami uvedenými v tomto SBP a zásadami a pravidly uvedenými v přílohách SBP pracovišť.

Jeřábník obsluhující jeřáb musí pracovat podle návodu výrobce pro použití a údržbu jeřábu a dále podle platných právních, technických a technologických předpisů souvisejících s bezpečností práce a podle předpisů platných v požární ochraně.

Popis manipulací a umístění v provozu je uvedeno v jednotlivých přílohách Systému bezpečné práce – pracoviště.

5.5 Výběr, zajištění a použití vhodných jeřábů a příslušenství

5.5.1 Výběr jeřábů

• V případě pořizování nových ZZ a příslušenství provedou výběr vhodného typu POZZ a OTZZ ve spolupráci s RTZZ.

• Posuzování již provozovaných ZZ a příslušenství provádí RTZZ na základě rozsahu navržených činností a hodnocení technického stavu.

• Výběrem jeřábů se rozumí určení typu jeřábu, případně jeho příslušenství a vybavení, pro konkrétní použití, a to jak pro krátkodobé použití (např. jeřáby mobilní), tak dlouhodobé (např. instalace mostového jeřábu ve výrobní hale). Pro výběr, jaký jeřáb má být použit, jsou rozhodující nejen parametry břemene a zamýšlené manipulace, ale též podmínky na pracovišti, doba použití, podmínky pro montáž a demontáž a další.

• Kritéria, ke kterým je nutno přihlédnout, a nebezpečí, která z tohoto výběru vznikají, jsou:

- neznámá hmotnost, rozměry a charakteristika břemene – je nezbytné vědět předem, s jakými břemeny se bude manipulovat a dle této skutečnosti volit např. jeřáb s větší regulací pohybu, nožním dobrzděním, se zvláštní výbavou a příslušenstvím apod;

- nedodržení provozní rychlosti, vyložení, výšky zdvihu a rozsahu pohybů;

- nerespektování počtu, frekvence a druhů manipulací;

- nedodržování celkové doby nasazení jeřábu a překračování doby očekávané životnosti trvale instalovaného jeřábu;

- nevhodné a neodpovídající podmínky pracoviště, nedostatečná únosnost a nevhodné vlastnosti podloží, nevhodné vnější prostředí a stísněné prostorové podmínky plynoucí z instalace jeřábu do stávajících budov;

- nesplnění podmínek pro volný prostor pro příjezd, montáž, pojíždění, provoz a demontáž jeřábu.

5.5.2 Použití jeřábů

Při provozování jeřábů a zdvihadel se vyskytuje celá řada nebezpečí, která je nutno omezovat a informovat o nich zaměstnance. Jsou to především:

• manipulace s břemenem v nebezpečné blízkosti osob (většinou zbytečně);

• nevhodný (nestanovený) pracovní postup;

• nesprávně zavěšené břemeno;

• manipulace s břemenem bez pokynu vazače;

• nezkontrolování úvazku před zahájením přepravy;

• přetěžování vázacích prostředků a jeřábu;

• pád špatně uloženého břemene;

• násilné vytahování vázacích prostředků;

• nedostatečná kvalifikace obsluhy, jízda nežádoucím směrem;

• zhoupnutí přepravovaného břemene;

• nezajištění pohyblivých částí na břemeni;

• přeprava přeplněných beden;

• jízda s břemenem nad osobami;

• nezajištění bezpečného přístupu ke stanovišti obsluhy;

• nedostatečná ochrana při práci ve výšce;

• špatný technický stav lan, brzd, háku, konstrukce, provoz s nefunkčním koncovým vypínačem zdvihu s následným najetím kladnice na lanový buben, přetržením nosného lana a pádem kladnice;

• nezajištění včasné údržby, neodstranění závad zjištěných při revizi;

• bezdůvodné najíždění na koncový vypínač zdvihu;

• zvedání břemene šikmým tahem;

• opuštění jeřábu se zdviženým břemenem;

• uvolněné – nesprávně seřízené automatické brzdy pojezdu jeřábu a s tím spojené brždění tzv. kontrováním, které neúměrně namáhá pojezdové ústrojí a nedá se použít při výpadku el. proudu;

• špatný technický stav jeřábové dráhy, deformace, trhliny, uvolněné spoje, geometrický tvar;

• nežádoucí předměty na dráze a na jeřábu – hrozí jejich pád;

• nebezpečné části jeřábu nechráněné před přiblížením osob;

• čištění, mazání za chodu, bez opatření proti úrazu;

5.5.3 Pořizování nových zdvihacích zařízení

• Pořizování nových ZZ navrhuje a realizuje POZZ podle potřeb po konzultaci s RTZZ.

• Budou-li v budoucnu pracoviště vybavena novými ZZ, je nutno tyto záměry konzultovat s RTZZ, který má pro posouzení dostatečnou odbornou kvalifikaci. Současně je nutno změny promítnout do aktualizovaného Systému bezpečné práce. Zajišťuje pověřená osoba ZZ.

• Soubor dodacích dokumentů k ZZ pro výrobu, montáž, opravy a rekonstrukce ZZ (včetně rozsahu dodávky zařízení) zahrnuje:

• přejímací dokumenty ZZ;

• vyobrazení, rozměry a technický popis;

• návod k montáži, údržbě, mazání;

• návod k používání; - prohlášení o shodě výrobku;

• osvědčení výrobce k nosným a zdvihacím lanům, řetězům a hákům;

• záznam o provedených zkouškách;

• seznam náhradních dílů a příslušenství;

5.5.4 Pořizování vázacích prostředků a přípravků

Pořizování nových vázacích prostředků a přípravků (VPaP) navrhuje a realizuje OTVP podle potřeb po konzultaci s RTZZ.

• Budou-li v budoucnu pracoviště vybavena novými VPaP, je nutno tyto záměry podle potřeb konzultovat s RTZZ, který má pro posouzení dostatečnou odbornou kvalifikaci.

• Soubor dodacích dokumentů k VPaP pro výrobu, montáž, opravy VPaP (včetně rozsahu dodávky zařízení) zahrnuje:

• přejímací dokumenty;

• vyobrazení, rozměry a technický popis;

• návod k montáži, údržbě, mazání;

• návod k používání; prohlášení o shodě výrobku;

• osvědčení výrobce k vázacím lanům, řetězům a hákům;

• záznam o provedených zkouškách;

• seznam náhradních dílů a příslušenství.

5.5.5 Dodávky ZZ

• Technickou přejímku ZZ provádějí POZZ a OTZZ včetně kontroly úplnosti a správnosti souboru dodacích dokumentů k ZZ. Způsob a organizace přejímky je předmětem smlouvy s externím dodavatelem. Při přejímce nově instalovaných ZZ je provozovatel povinen požadovat dokumentaci podle platných norem a zařízení nepřevzít, pokud není touto dokumentací doloženo.

• Každé ZZ musí být před jeho uvedením na trh opatřeno označením CE a vybaveno přiloženým ES prohlášením o shodě.

• Zařízení od dodavatelů (výrobců) musí být doloženo při přejímce těchto zařízení do organizace "Prohlášením o shodě", popř. musí dovozce předložit dokument "Ujištění" ve smyslu příslušných předpisů. Soubor dodacích dokumentů k ZZ musí obsahovat potvrzené výsledky zkoušek provedených výrobcem a předpisy výrobce obsahující Návod k používání, provozu a údržbě ZZ. Odborné stanovisko orgánu dozoru se zakládá do pasportu ZZ.

5.5.6 Montáž ZZ

• Sestavení jednotlivých částí ZZ provádějí externí montážní firmy, dodavatel (výrobce) nebo kompetentní zaměstnanci společnosti pouze v rozsahu svého oprávnění a za předpokladu splnění podmínek, kontrol a zkoušek uvedených v ČSN. • Montážní zkoušky provádí výrobce nebo montážní organizace, má-li písemný souhlas výrobce.

• Při realizaci montáže zařízení externí firmou provádí odborný technik ZZ technický dozor.

• Po montáži VTZ ZZ zajišťuje dodavatel (výrobce) účast inspektora TIČR ke zkoušce v zákonem stanovené lhůtě podle Zákona č. 250/2021 Sb. ve znění pozdějších předpisů (15 dní předem s udáním data, hodiny a místa konání zkoušky). Doklad o zkouškách potvrzený orgánem dozoru se stává součástí pasportu.

• Po montáži ostatních ZZ je nutno vykonat "Ověřovací zkoušku" dle ČSN 27 0142:2014 a podle Zákona č. 250/2021 Sb. Zkoušku provádí RTZZ. Doklad o zkouškách potvrzený RTZZ se stává součástí pasportu.

5.6 Postupy a opatření při práci na zdvihacích zařízeních

• při práci na jeřábu nebo zdvihadle, jako jsou kontroly technického stavu, kontroly ocelových konstrukcí, údržba, opravy, seřizování mechanismů a bezpečnostních prvků atd., musí být při odstavení jeřábu nebo zdvihadla vydáno písemné povolení k práci.

• u malých a jednoduchých jeřábů a zdvihadel (např. jeřáby ovládané ze země), kdy lze z jednoho místa vidět všechny části jeřábu, je možné provést odstavení z provozu na základě ústní dohody všech zúčastněných

• údržba jeřábů a zdvihadel ovládaných ze země, je zajištěna pomocí plošiny nebo žebříku.

• písemné povolení k práci na jeřábu vydává příslušná POZZ nebo uživatel zdvihadla (vedoucí provozu) v souladu s požadavky pracovníků servisní organizace

• způsob povolení k práci na jeřábu zajišťuje, že je jeřáb odstaven z provozu dříve, než k tomu osoba provádějící práci dostane povolení. Pověřená osoba, která vydává povolení k práci, se musí před vydáním povolení přesvědčit, že je jeřáb odstaven z provozu předepsaným způsobem

• vedoucí příslušné pracovní skupiny dodavatelského subjektu podepíše písemné pověření k práci a tím přebírá odpovědnost jednak za zaměstnance provádějící práce na jeřábu, ale také za prováděné práce

• povolení k práci lze zapsat do deníku ZZ

• po ukončení práce na jeřábu provede vedoucí pracovní skupiny jako osoba zodpovědná za provedené práce kontrolu pracoviště, zda práce byly provedeny v plném rozsahu a zda je na pracovišti po bezpečnostní stránce vše v pořádku. Na základě této kontroly provede záznam do deníku ZZ a uvede, zda je jeřáb schopen bezpečného provozu či nikoliv

• mezi práce na jeřábu jsou zařazeny také kontroly, revize, zkoušky, inspekce a zvláštní posouzení prováděné v rámci sledování stavu jeřábu. Při těchto úkonech není nutné vydávat písemné povolení k práci na jeřábu. Rozsah prováděných úkonů a doba odstavení jeřábu z provozu musí být v dostatečném předstihu oznámena vedoucímu příslušného provozu

5.7 Návrh činností ZZ na základě parametrů jednotlivých ZZ a možností pracoviště, provádění manipulací

• Případné složité manipulační postupy, návody pro manipulaci během výroby, postupy pro řešení vývojových nebo neobvyklých zakázek navrhuje pověřené oddělení ve spolupráci s POZZ a jednotlivými odděleními.

• Za realizaci navržených činností zodpovídá vedoucí na pracovišti, případně OTZZ.

• Při změně charakteru výroby je nutno provést nové posouzení navržení činností ZZ.

• Konkrétní činnosti na jednotlivých pracovištích jsou podrobně zpracovány v přílohách SBP – pracoviště.

• Použití vhodného vázacího, závěsného, uchopovacího prostředku, speciálního prostředku, musí být prováděno kompetentními osobami (obsluha ZZ – vazač).

• Při provozu ZZ a složité manipulaci s břemeny z hlediska výskytu rizikových činitelů musí být kompetentními osobami přísně dodržovány pracovní postupy, návody výrobců a Manipulační postupy.

5.8 Používání ZZ

• Zdvihací zařízení se používá v zásadě k manipulaci s turbínami, kompresory a převodovkami, případně k přemisťování jiných břemen o maximální hmotnosti, která nepřevyšuje nosnost zdvihacího zařízení ani nosnost použitého vázacího prostředku.

• Při přemisťování břemen využívá obsluha jeřábu volný pracovní prostor.

• Nepoužívaný jeřáb je nutno odstavit na dráze tak, aby hák, případně ovládací panel, neohrožoval pracovníky pohybující se pod jeřábem.

• Jeřáb je obsluhován ovládacím panelem nebo dálkově ovládaným ze země.

• Pro obsluhu není stanoven stálý jeřábník, ale je používán dle potřeby všemi určenými a řádně zaškolenými pracovníky.

• ZZ je možno používat jen pro ten účel, pro který je konstruováno; jeho nosnost a podmínky provozu určené SBP ZZ nesmějí být v provozu překročeny.

• ZZ, které nebylo schváleno orgánem státního odborného dozoru (SOD), nebo převzato RTZZ, nesmí být používáno k provozním účelům.

• ZZ, jehož technický stav by mohl ohrozit bezpečnost osob a majetku, nesmí být používáno.

• Obsluhu ZZ provádí jeřábník, mající oprávnění pro příslušný typ ZZ.

• Vázání břemen včetně jeho přepravy a uložení provádí vazač.

• Pokud si obsluha ZZ (jeřábník a vazač) není jistá, že požadovaný úkon provede bezpečně, musí přerušit práci a oznámit tuto skutečnost svému nadřízenému, který je povinen zajistit posouzení prováděné manipulace (riziko situace) OTZZ, POZZ, RTZZ a stanovit bezpečný pracovní postup, se kterým se musí prokazatelně seznámit zaměstnanci provádějící tuto činnost.

• Po uložení břemene na vhodné místo je nutné zamezit jeho dalšímu pohybu, zejména sklouznutí či převrácení.

5.9 Ruční přemísťování a přeprava břemen

• Ruční manipulace s břemeny se provádí zdvihem, válením, smykem nebo tahem, s použitím vhodných pracovních pomůcek;

• Pracovní pomůcky, jako je nářadí, sochory, ližiny, můstky, vozíky, navijáky atd. musejí být náležité dimenzovány a v dobrém stavu a řádně upevněny, aby nesklouzly, ani se nepřeklopily;

• Ruční přemisťování těžkých předmětů v prostoru manipulace (na stísněném pracovišti apod.) provádět pod vedením pověřeného zkušeného pracovníka;

• Doporučuje se, aby hmotnost břemene při ruční manipulaci odpovídala tělesné schopnosti zaměstnance v době činnosti (zda jde o činnost dočasnou nebo pravidelnou) a nepřevyšovala u muže 50 kg. Při zvedání těžkého předmětu několika pracovníky současně, nemá zatížení připadající na jednoho pracovníka překročit 40 kg. Dále je ve společnosti interně nastaven doporučený limit pro ruční manipulaci 12 kg. Tudíž v případě ruční manipulace břemen nad 12 kg hmotnosti se hledá řešení, jak předejít nebo snížit rizika vyplývající z ruční manipulace aplikací opatření ať už organizačních, technických nebo technologických;

• Zvedat ze země břemena se musí ze dřepu, nikoliv z předklonu. Nohy je třeba umístit co nejblíže po obou stranách břemene, předmět pevně uchopit, potěžkat a zvolna z podřepu zdvíhat pomocí stehenních svalů. Záda přitom musí zůstat vzpřímená. Příliš nízký dřep není rovněž vhodný;

• Vozidla a vozíky musejí být zajištěny vhodnou úpravou proti převrácení při nakládání a skládání a také proti neočekávanému popojetí (zabrzděním, založením, zařazením nízkého převodového stupně);

• Při přemísťování materiálu pomocí ručních vozíků dvoukolových je nutné dbát

na správné uložení materiálu na ložné ploše vozíku vzhledem k symetrii břemene;

• Při přemísťování materiálu pomocí čtyřkolových vozíků je nutné dbát, aby vozík nebyl přetížen, materiál musí být správně rozložený na ložnou plochu tak, aby nepřesahoval obrys vozíku. Vozíky se nesmí tahat při zpětné chůzi;

• Při manipulaci a nakládání a přepravě břemen válcových tvarů (válců, trub, sudů,

a jiných) je nutno tyto předměty zajistit tak, aby se nemohly skutálet. Při nakládání těchto břemen musejí pracovníci stát vždy po stranách břemen, nesmějí se stavět před nebo pod břemeno;

• Při dopravě ostrohranných předmětů vázaných textilnímu úvazky se musí na hranách použít vhodné podložky, aby se zabránilo sesmeknutí, přeříznutí a jinému poškození jak vázacích prostředků, tak i dopravovaných břemen;

• Při přenášení a převážení dlouhých předmětů se musí dávat pozor na bezpečnost vlastní i cizích osob, zejména při otáčení s takovými předměty;

• Dlouhé předměty jako železné trubky, kůly, trámy, tyče a podobně je zakázáno opírat o zdi ve svislé poloze. Dále je zakázáno opírat přemísťované předměty o zábradlí, vratké či nebezpečné zařízení. Manipulovaný materiál je třeba ukládat vždy mimo průchozí cesty a pokud možno mimo pracovní prostor;

6 SLEDOVÁNÍ STAVU TECHNICKÝCH ZDVIHACÍCH ZAŘÍZENÍ

Odstavce č. 6.1, č. 6.2 a č. 6.3 popisují rozdělení zdvihacích zařízení na vyhrazená a nevyhrazená a s tím související povinnosti provádění kontrol, revizí, zkoušek, inspekcí, údržby atd. Pro zdvihací zařízení v organizaci je rozhodující jejich zařazení v přílohách pracovišť, která se již zabývají konkrétním provozem detailně.

6.1 Vyhrazená technická zdvihací zařízení

• Vyhrazenými zdvihacími zařízeními na základě Zákona 250/2021 Sb. a jeho prováděcího předpisu NV 193/2022 Sb. jsou:

(1) Vyhrazená zdvihací zařízení I. třídy

a) jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s motorickým pohonem o nosnosti přesahující 3200 kg a jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s ručním pohonem o nosnosti přesahující 5000 kg, včetně trvale instalovaného zařízení pro uchopení a zavěšení břemene,

b) stavební výtahy pro přepravu osob a nákladu,

c) regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy a jejich přesuvny.

(2) Vyhrazená zdvihací zařízení II. třídy

a) jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s motorickým pohonem o nosnosti přesahující 1000 kg a nepřesahující nosnost 3200 kg, včetně trvale instalovaného zařízení pro uchopení a zavěšení břemene,

b) výtahy pro dopravu osob, osob a nákladu nebo jen nákladu a svislé zdvihací plošiny, které jsou trvalou součástí budov s povolenou dopravou osob a osob a nákladu, přesahující nosnost 100 kg a výškou zdvihu přesahující 2 m,

c) pracovní plošiny s motorickým pohonem a s výškou zdvihu přesahující 1,5 m, pojízdné zdvihací pracovní plošiny, závěsné plošiny a stožárové šplhací pracovní plošiny.

6.1.1 Kontroly, revize a zkoušky vyhrazených ZZ

• Pro zajištění bezpečného provozování jeřábů musí být dodržovány příslušné pracovní a provozní podmínky.

• Stroje a technická zařízení mohou být uvedeny do provozu jen, odpovídají-li příslušným předpisům a po provedení předepsaných kontrol, zkoušek a revizí.

• Podle § 20 Zákona 250/2021 Sb., a ČSN 27 0142:2014 je organizace povinna soustavně ověřovat revizemi a zkouškami další provozní způsobilost zařízení. Revize a zkoušky se provádí v rozsahu a ve lhůtách předepsaných právními předpisy, platnými technickými normami, případně technickými podmínkami, které pro dané zařízení zpracoval výrobce zařízení.

6.1.2 Uvedení vyhrazeného ZZ do provozu – Montáž a Ověřovací zkouška

- Montáž vyhrazeného ZZ dle NV č. 193/2022 Sb. §6 odst.1

• Provádí se podle průvodní dokumentace vyhrazeného zdvihacího zařízení.

- (Ověřovací zkouška dle NV č. 193/2022 Sb. § 6 odst.2 a ČSN 27 0142:2014)

• Ověřovací zkoušku provádí RTZZ před prvním uvedením vyhrazeného ZZ do provozu

• Jedná se o kontrolu bezpečnosti provozu zdvihacího zařízení před uvedením do provozu, po provedené generální opravě nebo rekonstrukci.

•. Slouží k ověření, zda jeřáb odpovídá stavu, zjištěnému při posuzování shody. Současně se při zkoušce prověřuje zajištění bezpečného provozu jeřábu. Součástí zkoušky je kontrola dodaných dokumentací a dokladů, nosné konstrukce, jeřábové dráhy, přístupů, průjezdných profilů, zabezpečovacích prvků atd.

•. Zkouška s břemenem se provádí podle rozhodnutí revizního technika. Zkoušku zajišťuje provozovatel, provádí ji revizní technik.

• Ověřovací zkouška je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce.

• Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním předpisem.

• Bylo-li vyhrazené ZZ po zkompletování vyzkoušené jeho výrobcem, ověřovací zkouška se nevyžaduje.

6.1.3 Provádění Kontrol vyhrazených ZZ:

dle NV č. 193/2022 Sb. příloha č.2, odst.2.6 se provádí v mezidobí revizí a zkoušek kontrola v intervalech 3 měsíců.

Kontroly provádí Odborný technik s minimální dobou odborné praxe 2 roky požadované pro činnost na vyhrazených zdvihacích zařízeních ve vztahu k dosaženému stupni odborného vzdělání min. Vyučení v oboru strojním nebo elektrotechnickém dle NV 193/2023 Sb., příloha č.4.

6.1.4 Lhůty revizí a zkoušek vyhrazených ZZ:

• Lhůty revizí a zkoušek podle rozdělení do skupin z hlediska provozního zatížení

dle NV 193/2022 Sb:

6.2 Nevyhrazená technická zdvihací zařízení

Zdvihací zařízení, u kterých podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou požadovány ve smyslu § 102, 103 Zákona 262/2006 Sb. (Zákoník práce), zajišťovány další podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve smyslu § 2, 4, 5, 6, 9, 10 a 11 Zákona č. 309/2006 Sb. (Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), stanoveny bližší požadavky bezpečného provozu a používání ve smyslu paragrafů Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., s příslušnými přílohami, pro:

• kladkostroje (trvale instalované pojízdné nebo stabilní na nosné konstrukci a

kladkostroje přenosné);

• zvedáky (lanové, řetězové, hřebenové, řehtačkové);

• pohyblivé pracovní

plošiny s výškou zdvihu do 1,5 m,

• stavební výtahy s výškou zdvihu do 2 m,

jimiž se dopravují také osoby a stavební vrátky bez dopravy osob do 100 kg

• prostředky pro vázání, zavěšování břemen, speciální uchopovací prostředky užívané

u zdvihacích zařízení uvedených v bodech §2. a), b) do nosnosti 1000 kg,

(NV č.378/2001 Sb., §2 a) používáním zařízení činnost spojená zejména se

spouštěním, zastavováním, dopravou, opravou, seřizováním, manipulací, úpravou,

údržbou a čištěním po celou dobu jeho provozu, b) nebezpečným prostorem prostor

uvnitř nebo vně zařízení, ve kterém je zaměstnanec vystaven riziku ohrožení zdraví),

• pojízdné výsuvné žebříky s ručním pohonem,

• vratové systémy se svislým

pohybem.

• ZZ a tažná zařízení s ručním pohonem (tato ruční ZZ se nezařazují do tříd a

skupin): - vrátky; - žebříky, schůdky; - paletové vozíky.

• dále pro zařízení uvedené v NV č. 193/2022 Sb., § 3 odst. 2 a) až q)

a) zdvižné vozíky,

b) zdvihací zařízení sestavená a konstruovaná výhradně pro montážní účely, zejména

montážní ramena, stožáry a nástavby,

c) závěsné dopravníky,

d) nakladače,

e) zdvihací čela nákladních automobilů,

f) zdvihací zařízení vozidel pro odvoz odpadů,

g) pohyblivé schody a pohyblivé chodníky,

h) mechanické rampy,

i) výsuvné žebříky,

j) prostředky pro vázání, zavěšení a uchopení břemen, které nejsou trvalou součástí

zdvihacího zařízení,

k) prostředky lidové zábavy,

l) jevištní a pódiová technologická zařízení,

m) plošiny a zařízení pro zdvihání automobilů,

n) schodišťové výtahy a šikmé zvedací plošiny s motorickým pohonem,

o) pomocná jednoúčelová manipulační zařízení, která jsou součástí technologických

linek strojů,

p) vrátky a

q) trvalé a dočasné jeřábové dráhy.

6.2.1 Pravidelné inspekce nevyhrazených zdvihacích zařízení:

V závislosti na délce a podmínkách provozu musí být jeřáby podrobeny inspekci RTZZ nebo OTZZ, kdykoliv je to nutné, ale minimálně jednou ročně dle čl. 5.1 ČSN ISO 9927–1:2014. V Inspekční zprávě musí být uveden zejména rozsah inspekce, zjištěné závady

a posouzení z hlediska dalšího provozu jeřábu.

PROVÁDĚNÍ INSPEKCÍ

Denní inspekce (dle přílohy A2 ČSN ISO 12480-1)

• Před začátkem každé pracovní směny musí být provedena vizuální kontrola a funkční zkouška jeřábu pro zjištění případných závad podle Návod k používání pro provoz pro daný typ zdvihacího zařízení a v rozsahu přílohy A2 ČSN ISO 12480-1.

• Dle ČSN ISO 124801Denní kontrolu provádí jeřábník, vždy při použití jeřábu ve směně, a to jak v sídle společnosti, tak i případně na dislokovaných pracovištích. Zjištěné závady zapíše jeřábník do Deníku zdvihacího zařízení a závadu ihned nahlásí POZZ (nebo OTZZ), a zajistí tak odstranění závad v přiměřené lhůtě.

• Kontroluje se:

- kontroly předepsané Návodem k používání od výrobce;

- kontrolu uložení všech nosných medií v kladkách a bubnech;

- vizuální kontrolu elektrického zařízení, zejména zda není znečištěno olejem, mazivy, vodou nebo jinými nečistotami;

- vizuální kontrolu stavu příslušných náplní provozních kapalin, jako např. mazacího oleje a chladicí kapaliny a/nebo jejich únik z kterékoliv části systému;

- funkční kontrolu všech bezpečnostních, vypínacích a nouzových zařízení provedenou se zvýšenou opatrností z důvodu možného výskytu poruchy;

- funkční kontrolu indikačního zařízení nosnosti jeřábu a provedení požadovaného denního testu tohoto zařízení;

- funkční kontrolu všech ovládacích prvků jeřábu bez břemene;

- kontrolu funkce všech akustických výstražných zařízení;

- kontrolu účinku brzd a spojek před zahájením provozu;

- kontrolu před zahájením provozu, zda na zařízeních nebo ovládacích prvcích nebyly dodatečně instalovány výstražné tabulky nebo provoz jeřábu nebyl jinak omezen.

• Běžná inspekce podle 5.3 ČSN ISO 9927-1:2014 – nejméně 1x za 3 měsíce, provádí OTZZ. Četnost provádění inspekcí musí být stanovena na základě četnosti a obtížnosti provozu a pracovního prostředí. Nepředpokládá se nutnost demontáže kterékoliv části jeřábu během této inspekce, avšak musí být provedeno odstranění krytů (např. koncových vypínačů) pro provedení údržbářské a inspekční činnosti. ¨ Inspekce musí zahrnovat všechny položky, které jsou specifikovány v návodech vypracovaných v souladu s touto normou pro běžné inspekce. - Kompetentní osoba může doporučit, aby běžné inspekce byly prováděny častěji.

• Periodická inspekce podle 5.4 ČSN ISO 9927-1:2014 – nejméně 1x za 12 měsíců. Pro provádění periodických inspekcí musí být vypracován pracovní postup. Četnost provádění periodické inspekce musí být stanovena na základě četnosti a obtížnosti provozu a pracovního prostředí. U všech provozovaných jeřábů nesmí interval periodických inspekcí překročit 12 měsíců. Inspekce musí zahrnovat všechny položky, které jsou specifikovány v návodech napsaných v souladu s touto normou pro periodické inspekce. Kompetentní osoba musí stanovit části jeřábu, které vyžadují zvláštní pozornost při provádění periodických inspekcí. Zpráva musí obsahovat vyhodnocení přiměřené možnosti využití požadavků aktuálních vydání aplikovatelných norem.

Periodické inspekce se provádějí v následujícím rozsahu:

• Ověření identifikačních údajů jeřábu;

• Ověření používání Návodů k používání ZZ pro obsluhu;

• Ověření záznamů o prováděné údržbě;

• Ověření stavu konstrukce a zařízení (převodová ústrojí, spojovací součásti, nadměrná hlučnost a vibrace, přehřívání, stav obložení brzd, nadměrná koroze, stavěl, instalace, stav nosných medií a háků);

• Funkční zkoušky;

• Zkoušky bez zatížení;

• Zkoušky se zatížením

• Prohlídka stavu ocelové konstrukce;

• Kontrola stavu kotvení.

Periodické inspekce se zaznamenávají v Inspekční zprávě v rozsahu podle přílohy C normy ČSN ISO 9927-1:2014. Záznamy slouží odpovědným osobám jako podklad pro provedení vhodných opatření (souhlas s opětovným provozem, provedení opravy, důkladnou kontrolu, omezení provozu). Inspekce musí být prováděny v intervalech tak, aby mohl být jeřáb udržován v bezpečném a vyhovujícím stavu. Inspekce se musí provádět ve shodě s ostatními částmi norem řady ISO 9927 a s návody k obsluze ZZ. O každé inspekci musí být provedeny záznamy.

• Mimořádná inspekce podle 5.5 ČSN ISO 9927-1:2014 Provádějí se po mimořádných událostech, které by mohly vést k poškození jeřábu, a po opravách poškozených komponentů nebo změnách. Zahrnují vizuální prohlídky a funkční zkoušky s břemenem. Mimořádné inspekce musí být prováděny příslušnou kompetentní osobou (OTZZ, RTZZ), aby bylo zajištěno, že se nevyskytnou odchylky nebezpečné pro provoz jeřábu. - Pro opravu musí být vypracován postup kompetentní osobou. - Náhrada dílů výrobcem, nebo podle originální specifikace výrobce nepředstavuje změnu.

• U jeřábů používaných ojediněle lze provést kontrolu až před jeho použitím v rozsahu přílohy A4 ČSN ISO 12480-1.

• O kontrolách je nutno vést záznamy např. v Deníku ZZ.

6.2.2 Revize a zkoušky nevyhrazených ZZ

• Zákon č. 309/2006 Sb. ukládá, že stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví vhodné pro práci, při které jsou používány. Je nutné zajistit jim pravidelnou a řádnou údržbu, kontrolu a revizi.

• Kontroly, revize a zkoušky zařízení se provádějí především ve lhůtách stanovených výrobcem a v příslušných normách.

• Dle § 4 odst. 2 NV č. 378/2001 Sb. musí být u všech zařízení nejméně jednou za 12 měsíců prováděna "následná kontrola"

• Pro zkoušení platí ČSN 27 0142:2014 Jeřáby a zdvihadla – Zkoušení provozovaných jeřábů a zdvihadel, kde jsou uvedeny lhůty revizí a revizních zkoušek podle zařazení do provozní skupiny podle ČSN 27 0103 z roku 1989 a u jeřábů vyrobených před účinností této normy podle zařazení do skupin. Skupina jeřábu je uvedena v technické dokumentaci jeřábu nebo v knize zdvihadla, provozní skupina zdvihadla je uvedena v pasportu.

PROVÁDĚNÍ REVIZÍ A ZKOUŠEK

Lhůty revizí a zkoušek podle rozdělení do skupin z hlediska provozního zatížení

dle NV 193/2022 Sb:

• Revize zdvihacích zařízení je zjišťování celkového technického stavu jeřábu, jeřábové dráhy a ocelové konstrukce z hlediska bezpečnosti a provozní způsobilosti prohlídkou a funkční zkouškou.

• Zkouška zdvihacího zařízení je zjišťování celkového technického stavu jeřábu, jeřábové dráhy a ocelové konstrukce z hlediska bezpečnosti a provozní způsobilosti prohlídkou, funkční zkouškou a následně zkouškou se zatížením.

• Provedení revize i zkoušky zdvihacích zařízení musí být v souladu s ČSN 27 0142:2014 Jeřáby a zdvihadla – Zkoušení provozovaných jeřábů a zdvihadel (vztahuje se na všechna ZZ – tedy vyhrazená i nevyhrazená). Platí pro zkoušení jeřábů a zdvihadel s ručním

i motorickým pohonem, kterými se zdvihají nebo přemísťují břemena pomocí prostředků pro vázání, zavěšování a uchopení břemen.

• Pro zkoušení elektrických zařízení dříve vyrobených jeřábů a zdvihadel platila ČSN 33 2550. U zdvihacích zařízení uvedených do provozu po dubnu 2009 platí ČSN EN 60204-32 ed.2.

• Revize a revizní zkoušky provádí RTZZ v rozsahu svého oprávnění dle plánu revizí, po dokončení montáže nových zařízení, dále po opravě nebo rekonstrukci ZZ a po přemístění na jiné pracoviště (s výjimkou jeřábů mobilních, nakládacích, železničních a plovoucích).

• Změny lhůt revizí a revizních zkoušek mohou být podle konkrétních podmínek provozu a podle skutečného součinitele spektra zatížení povoleny po projednání s revizním technikem formou místního provozního předpisu.

• Jeřáby vyrobené a uvedené do provozu před účinností ČSN 27 0142:2014 jsou revidovány v termínech stanovených podle zařazení jeřábů do skupin, uvedených v technické dokumentaci nebo v Knize jeřábu.

• Změny lhůt kontrol, revizí a zkoušek může nařídit orgán státního dozoru. Jejich zkrácení může navrhnout revizní technik (v tomto případě schvaluje POZZ).

• Po opravách (kromě generální opravy a rekonstrukce) nebo výměně podstatných částí zdvihacího zařízení namáhaného zatížením od břemene nebo majícího vliv na bezpečnost provozu jeřábu, je nutno ověřit kvalitu provedených prací zkouškou. Rozsah zkoušky stanoví a zkoušku provádí revizní technik.

• O průběhu a výsledcích zkoušek a revizí vyhotoví písemný doklad ten, kdo zkoušku provádí.

• Písemný doklad o revizích a revizních zkouškách musí být dán na vědomí provozovateli.

• Provozovatel (POZZ) je povinen přijmout nápravná opatření pro odstranění zjištěných závad a minimalizaci možných rizik.

• Výsledky revizí a zkoušek zapisuje revizní technik do zápisu (protokolu) o provedení revize/zkoušky, který zakládá POZZ do pasportu ZZ (jsou nedílnou součástí technické dokumentace nebo souboru přejímacích dokumentů).

• Dle čl. 1 ČSN 27 0142:2014 "Norma je národním předpisem pro zkoušení jeřábů. Souběžně pro stejnou oblast platí mezinárodní normy ČSN ISO řady 9927 (např. ČSN ISO 9927-1:2014, ČSN ISO 9927-3 atd.). Ve srovnávacích tabulkách uvedených v národních přílohách NA uvedených norem jsou porovnány a interpretovány inspekční a revizní činnosti s ohledem na požadavky jednotlivých závazných resortních předpisů v podmínkách České republiky. Z uvedeného důvodu vyplývá, že pokud budou revizní činnosti dokládány v souladu s touto normou, nelze souběžně vyžadovat provádění příslušných inspekcí podle srovnávacích tabulek v přílohách NA norem ČSN ISO řady 9927"

6.3 Vyhrazená i nevyhrazená technická zdvihací zařízení

• Velká inspekce podle 5.6 ČSN ISO 9927-1:2014

Velká inspekce musí být provedena u jeřábů, když nebyl prováděn režim důkladné periodické inspekce, nebo mají být znovu uvedeny do provozu nebo jsou dovezeny a nemají předcházející průběžné provozní a údržbářské záznamy, jak je uvedeno v kapitole 10 normy. Velká inspekce musí zahrnovat Zvláštní posouzení podle požadavků

ISO 12482-1.

Velká inspekce musí zahrnovat přezkoušení těch kritických komponent jeřábu, které jsou určeny výrobcem nebo kompetentní osobou (OTZZ nebo RTZZ). Když je to nutné, musí být provedena demontáž částí a odstraněn nátěr, mazací prostředky a koroze z kritických komponent, aby mohla být provedena inspekce úplně a důkladně.

Po dokončení velké inspekce musí být vystavena písemná zpráva. Výsledky inspekce musí posoudit Technik znalec, který také musí:

• specifikovat nedostatky, opotřebení a kde je nutno věnovat pozornost pro zajištění trvalé bezpečnosti,

• určit komponenty, které vyžadují zvláštní pozornost při následujících periodických inspekcích,

• stanovit přiměřenou možnost využití požadavků aktuálních vydání příslušných norem.

- U jeřábů a dílů uvedených v článku 5.6.1 b) a 5.6.2 e) normy musí vyhodnocení překontrolovat Technik znalec.

• Důkladná periodická inspekce podle 5.7 ČSN ISO 9927-1:2014

- Místo velké inspekce se může alternativně provádět důkladná periodická inspekce.

- Po prvních pěti letech provozování a pak každých 5 roků musí důkladné periodické inspekce obsahovat kontrolu všech kritických komponentů a kde je to vhodné i provedení zkoušek.

• Zvláštní posouzení – viz ČSN ISO 12482-1 Sledování stavu – Zvláštní posouzení.

- Jestliže se jeřáb přibližuje k projektovaným omezujícím podmínkám provozu, musí být provedeno zvláštní posouzení stavu jeřábu, což je zkoušení a vyhodnocení stavu jeřábu Technikem znalcem.

- musí zahrnovat kontroly a měření všech částí jeřábu, jejichž selhání může ohrozit bezpečný provoz jeřábu jako mechanické, elektrické, hydraulické, pneumatické a bezpečnostní systémy.

- je provedeno k zjištění stavu jeřábu, kde je nutností některé části demontovat a tím zjistit skutečný stav jeřábu.

- zahrnuje zejména kontrolu průvodní a provozní dokumentace, posouzení kritérií provozu na podkladech předložených majitelem (počet zatěžovacích cyklů nebo odpracovaných hodin, zatěžovací spektrum, pracovní prostředí, klimatické podmínky, provozní nehody, havárie apod.), vizuální prohlídku ocelové konstrukce, kontrolu bezpečnostních systémů a signalizace, vizuální prohlídku jednotlivých pohonů, nedestruktivní měření konstrukce jeřábu dle únavových bodů stanovených výrobcem, posouzení a zjištění stavu elektrického zařízení.

- Vystavením "Protokolu o zvláštním posouzení", se stanoví kritéria provozu jeřábu, termíny odstranění zjištěných závad, stanovení omezujících podmínek, kritéria a výpočty pro stanovení doby bezpečné činnosti jeřábu do příští celkové opravy či generální opravy, anebo pro další provedení Zvláštního posouzení.

- Provozovatel jeřábu musí zajistit vedení odpovídajících záznamů, např. v Deníku ZZ, ke zjištění přiblížení se k projektovaným omezujícím podmínkám provozu a zajistit pak včasné provedení zvláštního posouzení i splnění požadavků na generální opravy.

- Jestliže kritéria pro posouzení stavu jeřábu nejsou k dispozici, musí být zvláštní posouzení stavu jeřábu provedeno vždy, když

• dojde ke zvýšení četnosti vad;

• pravidelná inspekce (dle ČSN ISO 9927-1:2014) odhalí závažné zhoršení stavu jeřábu.

• Zvláštní posouzení jeřábu musí být provedeno nejpozději

• do 10 let u věžových, nakládacích (hydraulických ramen) a autojeřábů od data jejich výroby;

• do 20 let u všech ostatních jeřábů od data jejich výroby;

• u sériových zdvihadel musí být zvláštní posouzení provedeno do 10 let od uvedení zdvihadla do provozu.

• Pro zkoušky je nutné mít k dispozici záznamy z předchozích inspekcí a údaje o stavu čerpání omezujících podmínek (vyhodnocení předchozího provozu).

• Výsledky všech inspekcí musí být zaznamenány a tyto záznamy musí být uchovávány v souladu s požadavky kapitoly 10 ČSN ISO 9927-1:2014.

• Pokud jsou zjištěny nevyhovující podmínky pro provádění inspekcí, musí být odstraněny.

• Všechny závady ovlivňující bezpečnost musí být odstraněny před uvedením jeřábu do provozu.

• Účelem inspekcí je zajištění trvalé bezpečnosti při provozování jeřábu. U provozovaných jeřábů je důležité zajištění inspekce kritických komponent a provádění údržby.

6.4 Rozdělení zdvihacích zařízení z hlediska provozu a použití

• Zdvihací zařízení s motorickým pohonem

Zdvihací zařízení, u kterých podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou stanoveny: ve smyslu Zákona č. 250/2021 Sb., Nařízení vlády 193/2022 Sb. § 3 a), § 4 1 a) a 2 a), a ve smyslu změn provedených pozdějšími právními předpisy, kterými jsou zařízení určená rozsahem dle platného Osvědčení odborné způsobilosti od TIČR ve znění pozdějších předpisů.

• Rozdělení dle způsobu uchopení břemene

Jeřáby:

• s hákem;

•

apod.

• Rozdělení do tříd z hlediska obsluhy:

• Rozdělení do skupin jeřábů z hlediska provozního zatížení:

(od toho se odvozují lhůty revizí, revizních zkoušek a technických prohlídek):

(římské číslice jsou staré značení podle dříve platných ČSN, uvedené v dokumentaci dříve vyrobených ZZ)

6.5 Jeřábové dráhy

Kontrola ocelové konstrukce jeřábové dráhy podle ČSN 73 26 01 vyrobených do 01. 09. 2011:

• Preventivní prohlídka ocelové konstrukce jeřábové dráhy podle ČSN 73 26 01

- u ocelových konstrukcí mimořádně dynamicky namáhaných nebo u kterých je nutno z provozních důvodů zajistit zachování směrových, výškových nebo jiných požadavků a u konstrukcí na poddolovaném území nejméně jednou za 6 měsíců, obvykle na jaře a na podzim,

- u ostatních ocelových konstrukcí výrobní skupiny A podle provozních podmínek, nejméně však jednou za rok, a to obvykle na jaře,

- u konstrukcí výrobních skupin B a C podle provozních podmínek, nejméně však jednou za 5 roků.

• Podrobnou kontrolní prohlídku ocelové konstrukce je třeba provést ihned, jestliže se preventivní prohlídkou zjistí závada, která může vést k vážnějšímu ohrožení provozu nebo bezpečnosti pracovníků.

- u ocelových konstrukcí mimořádně dynamicky namáhaných a u konstrukcí na poddolovaném území nejméně jedenkrát za 3 roky,

- u ostatních ocelových konstrukcí výrobní skupiny A nejméně jedenkrát za 5 let, - u ocelových konstrukcí výrobních skupin B a C podle podmínek provozu, nejméně jedenkrát za 10 let.

• O každé prohlídce se učiní zápis do pasportu provozu, zařízení, popřípadě jiné dokumentace, ve které se chronologicky zaznamenává stav a všechny změny konstrukce.

• Zaměření jeřábové dráhy minimálně 1 x za 5 let

Norma ČSN 73 26 01 byla k 01. 09. 2011 zrušena.

Nová norma pro výrobu ocelových konstrukcí ČSN EN 1090-2 "Provádění ocelových konstrukcí a hliníkových konstrukcí – Část 2: Technické požadavky na ocelové konstrukce" z dubna 2009 ocelové konstrukce zatřiďuje do čtyř tříd provedení, označovaných EXC1 až EXC4, pro které požadavek přísnosti vzrůstá od třídy EXC1 ke třídě EXC 4.

Kontrola a údržba ocelových konstrukcí (jeřábových drah) dle ČSN 73 2604.

Norma uvádí požadavky na kontrolu a údržbu ocelových konstrukcí a předepisuje intervaly kontrol (Prohlídek). Kontroly provádí kompetentní pracovník (např. Osvědčení pro provádění kontrol technického stavu žebříků a běžných prohlídek ocelových konstrukcí ve smyslu ČSN 73 2604).

Běžná prohlídka – provádí se v návaznosti na předchozí vizuálně, případně za použití jednoduchých pomůcek nebo nástrojů.

• u konstrukcí kategorie CC1 a CC2 se provádí jednou za 5 let,

• u konstrukcí kategorie CC3 a konstrukce výrazně dynamicky namáhaných 1x za rok.

Rozsah prohlídky – kontroluje se zejména:

• soulad konstrukce s dokumentací,

• úplnost konstrukce,

• zda konstrukce nevykazuje nadměrné deformace, hlučnost nebo kmitání při provozu; v případě pochybností se zaměří geometrický tvar konstrukce a výsledky se porovnají se zaměřením v rámci výchozí prohlídky a/nebo se provede měření dynamické odezvy konstrukce;

• kotvení konstrukce;

• zda nedošlo k poškození prvků a detailů konstrukce;

• vizuálně se kontrolují šroubové, čepové, nýtové a svarové spoje;

• stav protikorozní ochrany;

• zda nedošlo k významnému koroznímu poškození konstrukce;

• u dynamicky namáhaných konstrukcí se kontroluje, zda nedošlo ke vzniku trhlin, případně se sleduje rozvoj existujících únavových trhlin. Kontrola se provede vizuálně, v případě potřeby defektoskopicky;

• kvalita svarů a šroubových, nýtových a čepových spojů a protikorozní ochrana.

U konstrukcí s jeřáby se kontroluje, zda nedochází k nadměrnému opotřebení jeřábových kolejnic, nákolků jeřábových kol, poškození šroubových spojů drah a upevňovadel kolejnic a k výskytu trhlin. Dále pravidelně kontrolovat a rektifikovat výšková a směrová poloha kolejnice jeřábové dráhy. Předepsané tolerance jsou uvedeny v ČSN 73 5130. Četnost kontrol má být uvedena v předpisu pro kontrolu a údržbu. Rektifikace proběhnou na základě výsledků těchto kontrol.

V případě jeřábových drah je to oblast krčního svaru stěny a horní pásnice, styk stěny a podporové výztuhy, svarové spoje příčných výztuh k pásnicím a zejména různé dodatečně přivařené závěsy a přípoje.

K provádění ostatních druhů prohlídek ocelových konstrukcí jsou oprávněni pouze osoby se stejným oprávněním jako osoba oprávněná konstrukci navrhovat ve smyslu příslušného právního předpisu (Zákon č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a dále osoby k tomu oprávněné jinak (soudní znalci apod.).

6.6 Vázací, závěsné prostředky, zdvihací přípravky

6.6.1 Zaměstnavatel je povinen zajistit:

• vybavení provozu vhodnými vázacími a závěsnými prostředky – zajištuje OTVP ve spolupráci s RTZZ,

• prokazatelné seznámení obsluh ZZ s návody výrobců prostředků pro vázání a uchopení břemen včetně jejich příslušenství – zajišťuje RTZZ a odpovědní vedoucí zaměstnanci,

• evidenci vázacích a závěsných prostředků, u nichž jsou předepsány pravidelné zkoušky a jejich označení nosností a evidenčním číslem – zajišťuje OTVP,

• řádné ukládání vázacích a závěsných prostředků na vhodném místě (stojany, policích apod. dle druhů a nosnosti – zajišťuje obsluha,

• prohlídky, opravy, zkoušení vázacích a závěsných prostředků – zajišťuje RTZZ a OTVP.

6.6.2 Před prvním použitím a uvedením do provozu by mělo být zajištěno, aby:

• vázací a závěsný prostředek přesně odpovídal prostředku specifikovanému v objednávce,

• certifikát (atest, osvědčení o shodě) k nakupovaným vázacím, závěsným prostředkům byl k dispozici,

• identifikace, uvedené na vázacím prostředku (na vizitce), odpovídají informacím certifikátu,

• návod nebo místní bezpečnostní provozní předpis pro používání byl k dispozici

• povinné prohlídky vázacích, závěsných prostředků a zdvihacích přípravků byly provedeny vždy před jejich použitím,

• kontroly vázacích prostředků, závěsných prostředků a zdvihacích přípravků byly provedeny nejméně 1x za rok a záznamy o kontrole byly provedeny do evidenčních karet (provádí RTZZ).

• rozsah kontrol je stanoven návodem od výrobce nebo místním bezpečnostním provozním předpisem a příslušnou normou pro příslušný vázací, závěsný prostředek nebo zdvihací přípravek,

6.6.3 Přehled pravidelných kontrol vázacích prostředků

6.6.3.1 Běžná prohlídka

Provádí vazač konkrétního pracoviště před každým použitím vázacího prostředku.

6.6.3.2 periodická kontrola vázacích prostředků

Provádí se nejméně 1x za rok a záznamy o kontrole jsou zaznamenávány do evidenčních karet (provádí RTZZ). Odborné kontroly a zkoušky prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemen zajišťuje OTVP.

7 ZAJIŠTĚNÍ ÚDRŽBY – ÚDRŽBA A OPRAVY ZZ

7.1 Zásady údržby

• Prohlídky, údržba, opravy, revize, zkoušky, kontroly a inspekce jsou základním předpokladem bezpečného provozu ZZ.

• Práce na jeřábech se zahajuje až po vystavení a převzetí písemného povolení, jehož podepsáním přebírá vedoucí opravy odpovědnost za práce i za pracovníky tyto práce provádějící. Po ukončení práce musí vedoucí opravy podepsat, že všichni pracovníci opustili jeřáb a že všechny nástroje, nářadí a další materiál byly odstraněny a všechna bezpečnostní zařízení jsou funkční. Před zahájením práce je nutno zabezpečit prostor pod místem prováděné opravy, nejlépe ohrazením výstražnou páskou a tabulkami informujícími o práci nad prostorem se zákazem vstupu do tohoto prostoru.

• Zajišťování spolehlivosti provozu a bezpečného technického stavu ZZ včetně jeřábových drah je prováděno:

• prohlídkami zdvihacích zařízení;

• údržbou zdvihacích zařízení;

• opravami zdvihacích zařízení

• Údržba zdvihacích zařízení

- preventivně na základě předem stanoveného časového plánu;

- průběžně podle Návodu k používání výrobce.

• Zpracování plánu údržby na základě Návodů k používání od výrobce ve spolupráci se Supervizorem údržby provádí OTZZ. Termíny provádění údržby jednotlivých zařízení musí být stanoveny s ohledem na vlastní technický stav, vytížení v pracovní směně a poměrné vytížení v průběhu provozu. S ohledem na uvedené činitele budou termínová zařazení jednotlivých zařízení prováděna dle konečného rozhodnutí OTZZ.

• Plán údržby musí být vypracován, jeho plnění kontrolováno OTZZ. Vzhledem ke změnám uvedených činitelů, vlastního použití a tím jeho obměnám není součástí této směrnice.

• Vlastní provádění údržby je zajišťováno externě. Pokud firma nemá vlastní odborně způsobilé pracovníky je údržba ZZ zajišťována externí oprávněnou firmou na základě uzavřené smlouvy.

• Záznamy o provedené údržbě jsou prováděny:

- výsledky provedené údržby jsou zapisovány do Deníku ZZ;

- nedostatky a závady zjištěné v průběhu prováděné údržby, a které nebyly součástí údržby musí být písemně předávány uživateli ZZ;

- v případech, kdy bude v rámci údržby provedena oprava některých z částí ZZ, musí být tato činnost dohodnuta mezi uživatelem ZZ a vedoucím údržby.

7.2 Opravy ZZ jsou prováděny:

- na základě výsledků revizí a revizních zkoušek;

- průběžně podle Návodu k používání ZZ od výrobce;

- v případech plánovaných oprav;

- v případě poruchy zařízení.

• O provedených opravách, jejich rozsahu, musí být vedeny příslušné záznamy a zápisy s výsledkem, zda zařízení po provedené opravě je schopné bezpečného provozu a používání, zápis, záznam musí obsahovat datum zkoušky, podpis provádějící osoby (RTZZ), podpis o převzetí POZZ.

• V případě, že rozsah opravy bude jednodušší a časově kratší, postačí o provedení a ukončení opravy záznam provádějící osobou do Deníku ZZ.

• Údržbářské a opravářské práce – Údržbářské a opravářské práce musí být provedeny odborně v souladu s technickou dokumentací opravovaného zdvihacího zařízení a ČSN platnými pro jednotlivé druhy prací (sváření, práce na elektrických zařízeních). Samostatně mohou tyto práce vykonávat jen kompetentní pracovníci;

- Dodavatelským způsobem mohou jeřáby opravovat jen ty organizace, které mají k tomu oprávnění od příslušné TIČR;

- O údržbě a opravě je nutno provést záznam do deníku ZZ a případně i dalších předepsaných dokladů.

8 VÁZÁNÍ BŘEMEN A MANIPULACE S NIMI

8.1 Obecné požadavky

• vzájemné vztahy účastníků jeřábové dopravy v rámci povinností s ohledem na možná rizika při vázání břemen a manipulaci s nimi jsou řešeny ve smyslu ustanovení SBP pro konkrétní pracoviště

• způsoby stanovení hmotnosti břemene musí být součástí teoretického školení a praktického zácviku včetně přezkoušení vazače před vydáním jeho oprávnění! Pokud vazač nemůže bezpečně stanovit hmotnost břemene, musí se obrátit na příslušnou POZZ, která provede náležité opatření ke stanovení hmotnosti

8.2 Manipulace s břemeny v blízkosti osob a překážek

• jeřábník a vazač musí zajistit, aby břemena nebo zdvihová lana (řetěz) jeřábu se nedostala do kontaktu s překážkami

• při manipulaci s břemeny v blízkosti osob je nutná mimořádná pozornost a dodržení bezpečných vzdáleností. Jeřábníci a vazači jsou povinni věnovat zvláštní pozornost možnému ohrožení osob pracujících mimo dohled jeřábníka

• bezpečné vzdálenosti musí jeřábníci, vazači odhadnout podle svých zkušeností a bezpečný prostor musí vždy zabezpečit

• všechny osoby zúčastněné na manipulaci s břemenem nebo pohybující se v blízkosti musí dodržovat bezpečný odstup od břemene, s nímž se manipuluje. Vazači musí včas upozornit ostatní osoby na nebezpečí spojené s přepravou břemene a zajistit, aby se osoby do nebezpečného prostoru nedostaly, a tyto jsou povinny se pokyny vazačů, jeřábníků řídit

8.3 Používané vázací, resp. závěsné prostředky

Základní doporučení

• Výběrem vhodného příslušenství se rozumí zajištění vázacích prostředků nebo speciálních závěsných nebo uchopovacích prostředků tam, kde nevystačí běžné vázací prostředky.

• Při použití speciálních prostředků pro zavěšení musí být vazač břemen na tyto prostředky prokazatelně zaučen a přezkoušen a musí mít typ speciálního prostředku vyznačen ve vazačském průkazu nebo příslušném oprávnění.

• Údaje na vázacím prostředku musí být dobře čitelné, nesmazatelné, jejich trvanlivost musí odpovídat předpokládané životnosti prostředku v provozu. Štítek s označením musí být odolný vůči stárnutí.

• Vázací prostředky, které nejsou používány nebo které nebyly ještě vydány do provozu, budou uloženy ve skladu – v čistém a tmavém prostředí, musí být chráněny před povětrnostními vlivy, nesmí se skladovat v blízkosti topných těles.

• Při práci s textilními vázacími prostředky je nutno brát v úvahu jejich materiál, ze kterého jsou vyrobeny (jejich chemická odolnost).

• polyester (PES) – modrá etiketa: odolává většině minerálních kyselin, není odolný vůči zásadám,

• polyamidy (PA) – zelená etiketa: odolává vůči účinku zásad, jsou však napadány minerálními kyselinami,

• polypropylen (PP) – hnědá etiketa: je odolný vůči kyselinám a zásadám a je vhodný, kde se vyžaduje vysoká odolnost vůči jiným chemikáliím, než jsou rozpouštědla.

• • Roztoky kyselin nebo zásad (při dostatečné koncentraci kyselin) mohou způsobit poškození lan a popruhů z polyamidových vláken. Kontaminované vázací prostředky se musí namočit do studené vody, nechat vysušit přirozenou cestou, a předložit je OTZZ ke kontrole.

• Má-li vazák tři a více pramenů, je nutno považovat pouze dva prameny za nosné, pokud není spolehlivě zajištěno jejich rovnoměrné zatížení všech pramenů vazáku (např. pružností břemene, vahadlem)

• Každý vázací prostředek musí být před prvním použitím vazačem břemen prohlédnut a vadný odstraněn z pracoviště.

• Jako vázacích, resp. závěsných prostředků se u jednotlivých ZZ používá ocelových lan nebo řetězů, popruhů z chemických vláken a konopná lana, jež musejí být vždy označeny jmenovitou nosností;

• Vázací prostředky je možno používat vždy jen v souladu s Návodem k obsluze od výrobce.

Zavěšování vázacích prostředků

Při zavěšování vázacích prostředků je nutno zajistit aby:

• jednotlivé prameny vazáku netvořily smyčku

• oka byla nasazena volně bez křížení,

• úhly mezi jednotlivými prameny nebyl větší, než je pro vázací prostředek stanoveno a vyznačeno

• vazák nebyl vázán přes ostrou hranu (u ocelových lan se za ostrou hranu považuje hrana, jejíž poloměr je menší než průměr lana), je-li lano vázáno přes hranu, jejíž poloměr odpovídá průměru lana, musí se snížit původní nosnost lana až o 50 %,

• při použití posuvné smyčky musí být úhel smyčky přirozený a nesmí být vytvářen násilně,

• pro otáčení, převrácení nepoužívat vázacího prostředku s posuvnou smyčkou, pokud není zabráněno poškození vázacího prostředku,

• u stáčecích vázacích lan se zapletenými oky musí být břemeno zavěšeno nejméně na dvou jednoduchých lanech. U stáčecích lan, která výrobce označí jako stabilizovaná, smí být břemeno zavěšeno i na jednom jednoduchém laně,

• švy nekonečných textilních vázacích prostředků se musí nacházet v rovné části vázacího prostředku – nesmí ležet na háku nebo na břemeni (pod břemenem).

• ruce a další části těla se musí nacházet mimo vázací prostředek, aby nedošlo k úrazu při napínání vázacího prostředku.

Volba vázacích prostředků

• Při výběru a specifikování vázacího a závěsného prostředku je nutné vzít do úvahy požadovanou nosnost, přičemž se rovněž bere ohled na způsob používání a povahu zvedaného břemena.

• Správnou volbu ovlivňuje velikost, tvar a hmotnost břemena a dále zamýšlený způsob vázání, pracovní prostředí a povaha břemena.

• Je nutné vzít ohled rovněž ohled na pomocné kovové komponenty.

• Podle velikosti hmotnosti břemene, jeho tvaru a materiálu se zvolí vázací prostředek.

• Vázací prostředky dělíme podle konstrukce na jednopramenné, vícepramenné
a nekonečné

• Při volbě vázacího prostředku je důležitý druh prostředku, a především jeho nosnost.

• Vázat a zavěšovat lze jen břemena známé hmotnosti, nepřevyšující nosnost zdvihacího zařízení, s výjimkou zkušebních břemen. Není-li hmotnost břemene vyznačena nebo není-li známa, je nutno ji zjistit.

• Břemeno se nesmí uvazovat nebo zavěšovat v místech, kde by mohlo dojít k vysmeknutí nebo vzájemnému poškození vázacího nebo závěsného prostředku
a břemene. Ostré hrany břemene musí být chráněny vhodným způsobem.

• Pohyblivé části břemen nebo volné části na břemeni se musí před přepravou řádně upevnit nebo odstranit.

• Vazač musí udržovat svěřené vázací a zavěšovací prostředky v dobrém stavu a ukládat je pouze na vyhrazených místech. Musí břemena bezpečně uvázat nebo zavěsit, uložit je a odvázat, spolu s jeřábníkem musí zajistit bezpečnou přepravu břemene, pokud ji sám řídí.

Zvedání a spouštění břemene

• Během zvedání břemene je nutné zajistit bezpečnost veškerých osob nacházejících se v pracovním prostoru jeřábu.

• Při zvedání je nutné zajistit, aby břemeno bylo kontrolováno, tj. zabránit náhodnému otáčení nebo kolizi s jinými předměty.

• Je nutné se vyhnout manipulaci s rázy (zvýšení sil na vázací prostředky).

• Při spouštění břemene je nutné dbát na to, aby se vázací prostředek nikde nezachytil, břemeno musí být spouštěno stejně kontrolovatelným způsobem, jakým bylo zvedáno.

• Po uvázání nebo zavěšení břemene je nutno nejprve zvolna napnout vázací nebo závěsný prostředek, překontrolovat uvázání nebo závěs, zkontrolovat polohu těžiště vůči ose závěsu a teprve potom dát pokyn k jeho přepravě.

• Vazač/signalista musí sledovat břemeno po celé jeho dráze a dbát, aby nebylo přepravováno nad pracujícími nebo pojíždějícími dopravními prostředky, přičemž se nesmí sám zdržovat pod břemenem. Přecházející osoby musí včas upozornit na pohyb břemene.

• Při ukládání břemen nesmí být zdvihová lana příliš uvolněna. Břemeno je nutno uložit na podložku dostatečné pevnosti tak, aby se nemohlo sesmeknout, nebo převrátit, aby vázací prostředek nebyl poškozen a mohl být bez násilí sejmut.

Stabilita břemene

• Břemeno zavěšené na vázacím prostředku je nutno zajistit tak, aby bylo po nadzvednutí ze země ve stabilní poloze. Nesmí být zvedáno břemeno, které by se mohlo nekontrolovatelně rozhoupat, vyklouznout z vázacího prostředku nebo se převrátit.

• Vertikální osa těžiště břemena a závěsného bodu vázacího prostředku musí být totožné.

Zjišťování hmotnosti břemene

• Hmotnost břemena lze stanovit:

• zjištěním údajů uvedených na břemeni,

• zjištěním údajů uvedených v příslušné technické dokumentaci,

• zjištěním údajů uvedených na výkrese břemene,

• vážením – pomocí měřícího zařízení např. dynamometru,

• výpočtem dle tabulek,

• Pokud vazač břemen nemůže žádným z uvedených způsobů bezpečně zjistit hmotnost břemene, musí se obrátit na OTZZ nebo POZZ který odpovídá za zajištění bezpečného provozu jeřábu.

• Za hmotnost břemene v závislosti na nosnosti jeřábu zodpovídá vazač.

• Za označení břemene hmotností zodpovídá organizace (POZZ, OTZZ).

Způsob vyřazování vázacích a závěsných prostředků

• Poškozené vázací a závěsné prostředky (neopravitelné) vyřazuje POZZ nebo OTVZ následujícím způsobem:

• rozpálením,

• přestřižením,

• Vyřazený vázací nebo závěsný prostředek musí být vyjmut z evidence.

• Kritéria pro vyřazení vázacích nebo závěsných prostředků z provozu jsou stanovena v příslušných normách pro jednotlivé vázací a závěsné prostředky.

Vázací prostředky – obecně

• Vázací ocelová lana jsou vhodná pro vázání břemen zaobleného tvaru nebo břemen přepravovaných ve svazcích.

• Vázací ocelová lana se dodávají v provedení jednopramenném, více pramenném (mají dva a více pramenů) a nekonečném.

• Ukončení vázacího prostředku nebo jeho pramene (oko) je provedeno zapletením nebo nalisovanou objímkou z hliníkové slitiny.

• Min. počet svorek pro průměr lana je:

• do 18 mm – 3 svorky

• 20–25 mm – 4 svorky

• 28–35 mm – 5 svorek

• Třmen svorky musí být na volném konci lana.

• Každý vázací prostředek (kromě vazáků vytvořených pomocí lanových svorek) musí být výrobcem označen nosností. Označení vázacích lan se provádí:

- na trvanlivé visačce nebo štítku připojeném k vazáku

- na trvanlivé kovové objímce pevně připojené k vazáku

- na hlavním (závěsném) oku

• Vázací lana nesmí být použitá pro vázání břemen s ostrými hranami! Může dojít k poškození lana a ohrožení obsluhy!

• Při zavěšení ok vázacích prostředků bez očnic do čepů, třmenů, háků apod. je nutné, aby tyto měly průměr "C" rovný min. dvojnásobku průměru lana "d".

• Ocelová vázací lana lze použít v prostředí, kde teplota nepřesahuje 100 °C. Použití speciálních lan za vyšších teplot musí být potvrzeno výrobcem vázacích lan.

• Lana nesmí být vystavena působení korozivních kapalin, pevných látek nebo par.

• Při otáčení břemen, jejich převrácení nebo tažení se nemá používat vázání na smyčku, pokud není zabráněno poškození vazáku například podložením.

• Oka lanových vazáků mohou být zavěšována přímo do háků jeřábu jen tehdy, pokud úhel rozevření je menší než 20°.

• Vazač musí provést před použitím vázacího prostředku jeho kontrolu. Při této kontrole se zaměří na:

• označení nosnosti lana, stav zápletu, objímek, ok nebo příslušenství,

• nadměrný počet prasklých drátů,

• přetržený nebo uvolněný pramen,

• nadměrné opotřebení nebo poškození korozí,

• zlom lana po zatížení přes ostrou hranu nebo po zatažené smyčce.

Ocelové vázací řetězy

• Vázací řetězy se vyrábějí z článkových řetězů zkoušených normální jakosti 24, případně z vysokopevnostních řetězů jakostní třídy 4, 6 a 8, které jsou vyrobeny svařováním případně u jakostní třídy 8 i mechanickým spojením.

• Řetězy jsou vhodné pro vázání břemen v těžkých provozech a kde není možno z důvodu ostrých hran nebo vysoké teploty břemene použít ocelová lana.

• Vázací řetězy jsou dodávány v provedení jednopramenném, víceramenném a nekonečném.

• Ukončení jednotlivých pramenů je provedeno běžně okem nebo hákem.

• Pouze vázací řetězy mohou být vybaveny v jednotlivých pramenech zařízením pro zkracování délky pramene.

• Označení provádí výrobce na kovovém štítku nebo visačce, která musí být trvalým způsobem připevněno k hlavnímu článku nebo k článku sousednímu.

• V praxi se lze setkat s několika druhy označení, podle materiálu řetězu.

1) Nejrozšířenější je zatím označení řetězů tuzemské produkce jakosti 24, kde musí být uvedena tyto údaje

- základní nosnost (u víceramenných násobená počtem pramenů)

- značka výrobce

- evidenční číslo (vyznačí uživatel)

2) Stále častěji se začíná používat vázacích řetězů vysokopevnostních jakostních tříd M (4) a T (8), vyráběných podle norem ČSN EN 818. Jejich značení je poněkud odlišné.

Především tvar štítku odpovídá počtem stran jakostní třídě:

- čtverec – M (4),

- osmihran – T (8)

• Na štítku jsou uvedeny všechny důležité údaje pro vazače.

Hlavní zásady použití vázacích řetězů

• Je nezbytné se seznámit se způsobem vázání pomocí zkracovacího zařízení a se zásadami stanovení nosnosti při nesymetrickém zatížení.

• Údaje o nosnosti na štítku jsou stanoveny pro symetrické zatížení, to znamená, že prameny vazáku svírají stejné úhly ke svislici.

• Největší zatížení přenáší ten pramen, který je nejblíže k těžišti břemen, tzn. který má nejmenší úhel ke svislici!

• U vázacích řetězů existuje velké riziko stažení vazáku při vázání podvlečením vlivem malého tření mezi břemenem a řetězem. Proto je nutno využívat smyčky, smyčky s obtočením nebo obtočení řetězu kolem břemene.

• Použití řetězů za vysokých a nízkých teplot je omezeno sníženou nosností.

• Pro manipulace s břemeny v kyselinách nebo jejich parách lze použít pouze řetězy jakostní třídy M (4) s dodržením následujících zásad (pokud výrobce nestanoví jinak): nosnost vazáku musí být snížená na 50 %, vazák po použití je nutno důkladně umýt ve vodě a odbornou kontrolu je nutno provádět denně před použitím.

• Řetězy nesmí být použity pro přepravu osob, roztavených kovů, žíravin a radioaktivních látek.

• Při použití řetězu pro vázání břemen s ostrými hranami nesmí dojít k ohybu článku. Tomu se musí zabránit podložením řetězu v místě přechodu přes ostrou hranu.

• Řetězy nesmí být zkracovány nebo spojovány šrouby nebo drátem

• Vázací řetěz nesmí být zavěšován do háku jeřábu za článek, ale pouze prostřednictvím závěsného oka!

• Řetězy nesmí být při vázání obtočeny kolem háků.

• Při kontrole vazáku před zahájením práce se musí vazač zaměřit především na označení vazáku dovolenou nosností, zjevná poškození koncových vybavení (háků nebo závěsných ok), výrazné prodloužení nebo zúžení článků řetězu, nadměrná koroze, trhliny, vruby a výrazné opotřebení v místě dotyku článku.

• Pokud se zjistí některé z uvedených poškození na vázacím prostředku, nesmí se použít k vázání břemen!

Textilní vázací lana

• Textilní vázací lana se vyrábějí jako konopná, polypropylenová, polyesterová nebo polyamidová. Jsou lehká, nepoškozují povrch přepravovaných břemen.

• Snadno se udržují pomocí běžných pracích prostředků.

• Jsou dodávaná v provedení jednopramenném, se zapletenými oky na obou koncích bez očnic a s očnicemi; dvou nebo čtyřpramenném ukončené koncovkami a nekonečném.

• V praxi se lze setkat s textilním lanem v provedení s okem pouze na jedné straně. Takové textilní lano v provedení s jedním okem nesmíš použít k vázání břemen!

• Každý vazák musí výrobce označit na trvanlivém štítku následujícími údaji – jednopramenný nebo nekonečný vazák: materiál, jmenovitá nosnost v kg, jmenovitý průměr, příp. délka, měsíc a rok výroby, označení výrobce a číslo normy – dvou a čtyřpramenný vazák: materiál, nosnost v kg (pro úhly sklonu ke svislici 0°,7° až 45° a 45° až 60°), počet nosných průřezů, jmenovitý průměr příp. délka, měsíc a rok výroby, označení výrobce a číslo normy.

Hlavní zásady používání textilních lan

• Textilní lana nesmí být použita přes hrany o menším poloměru (r) než je průměr lana (d) bez náležitého podložení!

• Použití textilních vazáků v jiném, než normálním prostředí musí být odsouhlaseno výrobcem!

• Stáčena lana se zaplétanými oky jsou náchylná na rozkrucování, proto nesmí být břemena zavěšená na jednom nosném průřezu!

• Lana z textilních vláken musí být skladována v suchých a zastíněných prostorách – přímé sluneční záření škodí! Nesmí být skladována v blízkosti topných těles. To vše ovlivňuje životnost lan!

• zjevné mechanické poškození

• u konopných lan poškození plísní nebo hnilobou

• Pokud se zjistí některé z uvedených poškození na vázacím prostředku, nesmí se lano použít k vázání břemen!

• Vazač se při kontrole vazáku před jeho použitím musí zaměřit především na označení nosnosti vazáku, prasklý nebo uvolněný pramen, zjevné poškození zápletu a poškození nebo deformace koncového vybavení.

Vázací popruhy z chemických vláken

• Popruhy z chemických vláken jsou ploché vázací prostředky vyrobené z chemických vláken. Jsou velmi lehké, ohebné s výhodnými parametry nosnosti. Tyto popruhy jsou vhodné pro použití k vázání břemen s obrobeným povrchem.

• V současné době se používají stále častěji všude tam, kde se dříve používaly vazáky z ocelových lan. Výhodou těchto prostředků je to, že vazač při jejich použití nemusí mít ochranné rukavice. Navíc se snadno čistí a udržují pomocí běžných pracích prostředků.

• Výrobci musí provést čitelné a trvanlivé označení vázacích prostředků na všitém štítku, na kterém jsou mimo jiné následující údaje: jmenovitá nosnost popruhu v přímém tahu v kg, materiál popruhu, číslo normy, označení výrobce, ochranná známka, délka v metrech a třída kovových dílů (pokud jsou použity) (na líci štítku vázacího popruhu).

• Na rubu štítku se označuje nosnost pro jednotlivé způsoby použití s vyobrazením.

Hlavní zásady použití vázacích popruhů

• pro vázací popruhy se používají běžně základní způsoby vázání uvedené v obecné části (přímý závěs, podvlečení, smyčka),

• pouze u tkaných popruhů s oky bez zesílení není dovoleno vázání na smyčku!

• běžně lze vázací popruhy PES a PA používat za teplot -40° až 100 °C, popruhy PP za teplot – 40° až 80 °C,

• pro použití popruhů při manipulace s chemikáliemi platí následující:

• polyamid – odolný proti zásadám,

• polyester – odolný proti středně silným kyselinám (ne zásadám),

• polypropylen – odolný jak proti kyselinám, tak i zásadám,

• po použití popruhů v chemickém prostředí musí být ihned opláchnuty vodou!

• manipulační prostředky s kovovými částmi tř. 8 se nesmí používat v kyselém prostředí!

• popruhy lze sušit pouze nepřímým vytápěním, nikoliv na slunci nebo otevřeném ohni,

• popruhy je nutno chránit před účinky otevřeného ohně nebo jiného zdroje vysoké teploty, stejně jako před účinky UV záření,

• u břemen s ostrými hranami nebo s drsným povrchem musí být použity k vázání popruhy opatřené speciálními návleky z odolných umělých hmot, nebo je nutno popruh v místě ostré hrany nebo drsného povrchu vhodným způsobem podložit,

• koncová oka popruhů při zavěšení do háku nesmí být kratší než 3,5násobek tloušťky háku a nesmí být rozevírána ve větším úhlu než 20°.

• Švy a identifikační štítky nesmí ležet na háku nebo ve smyčce.

• Pro zvýšení bezpečnostní uvázání pomocí smyčky se používá dvojité ovinutí.

• Oko ve smyčce se nesmí násilím utahovat, mělo by svírat přirozený úhel 120°.

• Při použití více pramenných vázacích prostředků z textilních vláken jsou podmínky pro stanovení zatížení s ohledem na symetrické nebo nesymetrické rozložení závěsů stejné, jak bylo v textu uvedeno výše, v části ocelové řetězy.

• Pokud se textilní prostředky nepoužívají, musí se skladovat v čistých, suchých, větraných prostorách, při normální teplotě, mimo dosah tepelných zdrojů, chemikálií, výparů, a chráněné před přímým sluncem a UV zářením.

• Konkrétní požadavky na bezpečné používání vázacích popruhů musí zpracovat a dodat jejich výrobce podle charakteru použitého materiálu. Z těchto návodů získá v rámci školení a praktického zácviku vazač následující konkrétní informace:

• obecné podmínky provozu,

• používání popruhů v chemickém prostředí,

• použití za extrémních teplot,

• požadavky na vyřazení z provozu.

• podmínky pro skladování, udržování a čištění.

• Při kontrole vázacích popruhů před jejich použitím se musí vazač zaměřit především na následující závady a porušení: popruh neoznačen nosností a poškozená závěsná oka, poškození švu, poškození teplem ("seškvaření"), naříznutí popruhu nebo obalu a poškození nebo deformace kovových dílů.

• Poškozené popruhy musí být opraveny vždy jen výrobcem nebo pověřeným servisem.

• Pokud výrobce nepředepíše v průvodní dokumentaci jinak, provádí se údržba vypráním v běžných pracích prostředcích.

Prostředky pro zavěšení a uchopení břemen

• Prostředky pro zavěšení nebo uchopení břemen (dále jen prostředky) se používají všude tam, kde nelze břemena technicky, hospodárně anebo bezpečně uvázat pomocí vázacích prostředku.

• Jedná se především o břemena, která mají složitý tvar, jsou manipulována v nevhodném prostředí (vysoké teploty, vlivy chemikálii, záření apod.), jsou v nevhodné konzistenci (sypké, kusové, tekuté), jsou přepravována v hromadné výrobě, mohou vazače ohrozit a jsou přepravována v bez vazačových provozech

• Prostředky pro zavěšení a uchopení břemen mohou být odnímatelné – zavěšují se na hák jeřábu (magnet, drapák, kleště, pánev, traverza) nebo neodnímatelné – jsou trvalou součástí jeřábu (traverza, chapadla, kleště)

• Základní rozdíl mezi nimi je ten, že odnímatelný prostředek je součásti břemene, neodnímatelný je součásti jeřábu. Tato skutečnost ovlivňuje stanovení hmotnosti břemene.

• Neodnímatelné prostředky lze zatížit břemenem rovným nosnosti jeřábu!

• Podle způsobu ovládání se prostředky dělí na manuální – vazač provádí zavěšení nebo uchopení břemene a jeho odvěšení (S háky, C háky, svěrky, vahadla, traverzy, chapadla apod.) a automatické – používané v bez vazačové dopravě (kleště s hydraulickým ovládáním, magnety, drapáky, manipulátory pro svazky tyčového materiálu apod.)

• Prostředky musí být označeny několika předepsanými údaji, pro vazače jsou však důležité především následující:

1) odnímatelné prostředky

• nosnost prostředku

• vlastní hmotnost prostředku

2) neodnímatelné prostředky

- nosnost prostředku

• Pokud jsou prostředky opatřeny samostatnými háky, závěsnými oky, třmeny nebo jinými závěsnými elementy, musí být označená jednak celková nosnost prostředku, a také nosnost každého závěsného elementu samostatně.

• Prostředky pro zavěšení a uchopení břemen jsou velmi rozmanité podle charakteru a tvaru břemene, podle jejich určení i použití. Nelze proto stanovit obecné požadavky pro jejich používání, provádění kontroly a údržby!

• Tyto požadavky a zásady pro použití musí stanovit výrobce prostředků v průvodní dokumentaci.

• Kvalifikace vazače je pouze oprávněním k vázání břemen pomocí vázacích prostředků a rozhodně neopravňuje automaticky k používání prostředků pro zavěšení a uchopení břemen!

• Vazač smí používat pouze ty prostředky pro zavěšení a uchopení břemen, s jejichž návody pro bezpečné používání byl seznámen odborným pracovníkem, a které má uvedeny v oprávnění k vázání (vazačském průkazu – Oprávnění ZZ). Jiné prostředky používat nesmí!

Navrhování, výroba, dodávání a používání prostředků pro volné zavěšení a uchopení břemen

• Norma ČSN EN 13155 se týká prostředků pro uchopení břemen, které se volně zavěšují na hák jeřábu, či jiné připojovací zařízení, přičemž platí podmínka, že uchopovací prostředek neovlivňuje zpětně zdvíhací zařízení jinak než způsobem, pro který je konstruováno a určeno, dále jen "UP".

Názvosloví

• Nosnost – je hmotnost největšího břemene v (kg) nebo v (t). Zkratkou pro nosnost je "WLL", což je v překladu "working load limit" – mezní provozní zatížení.

• C-hák – je UP tvaru písmene "C", který nese břemeno podepřením tvaru.

• Vidlicový závěs – je UP s výraznými přímými nosnými prvky, přizpůsobenými pro uchopení palet.

Bezpečný uchopovací prostředek

• Bezpečnost při používání je absolutním a zásadním kritériem při hodnocení výrobku. Skutečnost, že UP je bezpečný deklaruje výrobce prohlášením o shodě se všemi příslušnými předpisy. Toto prohlášení musí být založeno na analýze rizik, tj. na rozboru všech možných nebezpečí, které se mohou při používání vyskytnout.

• Obecně platí, že:

• u výrobků, pro které je zpracována příslušná norma, je seznam nebezpečí, která je nutno minimálně vzít v úvahu, uveden v takové normě,

• u výrobků a zařízení, které nemají příslušnou normu, musí výrobce tento seznam vytvořit.

• Organizační opatření však nelze použít v případech, kdy přehlédnutím nebo pominutím zákazu by mohlo dojít k vážnému zranění.

• Dokumentace analýzy rizik je součástí dokumentace výrobce,

• Seznam zbytkových rizik musí být uveden v Návodu k používání.

Mezi obvyklá závažná rizika patří:

• neodpovídající mechanickou pevností

• neodpovídající stabilitou

• nebezpečí rozdrcení

• nebezpečí střihu

• nebezpečí důsledků chybného jednání člověka

• nebezpečí pádem UP mimo provoz, pokud není řádně zajištěn

• atd.

Bezpečnostní požadavky

• ČSN EN 13155 ustanovuje zásady pro konstrukci bezpečného UP, přičemž předpokládá, že před zadáním vývoje konkrétního UP musí být známy provozní podmínky, při kterých bude UP používán.

• Ověření používaného UP – v provozu nesmí být používán jakýkoli UP bez úplné průvodní dokumentace. Při kontrole se postupuje podle NV č. 378/2001 Sb.

• UP vlastní výroby – dodržena ustanovení zákona č. 22/1997 Sb. ve znění dalších předpisů, UP musí splňovat všechny požadavky ČSN EN 13155 a NV č. 176/2008 Sb.

9 ZAKÁZANÉ MANIPULACE

Pro jednotlivé profese jsou stanoveny základní zakázané manipulace. Pro každé konkrétní pracoviště, případně manipulaci stanoví zakázané manipulace podle požadavků výrobce a analýzy rizik konkrétních činností technický úsek ve spolupráci s revizním technikem ZZ.

Pro všechna pracoviště platí tyto zakázané manipulace:

9.1 Zakázané manipulace pro jeřábníky:

Při obsluze zdvihacího zařízení a přepravě břemen je zakázáno zejména:

• porušovat zákazy na výstražných tabulkách;

• používat k výstupu, přechodu nebo sestupu z jeřábu cest, které nejsou k tomuto účelu určeny);

• najíždět na bezpečnostní koncové vypínače zdvihu;

• soustavně krátkodobě zapínat nebo vypínat pohyby zdvihacího zařízení;

• pracovat se ZZ při vyřazených nebo nesprávně seřízených bezpečnostních zařízeních;

• ovládat ZZ tak, že dojde k nadměrnému rozhoupání břemene;

• šikmým tahem posunovat vozy a vozíky;

• vláčet břemena po zemi;

• pokračovat v provozu ZZ, utvoří-li se na laně smyčka, nebo se…