23.3
Směnné režimy a noční práce
PhDr. Zdeňka Židková
Nepravidelnost životního stylu a chronické nevyspání jsou cenou za současný trend, kdy je od zaměstnance požadována vysoká výkonnost nejen ve dne, ale často i v noci.
V § 31 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (1) jsou práce vykonávané v třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu a práce vykonávané pouze v noční době vymezeny jako práce s psychickou zátěží. Ve vyhlášce č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli (4), jsou práce vykonávané v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu zařazeny do kategorie druhé, v případě souběžného vystavení dalším dvěma faktorům práce - vnucenému tempu a monotonii - do kategorie třetí, tedy rizikové. Do třetí kategorie jsou také zařazeny práce vykonávané pouze v noční době.
§ 78 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (6) definuje pracovní režimy takto:
-
vícesměnným pracovním režimem je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve 3 nebo více směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,
-
nepřetržitým pracovním režimem je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve směnách v nepřetržitém provozu zaměstnavatele v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,
-
noční prací je práce konaná v noční době; noční doba je doba mezi 22. a 6. hodinou
Třísměnný provoz je nejméně zatěžující pro psychiku pracovníků, protože zachovává pravidelnou dobu k odpočinku – volné víkendy. Práce zaměstnance v nepřetržitém režimu je oprávněně považována za práci s vysokou mírou psychické zátěže. Pracovníci nemohou čerpat nepřetržitý odpočinek o víkendech a v týdnu je poskytován v nepravidelných intervalech. Noční práce může způsobit v těle zmatek, který vyvolá dlouhodobé následky – některé vědecké studie poukazují na vyšší pravděpodobnost výskytu cukrovky, obezity, infarktu, rakoviny.
NahoruDopady směnných režimů na člověka
a) Fyziologické účinky
Práce na směny zahrnuje noční práci, tedy nutnost pracovat v době, která je biologicky určená k odpočinku, ke spánku. Nejnižší výkonnostní vrchol je mezi 3. a 4. hodinou v noci, proto je noční práce větším zatížením pro organismus.
b) Psychologické účinky
Nepravidelnost pracovního nasazení ovlivňuje cirkadiánní rytmy. Mezi cirkadiánní rytmy řadíme v prvé řadě rytmus střídání bdění a spánku, rytmy v tělesné teplotě, v tvorbě a uvolňování hormonů, v aktivitě enzymů atd. Odpočinek bývá nedostatečný, může být narušen spánek, může být ovlivněna činnost nervového systému, paměti, pozornosti, rozhodování, důsledkem bývá zvýšená chybovost, zvýšená možnost nehody či úrazu.
c) Psychosociální účinky
Směnoví pracovníci pociťují zhoršené sociální začlenění, musí se adaptovat na změny v životním stylu, které přináší omezení kontaktů s okolím. Práce ovlivňuje rodinný život, je méně času na společné aktivity, což přináší pocity izolace a vyčlenění z rodinného systému. Pracovník může rezignovat i na společenský život a osobní vyžití.
NahoruOpatření ke snížení stresu
Určení chronotypu
Podle ustanovení § 94 odst. 2 zákona č. 262/20006 Sb., zákoníku práce (6) a dále zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (5), musí být uchazeč o zaměstnání v nočním provozu před zařazením na dané místo podroben pracovnělékařskému vyšetření a po dobu práce je sledován jeho zdravotní stav vzhledem k možným následkům způsobeným výkonem práce v noční době.
Aby bylo možno se vyhnout negativním účinkům směnného režimu na zdraví, bylo by vhodné doplnit lékařské vyšetření o určení denního typu (chronotypu). K tomuto účelu byly zkonstruovány různé dotazníky, které byly publikovány v odborném tisku a jsou volně k dispozici. Velmi často používaný starší dotazník MEQ (Morningness/Eveningness Questionnaire – Dotazník ranních a večerních typů) byl přeložen v roce 1988 do češtiny a validován pro naše prostředí (2), jeho nevýhodou však je délka (19 položek). Kompozitní škála ranních a večerních typů je novější a kratší (obsahuje 13 položek) a byla validována pro české prostředí v roce 2007 (3). Povědomí o chronotypu usnadňuje lidem rozhodnutí o vhodnosti zařazení do směnného provozu. Na směny se lépe přizpůsobují večerní typy, u ranních typů bývá směnová práce doprovázena větším narušením fyziologických funkcí, mnohdy směnování i při velké snaze nezvládnou. V dnešní době nepřetržitých provozů a nočních prací je nastavení biologických hodin pro část dispozičně vyhraněných lidí nepřekonatelnou bariérou a ovlivňuje jejich základní schopnost – zaměstnatelnost.
Možnost volby
Z hlediska psychosociálního je výrazným faktorem stresu nemožnost volby. Jsou lidé, kterým práce v noci nejen nevadí, ale mohou ji i vyhledávat. Považují ji za součást svého životního stylu a vybírají si ji dobrovolně. A jsou…
