2.16
AKTUALITA o zjištěních orgánů ochrany veřejného zdraví o porušování povinností na úseku pracovnělékařských služeb
JUDr. Zdena Krýsová
V červenci 2020 vydalo Ministerstvo zdravotnictví materiál s názvem "ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGÁNŮ OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ V OBLASTI OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI ZA ROK 2019" (dále jen "Zpráva"). Součástí Zprávy je část 3.6. PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY, která poskytuje rámcový přehled o kontrolní činnosti krajských hygienických stanic nad plněním povinností zaměstnavatelů v souvislosti se zajištěním pracovnělékařských služeb pro zaměstnance a uchazeče o zaměstnání.
Úvodem
Zpráva stručně shrnuje vývoj legislativy na úseku pracovnělékařských služeb, které byly zcela nově a do žádoucích podrobností upraveny až zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále též jen "ZoSZS"), a prováděcí vyhláškou č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (dále též "VoPLS").
K novele pracovnělékařských služeb v roce 2017
Jak uvádí Zpráva, poznatky z aplikace ZoSZS a prováděcí VoPLS a některé jejich nedostatky byly odstraněny, novelou ZoSZS účinnou od 1. 11. 2017 a vyhlášenou pod č. 202/2017 Sb. a novelou VoPLS vyhlášenou pod č. 436/2017 Sb. Citovaná novela ZoSZS v souladu se zákoníkem práce, ale i ustálenou judikaturou, mj. dokončila úpravu posudkových závěrů lékařských posudků, když ust. § 43 odst. 4 cit. ZoSZS stanovilo, že posudkový závěr o zdravotní nezpůsobilosti k práci lze uvést pouze v případě vstupní lékařské prohlídky, dále řešila problém časového odstupu zakončení procesu uznání nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolení či pracovního úvazu a nutnosti rozlišovat důvod dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti pro obecné onemocnění nebo z kvalifikovaných důvodů, tj. pro nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo pracovní úraz a upravila důsledky nepodrobení se pracovnělékařské prohlídce bez uvedení vážného důvodu nebo pro odmítnutí ze strany posuzované osoby, a pro skončení platnosti předchozího lékařského posudku v případě, kdy jde o pravidelně se opakující lékařské prohlídky.
Zajištění pracovnělékařských služeb
Zpráva se dále zabývá úkoly poskytovatelů pracovnělékařských služeb podle zákona č. 373/2011 Sb. Uvádí je souhrnně, tj. nezohledňuje, že zaměstnavatel může, jde-li o práce zařazené do kategorie první a není-li jejich součástí činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb. nebo jinými právními předpisy, provádění pracovnělékařských prohlídek, posuzování zdravotní způsobilosti k práci a vydávání lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci, zajišťovat u registrujícího poskytovatele zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání; ostatní součásti pracovnělékařských služeb, jak je uvádí ust. § 53 odst. 1 ZoSZS a Zpráva, pak je zaměstnavatel povinen zajistit, jen, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců.
Zpráva přináší tabulku, která shrnuje počet kontrol provedených krajskými hygienickými stanicemi v r. 2019 a výsledky kontrolních zjištění. Nevýhodou tabulky je, že neobjasňuje použitá třídící kritéria a nepoužívá pojmy zákona č. 373/2011 Sb. Lze tak jen usuzovat, že pod kolonkou:
-
"PLS plně zajištěna" se uvádějí počty zaměstnavatelů, kteří mají pracovnělékařské služby zajištěny u poskytovatelů v oboru všeobecné praktické lékařství nebo pracovní lékařství a v rozsahu všech jejich součástí stanovených § 53 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb.,
-
"prohlídky zajištěny u praktických lékařů" počty zaměstnavatelů, kteří zajišťují pracovnělékařské služby na základě písemné žádosti zaměstnavatele registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání.
-
"nedostatečně zajištěna" pak patrně uvádí počty zaměstnavatelů, kteří v rozporu se zákonem nemají zajištěnu některou nebo některé ze součástí pracovnělékařských služeb podle § 53 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. a
-
"nezajištěna" uvádí počty zaměstnavatelů, kteří povinnost zajistit pro zaměstnance a osoby ucházející se o zaměstnání pracovnělékařské služby nesplnili vůbec.
Dále se již neuvádí, u kolika zaměstnavatelů byly zjištěny nedostatky, uvedené na konci části 3.6. Zprávy.
Porovnání roku 2018 a 2019
Z tabulky plyne, že oproti roku 2018 vzrostl počet krajskými hygienickými stanicemi provedených kontrol o 1 253, když v r. 2018 jich bylo provedeno 7 546 a v r. 2019 celkem 8 799.
Počet plně zajištěných pracovnělékařských služeb vzrostl z počtu 6 679 v r. 2018 na 7 535 v r. 2019.
Zvýšil se i počet pracovnělékařských služeb zajišťovaných písemnou žádostí u registrujících lékařů z 310 v r. 2018 na 331 v r. 2019, ale i počet nedostatečně zajištěných pracovnělékařských služeb ze 407 v r. 2018 na 550 v r. 2019 a počet zaměstnavatelů, kteří pracovnělékařské služby nezajistili vůbec z 64 v r. 2018 na 72 v r. 2019.
Výsledky kontrol za rok 2019
K nedostatkům, zjištěným krajskými hygienickými stanicemi při výkonu státního zdravotního dozoru v r. 2019, upozorňujeme na následující:
Především nedostatky v zajištění pracovnělékařských služeb se v zásadě nemění. Zpráva ale neuvádí rozbor jejich příčin, ani ze Zprávy není zřejmé, zda krajské hygienické stanice následnými kontrolami zjišťují odstranění porušení právních předpisů.
Podle Zprávy zejména u malých zaměstnavatelů jde o nezajištění pracovnělékařských služeb, neuzavření smlouvy s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, neprovádění pracovnělékařských prohlídek, nedoložení dokumentace o pracovnělékařských službách či provádění lékařských prohlídek pouze u praktických lékařů. Přitom pokud zaměstnavatel nezajistí pro své zaměstnance a uchazeče o zaměstnání pracovnělékařské služby, jedná v rozporu s § 53 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb. a naplňuje skutkovou podstavu přestupku podle § 92h odst. 7 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "ZoOVZ."). Za tento přestupek, spočívající v nezajištění pracovnělékařské služby, lze zaměstnavateli uložit správní trest pokuty až do 500 000 Kč. Nadto tento přestupek je přestupkem trvajícím, definovaným ust. § 8 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 250/2016 Sb.").
Podle cit. ustanovení trvajícím je takový přestupek, jehož znakem je jednání pachatele spočívající ve vyvolání a následném udržování protiprávního stavu nebo jednání pachatele spočívající v udržování protiprávního stavu, který nebyl pachatelem vyvolán. Podle § 31 zákona č.…
