Další nebezpečí a možnosti jejich eliminace a/nebo snížení

8.3.5.5

Další nebezpečí a možnosti jejich eliminace a/nebo snížení

Ing. Antonín Dušátko

Na komunikačních, manipulačních a pracovních plochách se jako úrazové děje (vedle uklouznutí) dále vyskytují zejména:

• Podvrtnutí nohy a našlápnutí na drobný předmět, které na sebe váže téměř 6 % všech pracovních úrazů. Z více než 50 % k této úrazovosti dochází na horizontálních plochách. Hlavní příčina těchto úrazů souvisí buď se závadným technickým stavem podlah, nebo drobnými překážkami, vyskytujícími se na komunikacích, manipulačních a pracovních plochách, které tam zásadně nepatří. Jedná se zejména o nedostatečnou údržbu uvedených ploch, a neprovádění jejich úklidu.

• Zakopnutí, které na sebe váže téměř 4 % všech pracovních úrazů. V 75 % případů dochází k zakopnutí vlivem nepořádku na komunikacích a pracovních plochách, kde jsou odkládány větší předměty, které tam zásadně nepatří. Další úrazy jsou způsobovány nevhodně provedeným či umístěným technologickým zařízením, které poněkud vystupuje nad úroveň komunikací – podlah. Jedná se o rohože, víka kabelů, kabely, hadice, prahy, potrubní systémy vedené při zemi, nízké stupně, kotevní šrouby apod. Takovéto překážky nejsou obvykle ani barevně odlišeny od okolní podlahy – terénu, a proto jsou i špatně postřehnutelné.

• Pády, resp. propadnutí, a to jak na rovině, tak zejména z vyvýšených a nezajištěných (špatně zajištěných) komunikací a pracovních, či pobytových míst, a to jak osob, tak i nejrůznějšího materiálu, ale i pády ze žebříků apod., které na sebe váže cca 28 % celkové vykazované pracovní úrazovosti a cca 18 % všech smrtelných pracovních úrazů.

Uvedené úrazové děje jsou vázány převážně na následující nebezpečí, resp. skupiny nebezpečí.

Nebezpečí související s neodpovídajícím technickým stavem

Do skupiny nebezpečí souvisejících s neodpovídajícím technickým stavem sledovaných ploch vedle kluzkosti nejčastěji dále patří:

1. výmoly, výtluky, vymačkané koleje, poškozené hrany schodů apod., ke kterým dochází zejména od místního (až bodového) přetěžování jednotlivých ploch od projíždějících mobilních prostředků či přemisťované techniky, resp. od pracovních činností, popř. od nedostatečného dimenzování takovýchto ploch. K poškození hran schodů nejčastěji dochází při přemisťování (tahání) relativně těžkých břemen po schodech. Naznačená nebezpečí mohou způsobit i závažné havárie mobilních prostředků (zejména ztrátu stability zdvižných vozíků) kupř. při vjetí do výmolu, vymačkané koleje atd., spojené i s nejzávažnější úrazovostí. Z hlediska pohybu zaměstnanců mohou tato nebezpečí způsobit i pád člověka při chůzi po poškozených schodech, či při špatném došlápnutí do místního výmolu. Rizika vyplývající z těchto nebezpečí mohou být značná.
   Uvedená nebezpečí, která jsou bezproblémově zjistitelná, jsou povinni zaměstnavatelé soustavně zjišťovat, vyhodnocovat z nich vyplývající rizika a současně přijímat opatření k jejich odstranění, či alespoň minimalizaci (§ 102 odst. 3 a odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb.). V této souvislosti jsou vedoucí a příslušní zodpovědní zaměstnanci povinni zajistit v rámci prováděné údržby včasné a řádné odstranění uvedených nebezpečí – nebezpečných činitelů (§ 3 odst. 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb., ve vazbě zejména na body 3. 3. 1 a 5. 1 přílohy k tomuto nařízení vlády).

2. Nezajištěné – zejména nezakryté prohlubně a otvory, což je nejčastěji způsobováno odstraněním jejich zajištění – krytů či poklopů apod. bez zpětného umístění. Část krytů bývá též zdeformována – prohnuta (zejména u kabelových kanálů atp.) a to převážně od jejich přetěžování. Z tohoto nebezpečí může vyplynout i mimořádně závažné riziko – zejména při zřícení (částečném zřícení), proboření mobilního prostředku do otvoru příslušné velikosti, popř. při pádu zaměstnance. Povinnosti zaměstnavatelů, vedoucích a zodpovědných zaměstnanců ve vazbě na zjišťování, analyzování a eliminaci této skupiny nebezpečí jsou analogické jako u písm. a); z hlediska předpisové základny pak též ve vazbě na bod 5.7 přílohy k nařízení vlády č. 101/2005 Sb.
   Pokud velikost otvoru v podlaze či terénní prohlubeň má půdorysný rozměr v jakémkoli směru větší než 250 mm, musí zaměstnavatel bezprostředně po jeho vzniku zajistit zakrytí otvoru vhodným poklopem o odpovídající únosnosti, který je současně zajištěn proti posunu, případně musí zajistit volné okraje otvoru vhodným technickým prostředkem proti pádu – např. ohrazením či zábradlím (§ 3 odst. 5 nařízení vlády č. 362/2005 Sb.).

3. Drobné prohlubně, nesprávný sklon, nepřípustné odchylky od vodorovnosti apod.
   Uvedené, ale i další (ponejvíce drobnější) odchylky od požadavků na odpovídající technický stav horizontálních ploch jsou většinou těžko zjistitelné "pouhým okem“. Příslušná nebezpečí si navíc začínáme uvědomovat až v okamžiku, kdy kupř. po dešti zjišťujeme, že na venkovních plochách se vytvořily kaluže vody, které ale zejména v přechodném a zimním období mohou vytvářet i zvýšené riziko. Podobně dodatečně ale většinou přehodnocujeme i technický stav vnitřních podlah ve stavebních objektech, u kterých zjistíme, že jejich nesprávně provedený sklon neumožňuje odtékání technologických kapalin k podlahovým vpustím.

Rovněž takováto i dodatečně zjištěná nebezpečí (otázkou ale zůstává, proč příslušné nedostatky nebyly zjištěny již v rámci kolaudačního řízení) je zaměstnavatel povinen vyhodnotit a přijmout potřebná opatření k nápravě (§ 3 odst. 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb., ve vazbě zejména na bod 3. 3. 1 přílohy k tomuto nařízení vlády).

Zcela specifické podmínky ale platí pro rovinnost a vodorovnost skladových ploch. Sklon užitných ploch skladů (ploch zaujímaných příslušným skladovacím zařízením určeným k uložení materiálu a ploch určených pro stohování) nesmí při stohování přesáhnout 0,9 %. Rovinnost podlahy, v podélném i příčném směru vztažená k ideální vodorovné rovině, určené k montáži výškových regálů a kolejnic pojezdové dráhy regálových zakladačů, musí vyhovovat následujícím podmínkám:

Nebezpečí související s nedostatečným rozměrovým a prostorovým řešením

Potřebný – dostatečný pracovní a manipulační prostor představuje jeden z rozhodujících faktorů zajišťujících nejen bezpečnost, ale i ekonomičnost příslušného výrobního procesu. Jak je již uvedeno v úvodu tohoto dílu předkládané příručky, stále se lze ještě setkat s objekty a provozy navrženými původně na zcela odlišný výrobní program, ale i kapacity oproti jejich stávajícímu využívání. Zejména v takovýchto podmínkách dochází k situacím, kdy jednotlivá pracoviště, s ohledem na rozměry zpracovávaných dílů, včetně provádění nutné mezioperační dopravy a manipulace, nesplňují požadavky na jejich prostorové ale i půdorysné uspořádání. K podobnému stavu dochází ale i v nově kolaudovaných objektech, ve kterých je nutno (kupř. pro termínové splnění výrobní zakázky) dočasně překračovat plánované výrobní objemy.

U vnitroobjektových komunikací musí být dodrženy následující parametry:

 NahoruKomunikace pro pěší

• Komunikace pro pěší musí mít minimální šířku 1 100 mm, minimální výšku 2 100 mm, musí být vyznačeny a jejich sklon nesmí přesahovat 12,5 % (1:8). Hromadné komunikace pro pěší, které nejsou únikovými cestami a slouží ke vzájemnému propojení pracovišť či provozů, se dimenzují podle následujícího přehledu:

  Počet osob procházejících za minutu	Nejmenší šířka (mm)
  Do 100	1 100
  Do 300	1 650
  Nad 300	2 200

  Komunikace pro pěší ve stavbách pro obchod o celkové prodejní ploše větší než 2 000 m² musí splňovat následující podmínky:

  • hlavní (hromadné) komunikace v prodejních místnostech musí mít minimální průchozí šířku 2 000 mm a v přízemí 2 500 mm (§ 52 odst. 2 vyhlášky č. 137/1998 Sb.,),

  • nejmenší průchozí šířka mezi samoobslužnými pulty musí být minimálně 1 800 mm. V rámci stavebních úprav starších staveb se vyžaduje minimální šířka alespoň 1 500 mm. (§ 52 odst. 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb.,),

  • minimálně u jedné pokladny každého oddělení musí být zajištěn průchod o šířce alespoň 900 mm a manipulační ploše ve výšce maximálně 800 mm nad podlahou (§ 52 odst. 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb.,).

  Chodby (komunikace pro pěší) ve školních objektech musí mít minimální světlou šířku:

  • 3 000 mm, jsou-li výukové prostory po obou stranách chodby,

  • 2 200 mm, jsou-li výukové prostory pouze po jedné straně chodby. Pokud tato chodba současně plní funkci hlavní komunikace, musí mít světlou šířku taktéž 3 000 mm,

  • 1 200 mm ve všech předškolních zařízeních.
    (§ 59 odst. 9 vyhlášky č. 137/1998 Sb.,).

 NahoruPrůchodové uličky

• Průchodové uličky, sloužící pro nezbytný – občasný pohyb zaměstnanců (fyzických osob) přenášejících břemena nebo pro chůzi bez břemen, musí mít nejmenší světlou výšku taktéž 2 100 mm, musí být rovněž vyznačeny a jejich minimální šíře se stanoví podle tytu uličky takto:

• Typ uličky	Nejmenší šířka (mm)
  Jednosměrná ulička bez přenášení břemen	600
  Jednosměrná ulička bez přenášení břemen v jedné ruce	850
  Jednosměrná ulička bez přenášení břemen v obou rukách po boku	1 000
  Obousměrná ulička bez přenášení břemen	750
  Obousměrná ulička bez přenášení břemen v jedné ruce	1 000
  Obousměrná ulička bez přenášení břemen v obou rukách po boku	1 150

 NahoruManipulační uličky

• Manipulační uličky, které slouží výhradně pro pojezd motorových manipulačních vozíků a dalších technických prostředků (regálových zakladačů), zásadně nejsou určeny pro pohyb osob, který je v nich výslovně zakázán. Jejich výška musí být alespoň 2 400 mm. Po jejich stranách nesmějí být budována žádná provozní místa otevřená do manipulační uličky. Musí být dimenzovány podle největší šířky projíždějícího zařízení nebo vozíku, popř. manipulovaného břemene, zvětšené o bezpečnostní vůli takto:

  • manipulační ulička jednosměrná (s jedním jízdním pruhem) musí mít minimální celkovou šířku odpovídající největší šířce projíždějící techniky, resp. manipulovaného materiálu, zvětšené na každé straně o bezpečnostní vůli 200 mm,

  • manipulační ulička obousměrná (se dvěma jízdními pruhy) musí mít minimální celkovou šířku odpovídající největší šířce projíždějící techniky, resp. manipulovaného materiálu v každém jízdním pruhu, zvětšené na každé straně o bezpečnostní vůli 200 mm a o střední potkávací odstup široký nejméně 400 mm,

  • manipulační ulička pro zakládání manipulačních jednotek do regálů a stohů musí mít minimální šířku danou největší šířkou použitého zařízení pro nakládání, zvětšenou o bezpečnostní vůli:

    • 50 mm u zařízení vázaného na regály,

    • 100 mm u zařízení nevázaného na regály, pojíždějícího ve vázané dráze,

    • 100 mm u zařízení nevázaného na regály, pojíždějícího v nevázané dráze, zakládajícího do blokových průjezdných regálů,

    • 200 mm u zařízení nevázaného na regály, pojíždějícího v nevázané dráze.

  • Při stohování nebo zakládání do regálů klasickými čelními vysokozdvižnými vozíky musí minimální šířka manipulační uličky být dána součtem následujících hodnot:

    • velikosti poloměru vnějšího otáčení vozíku v mm,

    • vzdáleností vyložení paty vidlice od osy předních kol vozíku v mm,

    • délky vidlice v mm. Pokud manipulační jednotky přesahují přes vidlici vozíku ve směru zakládání, je nutno uvažovanou délku vidlice zvětšit o největší možný přesah,

    • bezpečnostní vůli – min. 200 mm.

 NahoruHlavní dopravní cesty

• Hlavní dopravní cesty, určené pro přepravu břemen a občasný pohyb zaměstnanců, vyplývající z jejich pracovní činnosti (event. též fyzických osob) nepřenášejících břemena, musí mít nejmenší základní šířku odvozenu od největší šíře pojíždějícího dopravního prostředku, popř. převáženého břemene. Stanovená základní šířka se zvětší:

  • u hlavní dopravní cesty s jedním jízdním pruhem a dvěma postranními pruhy, určenými pro občasný pohyb osob, na každé straně o 600 mm, odpovídající šířkám postranních pruhů,

  • u hlavní dopravní cesty s jedním jízdním pruhem a jedním postranním pruhem, určeným pro občasný pohyb osob, na straně postranního pruhu o 600 mm, odpovídající šířce postranního pruhu a na druhé straně o bezpečnostní vůli 200 mm,

  • u hlavní dopravní cesty se dvěma jízdními pruhy a dvěma postranními pruhy, určenými pro občasný pohyb osob, na každé vnější straně o 600 mm, odpovídající šířkám postranních pruhů a o střední potkávací odstup 400 mm,

  • u hlavní dopravní cesty se dvěma jízdními pruhy a jedním postranním pruhem, určeným pro občasný pohyb osob, o 600 mm na straně postranního pruhu, dále o bezpečnostní vůli 200 mm na protější vnější straně hlavní dopravní cesty a ještě o střední potkávací odstup 400 mm.
    V obloucích a na křižovatkách je nutno základní šířky komunikací zvětšit – a to úměrně k druhu používaného dopravního prostředku a převáženého břemene. Pokud je komunikace pro dopravu břemen spojena s komunikací pro pěší, musí být pruh pro pěší viditelně oddělen. Pokud pro pěší nelze zajistit odpovídající – dostatečný komunikační prostor, musí být v době provozování dopravy chůze osob na takovýchto, nedostatečně dimenzovaných komunikacích, zakázána (§ 4 odst. 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb,.ve vazbě na bod 5.13 přílohy).

 NahoruPrůchody

• Obslužné a montážní průchody mezi výrobním – technologickým a provozním zařízením musí mít šířku minimálně 600 mm. Rovněž vzdálenost výrobního a provozního zařízení od konstrukcí budov musí být alespoň 600 mm.

 NahoruSchodiště

• Schodiště, určené k překonávání rozdílu výškových úrovní chůzí (nad sklon 10°), se z hlediska použití třídí na:

  • Hlavní, sloužící jako základní vertikální pěší spojení v příslušném objektu (budově),

  • Pomocné, sloužící k občasnému použití malým počtem osob.

Nejmenší průchozí šířka schodišťového ramene (svislé sestavy minimálně třech schodišťových stupňů) u hlavního schodiště se požaduje 1 100 mm, u pomocného schodiště s přímým schodišťovým ramenem 550 mm a u zakřiveného schodišťového ramene 700 mm. Nejmenší podchodná výška v mm schodišťového ramene (svislá vzdálenost mezi horní plochou schodišťového stupně na výstupu – výstupní čáře a spodní plochou konstrukce nad touto plochou) u hlavního schodiště musí vyhovovat následujícímu vztahu:

podchodná výška = 1 500 (mm) + 750 (mm) / cos α,

kde α udává sklon schodišťového ramene. Podchodná výška u pomocných schodišť může být snížena až na 2 100 mm.

Při použití žebříkových schodišť (schodišť se sklonem od 45° do 58°) je nutno dodržet minimální průchozí šířku schodišťového ramene 550 mm (potřebná průchozí šířka dospělého člověka) a nejmenší dovolenou podchozí výšku při sklonu schodiště do 50° 2 100 mm a u sklonu nad 50° 2 300 mm. Minimální šířka schodišťového stupně – schodu musí být vždy 150 mm.

První a poslední schodišťový stupeň schodišťového ramene v objektech – stavbách pro výrobu a skladování musí být výrazně rozeznatelný od okolní podlahy – barevně označen (§ 4 odst. 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb ,.ve vazbě na bod 5.10 přílohy).

 NahoruRampy

• Šikmé rampy, určené k překonávání rozdílu výškových úrovní chůzí, musí splňovat následující parametry:

  • největší dovolený sklon 1:6 – tj. 16,7 %, resp. 9° 27´´

  • nejmenší dovolenou průchozí šířku 1 100 mm,

  • nejmenší dovolenou podchodnou výšku 2 100 mm.

 NahoruÚnikové cesty

• Únikové cesty – tj. komunikace sloužící k bezpečné evakuaci osob ze stavby – objektu, nebo její části ohrožené požárem na volné prostranství (popřípadě přístupu požárních jednotek) musí mít následující rozměry – šířky:

  • minimálně 550 mm u nechráněné únikové cesty,

  • minimálně 825 mm u chráněné únikové cesty, sloužící k evakuaci osob se sníženou schopností pohybu a orientace a osob neschopných samostatného pohybu.

 NahoruŽebříky

• Žebříky, tvořící trvalou součást staveb, se dle účelu použití třídí na:

  • Provozní, určené k používání při provozu, údržbě a opravách příslušného objektu.

  • Požární, určené k požárnímu zásahu.

  • Únikové, určené pro náhradní únikovou možnost.

Provozní žebříky, které mohou být příčlové nebo stupadlové, musí splňovat následující podmínky:

• šířka příčlových žebříků musí být v rozmezí od 400 mm do 450 mm včetně,

• vzdálenost os příčlí musí být v rozmezí hodnot minimálně 280 mm a maximálně 330 mm, přičemž musí být jednotná v celé délce žebříku,

• mezi příčlemi či stupadly a stěnou (konstrukcí za žebříkem) musí být minimální volný prostor o šířce 180 mm,

• šířka celistvého stupadlového žebříku musí být minimálně 300 mm, stupadla musí být upravena proti postrannímu sklouznutí,

• minimální šířka stupadel umístěných po stranách konstrukce musí být 2 x 150 mm; v takovémto případě vodorovná vzdálenost mezi vnitřními okraji stupadel může být…