Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

5.5

Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

JUDr. Anna Janáková

Související předpisy k zajištění BOZP

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zejména ust. § 102 odst. 5 písm. j), § 103 odst. 1 písm. f) a g), § 106 odst. 4 písm. c), § 301, § 349 odst. 2.

Charakteristika pokynů k zajištění BOZP

Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou konkrétní pokyny dané zaměstnancům vedoucími zaměstnanci, kteří jsou jim nadřízeni (ust. § 349 odst. 2 zákoníku práce.

Pokyny jsou operativním způsobem poskytování informací o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který může přímo nadřízený vedoucí zaměstnanec používat a uplatňovat v každodenním řízení práce.

Velký význam pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci přikládají také metody prevence stanovené zákoníkem práce. Zákoník práce "udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci", zařazuje mezi všeobecné preventivní zásady (ust. § 102 odst. 5 písm. j), kterými je zaměstnavatel povinen se řídit.

Může dojít k situaci, kdy vedoucí zaměstnanec udělí zaměstnanci nevhodný pokyn, který vede zaměstnance tím směrem, že nakonec porušuje svým jednáním bezpečnostní předpisy. Takový případ už řešil soud v souvislosti s pracovním úrazem, kdy se zaměstnavatel chtěl zprostit odpovědnosti právě pro porušení bezpečnostních předpisů zaměstnancem, který nicméně konal podle příkazu – tedy pokynu nadřízeného. Judikát NS ČSR Cpj 37/74, R 11/1976 je zmíněn též ZDE, nicméně má souvislost i problematikou této podkapitoly.

Text judikátu: "O zaviněné porušení bezpečnostních předpisů nepůjde tehdy, jestliže pracovník vykonává určité práce (zpravidla údržbářské) v rozporu s bezpečnostními předpisy na příkaz svých nadřízených pracovníků, tedy na příkaz organizace. Zavinění je tu vyloučeno právě tím, že organizace k takovému postupu práce dala příkaz, a z tohoto důvodu se nemůže úplně nebo částečně zprostit odpovědnosti." Nevhodné pracovní pokyny k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci mohou tedy vést k tomu, že zaměstnavatel nemá šanci se zprostit odpovědnosti za pracovní úraz vzniklý v důsledku postupu podle zmíněného pokynu.

Zaměstnavatel je povinen zajistit podle potřeb vykonávané práce zaměstnancům dostatečné a přiměřené pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (ust. § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce). Přitom klade speciální důraz na zaměstnance v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli a mladistvým zaměstnancům.

Rovněž je povinen zaměstnancům jiného zaměstnavatele vykonávajícímu práce na jeho pracovištích zajistit, aby obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (ust. § 103 odst. 1 písm. g) zákoníku práce).

Zákoník práce v poslední větě ust. § 103 odst. 1 stanoví (stejně, jako je to u instruktáže), že pokyny je třeba zajistit vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů.

Citovaný požadavek podle mého názoru nekoresponduje se samotnou svou podstatou pokynu k zajištění BOZP, neboť jde o operativní nástroj vedení zaměstnanců k bezpečné a zdraví neohrožující práci, který je podle mého názoru určen k bezprostřednímu používání a netřeba ho zaměňovat nebo slučovat s instruktáží.

Formální požadavky na pokyn k zajištění BOZP

Zákoník práce, ani jiné předpisy nestanoví žádné obsahové či formální požadavky na to, jak má být pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vydán. V soudní judikatuře však lze již nalézt stanovisko, která přeci jenom určitý názor formulovalo.

Podle judikátu NS 21 Cdo 2141/2011: "Pokynem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve smyslu zák. práce je jakýkoli výslovný pokyn učiněný písemně nebo ústně, bez ohledu na svoji expresívnost anebo na to, do jaké míry jeho obsah odpovídá pravidlům společenských…