Práce s nářadím - úvod

8.10.1

Práce s nářadím – úvod

Ing. Miroslava Kopecká

Při práci s ručním nářadím dochází k rozličným zraněním obsluhy, jako je říznutí, bodnutí ale i úrazy při pádech z výšky, při kterých dochází k poranění hlavy a páteře, při větších výškách (cca nad 10 m) se přidávají vnitřní zranění, zejména krvácení do dutiny břišní apod. Dochází i k úrazům elektrickým proudem. Příklady pracovních úrazů při práci s nářadím jsou uvedeny v této části dále.

Aby bylo možné provádět jednotlivé kroky prevence, zejména vyhledat nebezpečí, musí se vycházet z konkrétního technologického nebo pracovního postupu realizovaného na konkrétním pracovišti.

Někteří zaměstnavatelé mají snahu vyhledávat nebezpečí, hodnotit je a stanovit opatření k ochraně zaměstnanců, aniž by měli stanoven technologický nebo pracovní postup a aniž by byly známy podmínky na budoucím pracovišti. Výsledek je potom abstraktní, neobjektivní a nepoužitelný.

 NahoruVymezení pojmů

Nářadí je souhrnný název pro pracovní prostředky, kterými se buď přímo, nebo nepřímo s použitím nástrojů zpracovává, opracovává, upíná, montuje nebo kontroluje materiál nebo součásti. Může být ruční nebo mechanické.

Ruční nářadí – je nářadí ovládané pouze vynaložením lidské síly.

Mechanické nářadí je nářadí, u něhož je pohyb nástroje vyvozen přes mechanické ústrojí působením lidské síly, elektromotorem, pneumaticky nebo hydraulicky.

Nástroj je předmět účelně upravený a sloužící jako pomůcka k vykonávání práce. Rozeznávají se nástroje činné (aktivní), sloužící přímo k obrábění materiálů, při němž se změní tvar i rozměr výrobku, a dále pak nástroje pasivní sloužící k uchopení, uchycení a přidržování obrobku a předmětu a dále nástroje měřicí, sloužící k měření při výrobě.

Pracovní pomůckou se rozumí předmět, jehož používání ulehčuje práci, případně snižuje nebezpečí vzniku nežádoucí události (např. žebřík, vypínací tyč, podávací laťka, háčky, pinzeta apod.)

Pro nástroje je vyhrazena třída norem 22 a kromě ručních nástrojů sem patří celá řada nástrojů strojních. Pro nářadí je vyhrazena třída norem 23 a patří sem např. kladiva, kleště, klíče, sekáče.

 NahoruPostup při prevenci rizik

Při pracích s nářadím by měl být následující postup při eliminaci nebezpečí:

• -> pro jednotlivé pracovní činnosti zjistit nebezpečí. Přitom je třeba vycházet také ze záznamů o pracovních úrazech (evidence pracovních úrazů) a odborných zkušeností,
• -> posoudit jednotlivá nebezpečí,
• -> prověřit, zda přijetím opatření k splnění požadavků bezpečnostních předpisů, byla některá nebezpečí úplně odstraněna,
• -> přijmout opatření k eliminaci nebezpečí, která nebyla odstraněna, nebo nebylo dosaženo jejich přijatelné úrovně,
• -> stanovit pracovní nebo technologický postup pro konkrétní práci s použitím nářadí a pracoviště , včetně opatření vyplývajících z předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a vlastních opatření,
• -> zkontrolovat, zda jsou požadavky podle předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci splněny (např. podle připraveného kontrolního seznamu),
• -> provést znovu posouzení jednotlivých nebezpečí a podle potřeby přijmout opatření.

Tento proces se opakuje tak dlouho, dokud nejsou nebezpečí eliminována na přijatelnou úroveň.

Tyto postupy jsou rozpracované v části 5 příručky.

 NahoruAnalýza úrazovosti

Ze statistických údajů vyplývá, že úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny a úrazů závažných, pro skupinu zdrojů - nářadí, náčiní, nástroje, ručně ovládané strojky a přístroje - to je 9,5 % z celkového počtu úrazů.

Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení byly zdrojem vyššího počtu úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny než např. zvířata, dopravní prostředky a stroje.

Ve skupině VI. Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení je rozdělení následující:

• -> Nástroje ruční (řezné, sekací, krájecí, dlabací a probíjecí) 5,2 %
• -> Pomocné ruční nářadí (náčiní), bicí, utahovací, přidržovací 2,1 %
• -> Ručně ovládané stroje a přístroje 1,4 %
• -> Jiné nástroje a nářadí 0,8 %

 NahoruPříčiny pracovních úrazů

Ze statistiky úrazovosti vyplývá, že nejčastější příčinou úrazů jsou:

• -> nedostatky osobních předpokladů zaměstnanců k řádnému pracovnímu výkonu. Školení z předpisů k zajištění bezpečnosti práce jsou prováděna formálně, nikoli v rozsahu vykonávané činnosti, zaměstnavatelé neověřují znalosti probrané látky, používají staré, již neplatné předpisy, zaměstnávají osoby, aniž znají jejich zdravotní způsobilost pro vykonávanou práci a nevyžadují zdravotní způsobilost před zařazením na noční práci a při noční práci jednou v roce.
• -> špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko práce je na druhém místě, 44 % pracovních úrazů má tuto příčinu. Se zavedením průběžného systému vyhledávání a zhodnocení rizik se někteří zaměstnavatelé dosud nevyrovnali. Chybí vzájemné písemné informace na pracovištích, kde pracují zaměstnanci více zaměstnavatelů. U některých subjektů byla sice nebezpečí vyhledána a stanovena opatření, zaměstnancům však nebyly poskytnuty informace formou seznámení s riziky a s opatřeními na ochranu před jejich působením, která se týkají jejich práce a pracoviště. Daleko za těmito hlavními příčinami zůstávají další příčiny:
• -> vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu způsobil 2 % pracovních úrazů
• -> chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení – 25 případů
• -> chybějící, nepřidělené, nedostatečné nebo nevhodné osobní ochranné pracovní prostředky
• -> závady v osvětlení a viditelnosti

Na vrub samotných postižených zaměstnanců lze přičíst porušení pracovní kázně, jako je

• -> používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce
• -> prodlévání v ohroženém prostoru a nepoužívání nebo nesprávné používání předepsaných a přidělených osobních ochranných pracovních prostředků.

 NahoruŠetřené pracovní úrazy

• -> Dělnice na porážkové lince drůbeže stříhala nůžkami drůbeží žaludky, přičemž se stříhla do prsteníku levé ruky. Směnu dokončila, zranění však bylo bolestivé, takže se nechala následujícího dne odborně ošetřit a obvodní lékař jí vystavil neschopenku.
  Nebyly porušeny bezpečnostní předpisy ani zaměstnavatelem, ani zaměstnancem, jednalo se o selhání lidského činitele.
• -> Dělnice na porážkové lince drůbeže porcovala kuřata na porcovacím stole, přičemž se jí smekl nůž a propíchla si zápěstí levé ruky. Lékařka jí po ošetření vystavila neschopenku.

Zraněná porušila ustanovení § 106 odst. 4 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb., tím, že při práci nepoužila přidělené osobní ochranné pracovní prostředky – rukavice z kovové síťoviny dle 6.7. b) přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 495/2001 Sb.

• -> Dělnice na porážkové lince drůbeže při kuchání kuřete za pomoci ostrého nože odřezávala kloaku, při tom se píchla o ostrou kost do prstu. Poranění si ošetřila a pokračovala v práci. Předpokládala, že si poranění vyléčí, aniž by měla pracovní neschopnost, takže pracovala ještě téměř tři týdny. Zraněné místo však stále mokvalo a nehojilo se, takže vyhledala lékaře, který jí vystavil pracovní neschopnost.

Zraněná porušila ustanovení § 106 odst. 4 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb., tím, že při práci nepoužila přidělené osobní ochranné pracovní prostředky – rukavice z kovové síťoviny dle 6.7. b) přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 495/2001 Sb.

• -> Řezník boural na bouracím stole vepřové půlky. Maso se smeklo a postižený se setrvačným pohybem řízl do stehna nad kolenem v místě pod zástěrou, odolnou proti proříznutí nebo probodnutí. Po poskytnutí první pomoci na místě byl neprodleně dopraven k odbornému ošetření a lékař mu vystavil neschopenku.

Nebyly porušeny bezpečnostní předpisy ani zaměstnavatelem, ani zaměstnancem, jednalo se o nepředvídatelné riziko práce.

• -> Kuchařka ve školní kuchyni krájela těsto na bramborové knedlíky, když na ni zavolala kolegyně, která jí chtěla něco sdělit. Kuchařka automaticky dokončila pohyb pravou rukou s nožem, ale neposunula levou ruku na těstě, takže došlo k pořezání zápěstí levé ruky.
  Nebyly porušeny bezpečnostní předpisy ani zaměstnavatelem, ani zaměstnancem, jednalo se o selhání lidského činitele a odvedení pozornosti od práce druhou osobou.
• -> Kuchařka se při porcování kuřat řízla do prstu. Poranění bylo ošetřeno, směnu dokončila. Protože rána stále krvácela, zraněná se nechala týž večer ošetřit na chirurgické pohotovosti a následující den jí obvodní lékař vystavil neschopenku.

Nebyly porušeny bezpečnostní předpisy ani zaměstnavatelem, ani zaměstnancem, jednalo se o selhání lidského činitele.

• -> Seřizovači při výměně nástroje (hlavice se segmenty) nástroj přimáčkl prst k rámu stroje. Neprodleně byl dopraven k ošetření do chirurgické ambulance a následně mu lékař vystavil neschopenku.

Nebyly porušeny bezpečnostní předpisy ani zaměstnavatelem, ani zaměstnancem, jednalo se o selhání lidského činitele.

• -> Pracovník vysekával písek a ruční bruskou vybrušoval nerovnosti mezi žebry odlitku. Přitom se brusný kotouč mezi výstupky odlitku vzpříčil a roztrhl. Protože bruska nebyla vybavena ochranným krytem, zasáhla část kotouče brusiče do čela a způsobila mu zlomeninu čelní kosti a další zranění.

Zaměstnavatel porušil ustanovení zákona č. 309/2006 Sb., § 4 odst. 1 písm. a). V popsaném případě se zaměstnavatel nezbavil odpovědnosti za vznik pracovního úrazu

• -> Svářeč přebrušoval svár…