Prevence rizik při rozhodujících činnostech lesního hopodářství

9.7.3

Prevence rizik při rozhodujících činnostech lesního hopodářství

Ing. Pavel Petrů

Způsob organizace práce a pracovní postupy, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, jsou v ČR stanoveny v nařízení vlády č. 28/2002 Sb.

 NahoruPovinnosti zaměstnavatele

K základním povinnostem zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti práce v lesnictví patří kromě všeobecně platných uvedených v části 4 příručky zejména:

• Organizovat práci a provádění pracovních postupů tak, aby zaměstnanci nepracovali osamoceně.

• Zajistit vybavení používaných strojů a zařízení stanoveným ochranným zařízením.

• Informovat zaměstnance o riziku poškození zdraví při nedodržování stanovené expoziční doby práce s řetězovou pilou.

• Zajistit, aby zaměstnanci nepoužívali zařízení se spalovacím motorem v uzavřených prostorách, kde není dostatečný rozptyl spalin nebo jejich účinné odvětrání.

• Informovat zaměstnance o zákazech prací při těžbě, soustřeďování, odvozu a manipulaci dříví a při práci s řetězovou pilou.

• Upozornit zaměstnance na zákaz požívání alkoholických nápojů a jiných návykových látek na pracovišti a v pracovní době i mimo tato pracoviště.

• Realizovat výběr OOPP podle hodnocení rizik (viz tabulka na následující straně).

 NahoruPovinnosti zaměstnanců

Zaměstnanci jsou povinni kromě povinností uvedených v části 6 příručky zejména:

1. Dodržovat stanovené technologické postupy a v případě, kdy podmínky na pracovišti vyžadují odlišné řešení, postupovat v souladu se zásadami bezpečné práce.

2. Nepracovat nikdy osamoceně.

3. Absolvovat předepsané lékařské prohlídky a dodržovat stanovený pracovní režim.

4. Nepřekračovat maximální expoziční dobu určenou hygienikem pro obsluhu řetězové pily. Během stanovených přestávek nepracovat s řetězovou pilou.

5. Nepoužívat zařízení se spalovacím motorem v prostorách, kde není zajištěn dostatečný rozptyl spalin nebo jejich účinné odvětrávání.

6. Nepožívat alkoholické nápoje a neužívat ani jiné návykové látky na pracovišti a během pracovní doby ani mimo pracoviště.

7. Poskytnout postiženému pomoc a ohlásit úraz jeho nadřízenému. Při šetření příčin vzniku úrazu spolupracovat se zaměstnavatelem a inspektorem SOD.

8. Používat při práci jen osobní ochranné prostředky účinné proti riziku možného ohrožení zdraví a nepracovat s poškozenými, nefunkčními OOPP.

9. Dodržovat při práci zejména zákazy pro konkrétní činnosti (viz následující text u konkrétních marginálií).

Tabulka hodnocení rizik pro výběr OOPP zaměstnavatelem

 NahoruPěstební práce

Při pěstebních pracích je zaměstnavatel povinen zajistit, aby zaměstnanci:

• přepravovali ruční nářadí s ostřím používané při pěstebních pracích, s nasazeným ochranným krytem na ostří,

• při práci s křovinořezem dodržovali pokyny výrobce uvedené v návodu na používání, údržbu a opravy.

Dále je třeba zohlednit zejména postupy a opatření, které minimalizují jejich ohrožení:

• chemickými látkami a přípravky (používanými k ochraně sazenic, likvidaci hmyzu, plevelu, buřeně atd.). Vlastní postřiková technika se připravuje zásadně na místě aplikace a na volném prostranství.

• při ručním sázení nevhodnou pracovní polohou při ožínání kultur (pomocí srpu), při řezání vánočních stromků (ztížené hustotou porostu), nevhodnou pracovní polohou při práci s křovinořezem atd.),

• při mechanizovaném klučení pařezů a stromů pomocí navijáku,

• při mechanizované likvidaci těžebního odpadu (klestu) – při stanovení pracovního postupu se vychází z konkrétních podmínek pracoviště,

• při přípravě půdy (pro každou plochu, kde se uvažuje nasadit stroj, je nutno stanovit předem základní pracovní postup, ve kterém se uvádí použitý stroj, počet pracovníků, způsob přípravy půdy a zásady BOZP). Při provádění přípravy půdy diskovým zraňovačem se nesmí nikdo přibližovat při pohybu stroje do vzdálenosti 20 m, při provádění přípravy půdy neseným traktorovým jamkovačem pak do vzdálenosti 5 m.

• při zalesňování (veškeré nářadí, které se při zalesňování používá, musí být ostré; nelze podceňovat ani správné nasazení motyky na násadu). Všechny závěsné stroje musejí mít s traktorem pevné spojení a všechny otáčející se součásti a kloubové převody musejí být zabezpečeny kryty. Při práci ve školkách se používají různé typy secích, školkovacích a sázecích strojů. Za pohybu secích strojů všech typů nesmějí zaměstnanci sahat rukou do zásobní skříně nebo do výsevních schránek, vystavují se tím nebezpečí zranění prstů pohybovými soukolími nebo různými šneky. Je zakázáno seskakovat za jízdy ze stroje. Zaměstnanec by měl být proti vypadnutí ze stroje zajištěn bezpečnostním pásem a zaměstnavatel by měl zaměstnanci poskytnout ochranný prostředek hlavy. Na jednoosé přívěsné vozíky za motorobot nebo malotraktor se nikdy nesedá. Nářadí se nesmí nikdy ukládat ostrými hranami nahoru.

• při ochraně a ošetřování kultur platí zásada: nezabírat srpem velký chomáč trávy, chránit si levou ruku silnou rukavicí a nikdy se rukou neopírat o zem. Při pálení klestu je nutno dbát o čistotu kolem ohniště. Zaměstnanci by se neměli od ohniště vzdalovat a při pálení klestu nepracovat sami. K rozdělávání ohně je zakázáno používat pohonné hmoty. Snáší-li se klest na ohniště, nenosí se nikdy před obličejem. Pracuje-li na pasece traktor s neseným shrnovačem klestu, další pracovník od něho musí dodržovat bezpečnou vzdálenost.

• při hnojení lesních školek i kultur nevkládat ruce do zásobníku hnojiv. S rozmetadlem nezatáčet v ostrém úhlu a se zapnutým vývodovým hřídelem. Před odstraněním jakékoli poruchy rozmetadla musí být náhon vypnut.

• při prořezávkách (nejčastějším zdrojem úrazu při této činnosti je nesprávné zacházení se sekyrou, nožem nebo mačetou, které při chybném postupu sklouznou po kůře a většinou zraní nohu). Za normálních okolností se vytíná kmínek co nejníže u země. Přidržuje se levou rukou a částečně se vyhne tak, aby sek mohl být veden bezpečně. Vytínání kmínků ve větší výšce se provádí tak, že se kmínek ohne asi do úhlu 45 stupňů a sek se vede v místě ohybu. Při této činnosti je důležité stát vždy rozkročmo. U tenčích stromků se používá nůž. Kmínek se uchopí rukou asi 40 cm nad řezem za vrcholek a pravou rukou se řez vede shora.

  

  Obr. č. 1 – Vybavení pracovníka při těžbě dřeva

1 – blůza, 2 – kalhoty, 3 – obuv, 4 – přilba, 5 – obličejový štít, 6 – chránič sluchu, 7 – ochranné rukavice, 8 – obvazový balíček

 NahoruTěžební práce

Při kácení stromů je zaměstnavatel povinen zajistit:

a) aby zaměstnanci nepracovali

• za povětrnostní situace, kdy nelze u káceného stromu bezpečně dodržet určený směr kácení,

• při poklesu teploty pod –15 °C po celou dobu výkonu práce,

• za snížené viditelnosti pod dvojnásobnou výšku káceného stromu,

• na svazích, kde současně nad sebou pracují i jiní zaměstnanci tehdy, hrozí-li nebezpečí samovolného pohybu dříví,

• v ohroženém prostoru zavěšeného nebo podříznutého stojícího stromu,

• při odvětvování, odkorňování nebo zkracování stromu ve vzdálenosti méně než 5 metrů mezi sebou současně na jednom stromu.

Obr. č. 2 – Odvětvování

a – schéma postupů u základních metod odvětvování motorovou pilou [1 – severská metoda, 2 – středoevropská (rakouská) metoda, 3 – švihová metoda – podle Rady], b – vznik zpětného vrhu pily

b) aby byla zajištěna kontrola zaměstnanců minimálně každých 30 minut v průběhu pracovní směny a aby zaměstnanec nepracoval za podmínek, kdy nemůže sám zajistit bezpečné kácení stromů.

c) aby všichni zaměstnanci, kteří se pohybují v prostoru, kde hrozí nebezpečí zejména pádu větví a stromů, používali ochranné přílby.

d) aby byly stanoveny pracovní postupy kácení stromu s ohledem zejména na druh dřeviny, průměr a výšku kmene, stáří a zdravotní stav stromu, tvar koruny, charakter pracoviště a klimatické podmínky a povětrnostní situaci a stanovit směr kácení.

e) aby zaměstnanec upravil nejprve pracoviště kolem paty kmenu, zajistil bezpečnou ústupovou cestu; má-li strom příliš vyvinuté kořenové náběhy, je nutno je odstranit.

Obr. č. 3 – Kácení stromů

a – schéma hlavního řezu při kácení (podle Rady), b – vytýčení ústupové cesty, c – odstranění větví a vegetace u stromu před kácením, d – odstranění kořenových náběhů

Velké bezpečnostní riziko představuje zpracování napružených stromů.

Obr. č. 4 – Zpracování napružených stromů

Je-li materiál podepřen na obou koncích, nařízneme jej na horní straně nabíhajícím řetězem (max. do 1/3 tloušťky materiálu) a dořízneme odbíhajícím řetězem na spodní straně. Je-li materiál podepřen jen na jednom místě, nařízneme jej na spodní straně a dořízneme na straně horní. Řezy se při tom musí setkat. Při nedodržení pořadí řezů dojde k sevření pily. Při zkracování napružených kmenů musí pracovník zaujmout vždy polohu mimo směr pružení, tj. na straně tlaku tak, aby nemohl být zasažen částí kmene náhle uvolněnou přeříznutím.

 NahoruLikvidace kalamit

Při kalamitách se zpracovávají zlomy nebo vývraty. Zlomy, na kterých je koruna částečně odlomena, se kácejí vždy do strany za pomoci přetlačné tyče. Oddenek se zajišťuje proti rozštípnutí kmenovým spínačem. Se zpracováním stromů se začíná vždy od kraje kalamitní plochy. Pokud jsou stromy nepřehledně popadané, je nutné je rozvolnit lanem navijáku traktoru. Pracovník by nikdy neměl začínat práci pod zlomy.

Při zpracování vývratů pracovník začne s likvidací ve směru, odkud vál vítr, který vývraty způsobil. V každém případě musí pracovník kmen nejprve oddělit od pařezu a teprve, když leží na zemi, může vykonávat další operace. Nikdy by se neměl pracovník pohybovat pod vývraty. Ve zvláštních případech, když jde o snížení pnutí, musejí být stromy kráceny od vršku.

Při odřezávání vyvrácených kmenů je třeba zachovat zvláštní opatrnost. Po odříznutí kmenu může dojít k pohybu kořenového talíře buď směrem zpět, byl-li kmen pouze částečně vyvrácen, nebo směrem k pracovníkům, je-li kmen vyvrácen po svahu.

Obr. č. 5 – Opracování vyvrácených stromů

1, 2 – nezačíná se pracovat od pařezu (P), ale vždy od vršku, 3 – upevnění (podepření) kořenů, 4 – způsob přeřezávání stromu: 1, 2 – zásek, 3, 4 – hlavní řez, SP – stromový spínač, 5 – zachycení vyvráceného kořene tažným zařízením

Obr. č. 6 – Zavěšení stromu

1 – 4 – zakázané a nešetrné způsoby odstranění závěsu: 1 – odřezáváním metrových polen, 2 – skácením dalších stromů na zavěšený strom, 3 – skácením stromu na němž strom visí, 4 – odřezáním větví a části stromu, 5 – 9 – způsoby odstranění závěsu: 5 – potahováním po dvojici dřevěných podkladů, 6 – použitím stromové tyče, 7 – použitím navijáku (stahováku zavěšených stromů – N), 8 – použitím navijáku (stahováku – N) a směrové kladky – SM), 9 – použitím lesního čerta (TZ) a silové kladky (SL), TZ = tažné zařízení

 NahoruPoskytnutí první pomoci

Všichni pracovníci provádějící těžební činnosti musejí být vybaveni alespoň kapesním obvazovým balíčkem pro poskytnutí první pomoci a v prostředcích pro soustřeďování a odvoz dříví musí být lékárnička. Pro případný rychlý převoz zraněného k lékaři se doporučuje ponechávat na pracovišti vozidlo, nebo alespoň vybavit pracoviště vysílačkou či mobilním telefonem.

Poznámka:

Tzv. traumatologický plán, tj. mapa s očíslovanými body označenými v terénu tabulkami pro příjezd sanitního vozu, uložená u sanitní služby a známá všem pracovníkům provozu, ztratil v souvislosti s atomizací lesních majetků, privatizací sanitní služby a uzavíráním lesních cest závorami svůj význam. Spoléhat na znalost místních názvů při přivolávání sanitní služby není vhodné.

 NahoruPoužití víceúčelových strojů

Pokud budou používány harvestory nebo jiné víceúčelové stroje musí být provedena úprava pracoviště. Sklon přibližovacích linek by měl být u harvestoru s kolovým podvozkem maximálně 40 %, u harvestoru s pásovým nebo kráčejícím podvozkem může být i nad 45 %. Příčný sklon by neměl překročit 10 %. Vždy je ale zapotřebí řídit se pokyny výrobce pro daný typ strojního zařízení. Obsluha harvestoru musí být k obsluze stroje vyškolena, seznámena s pracovními postupy a zakázanými způsoby práce a vybavena odpovídajícími ochrannými pracovními prostředky chránícími ji před riziky, která ji při práci ohrožují.

 NahoruSoustřeďování dříví

Při soustřeďování dříví je třeba ještě dodržovat následující požadavky:

• V době spouštění dříví korytovým smykem se nesmí nikdo pohybovat pod místem vkládání dříví do koryta, proti směrovým obloukům smyku a na odvozním místě.

• Při volném gravitačním spouštění dříví musí být uzavřen celý ohrožený prostor.

• Kočí nesmí pracovat osamoceně, ale vždy musí být na pracovišti zajištěna přítomnost další osoby.

• Na svazích nesmí kočí pracovat pod dřevorubci, aby nebyl ohrožen kmeny, které se mohou dát do samovolného pohybu. Rovněž nesmí vstupovat do ohroženého prostoru vytvářeného jinými profesemi.

• Kočí nesmí soustřeďované dříví překračovat, stoupat na něj, nebo se na něm vézt. Při práci jde obvykle šikmo vzadu ve směru pohybu koní, ve svahu vždy z horní strany.

• Za respektování podmínek bezpečné práce je možno považovat i kování koní, protože pohyb nekovaného koně terénem může být spojen s rizikem jeho uklouznutí a pádu.

• Při sestavování nákladu pro koně se vždy nejprve vážou úvazky na soustřeďované dříví a až potom se připravený úvazek zahákne na rozporku. Nikdy nesmí být vázán úvazek zavěšený na rozporce, protože při nežádoucím pohybu koně by mohlo dojít k poranění rukou kočího. Při vázání úvazků se nesmějí zasunovat prsty mezi úvazek a výřez.

• Při zapřahání koně do vozu musí být vůz zabrzděn, postraňky se zapínají až po připnutí vázacích řetízků na oj.

• Pokud je potahový vůz používán i na veřejných komunikacích, musí tomu odpovídat i jeho vybavení (provozní brzda, odrazová skla, osvětlení, zábradlí před kočím). Při jízdě se nesmí omotávat opratě kolem ruky nebo těla, případně jet bez řízení. Odstavený potah nesmí zůstat bez dozoru.

• Traktory pro soustřeďování dříví a vyvážecí soupravy smějí obsluhovat pouze pracovníci s oprávněním pro řízení traktoru, držitelé průkazu strojníka a u traktorů ovládaných povelovou radiostanicí také držitelé oprávnění pro obsluhu radiostanic.

• Při práci s lany a úvazky musejí být používány ochranné rukavice (kožené či "neprořezné“ plastové) a při práci v porostu (mimo kabinu stroje) ochranná přilba. Roztřepené lanové úvazky musejí být vyřazeny.

• U strojů překračujících povolenou hladinu hluku musejí být používány chrániče sluchu. Při jízdě terénem musí být strojník upoután bezpečnostním pásem.

• Při sestavování nákladu pro traktor se vždy nejprve vážou úvazky na soustřeďované dříví, poté se připravený úvazek zahákne do kluzáku lana navijáku. Při vázání úvazků se nesmějí zasunovat prsty mezi úvazek a výřez.

• Při práci strojníka a smykaře (závozníka) musejí být mezi nimi dohodnuty jednoznačné signály pro navíjení lana, zastavení navíjení, odbrzdění bubnu navijáku a zejména pro okamžité nouzové zastavení navíjení.

• Při veškeré práci s lany se musejí zaměstnanci zdržovat mimo vnitřní úhel napnutých lan a mimo vnitřní prostor jednotlivých větví sběrného lana, i mimo prodloužený směr napnutého lana ve vzdálenosti, ve které by mohli být zasaženi přetrženým lanem nebo utrženým hákem či kluzákem. Zakázáno je také pohybující se lano a dříví překračovat.

• V terénech, ve kterých hrozí samovolný pohyb dříví, se vyklizuje dříví lanem navijáku po svahu jen s použitím směrové kladky, když stojí traktor mimo ohrožený prostor.

• Při nakládání dříví na vyvážecí soupravu a skládání dříví nesmí nikdo vstupovat do ohroženého prostoru (vymezeného délkou ramene hydraulické ruky a délkou nakládaného dříví).

• Vyvážecí soupravy nesmějí být použity na linkách s příčným sklonem ohrožujícím stabilitu stroje. Po linkách, jejichž příčný sklon se tomuto limitu blíží, je možný pohyb vyvážecích souprav jen bez nákladu.

• Nakládání dříví na vyvážecí soupravu je možné při pohybu příčně ke svahu jen z horní strany.

• Soustřeďování dříví traktory a vyvážecími soupravami po svahu v limitních sklonech je přípustné jen za dobrých adhezních podmínek, na krátké vzdálenosti, na přímých a přehledných trasách a sníženou rychlostí.

• Strojník lanovky poháněné traktorem musí být držitelem řidičského oprávnění pro traktor, absolvent kurzu lanových dopravních zařízení (dále jen LDZ) a v případě použití držitel oprávnění pro obsluhu radiostanic.

• Při montáži LDZ na stromy a umělé podpěry je povolen výstup na ně jen se stupačkami či po žebříku. V obou případech musí být zaměstnanec ještě jištěn ochranným pásem.

• Při pohybu lan LDZ se zakazuje pohyb osob mezi lany, pod lany a pod nákladem. Soustřeďované dříví smí být usměrňováno ručním nářadím, jen je-li náklad v klidu. Pracovníci přitom smějí stát jen z horní strany nákladu.

• Zapínání a odepínání nákladu je povoleno až po zastavení pohybu lan a uvolnění jejich napětí. Po ukončení práce musí být lanovkový vozík zajištěn proti náhodnému uvedení do pohybu.

• Při soustřeďování dříví LDZ po svahu, ve kterém hrozí samovolný pohyb dříví, nesmí stát pohonná stanice LDZ ve směru nosného lana, ale s použitím směrových kladek mimo něj. Toto pravidlo neplatí, jen když je pohonná stanice umístěna v bezpečné vzdálenosti v protisvahu.

• Trasa LDZ musí být v místech křižování lesních cest viditelně označena výstrahami a při provozu LDZ musejí být tyto cesty uzavřeny pro provoz.

• Hlavní odpovědnost za bezpečnost práce na pracovišti vrtulníkového soustřeďování dříví má řídicí letového provozu, jehož bezpečnostním pokynům se musí podřídit i pozemní personál.

• Pozemní personál při vrtulníkovém soustřeďování dříví musí být vybaven oděvem signální barvy (minimálně oranžovou výstražnou vestou), ochrannou přilbou s podbradním páskem, ochranou sluchu…