Systém školení - získávání kvalifikace řidičů/obsluh manipulačních vozíků

1.1.1

Systém školení – získávání kvalifikace řidičů/obsluh manipulačních vozíků

Ing. Antonín Dušátko

 NahoruVýtah z nejdůležitějších souvisejících právních a ostatních předpisů

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů

Zákoník práce – zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů

Trestní zákoník – zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 373/2011 Sb., o zdravotnických službách, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí

Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků

Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky

Nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu

Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení vlády č. 41/2014 Sb., o stanovení jiných návykových látek a jejich limitních hodnot, při jejichž dosažení v krevním vzorku řidiče se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou

Vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)

ČSN EN 1459+A3 (26 8804) – Bezpečnost manipulačních vozíků – Vozíky s proměnným vyložením a vlastním pohonem, květen 2012

ČSN 26 8805 – Manipulační vozíky s vlastním pohonem – Provoz, údržba, opravy a technické kontroly, červenec 2000

ČSN EN 1726-2 (26 8809) – Bezpečnost manipulačních vozíků – Vozíky s vlastním pohonem s nosností do 10 000 kg včetně a tahače s tažnou silou do 20 000 N včetně – Část 2: Další požadavky na vozíky se zdvižným místem obsluhy a na vozíky zvlášť navržené pro pojezd se zdviženým břemenem, listopad 2001

ČSN ISO 3691+Amd 1 (26 8812) – Motorové vozíky. Bezpečnostní předpisy, leden 1996

ČSN EN ISO 3691-1 (26 8812) – Manipulační vozíky – Bezpečnostní požadavky a ověření – Část 1: Manipulační vozíky s vlastním pohonem, jiné než vozíky bez řidiče, vozíky s proměnným vyložením a vozíky k přepravě nákladů, březen 2013

ČSN EN ISO 3691-5 (26 8812) – Manipulační vozíky – Bezpečnostní požadavky a ověření – Část 5: Ruční vozíky, srpen 2014

ČSN EN ISO 3691-6 (26 8812) – Manipulační vozíky – Bezpečnostní požadavky a ověření – Část 6: Plošinové vozíky pro přepravu nákladů a osob, červen 2014

ČSN EN 16307-1+A1 (26 8814) – Manipulační vozíky – Bezpečnostní požadavky a ověření – Část 1: Dodatečné požadavky pro manipulační vozíky s vlastním pohonem, jiné než vozíky bez řidiče, vozíky s proměnným vyložením a vozíky k přepravě nákladů, únor 2016

ČSN EN 16307-5 (26 8814) – Manipulační vozíky – Bezpečnostní požadavky a ověření – Část 5: Dodatečné požadavky pro ruční vozíky, srpen 2013

ČSN EN 16307-6 (26 8814) – Manipulační vozíky – Bezpečnostní požadavky a ověření – Část 6: Dodatečné požadavky pro plošinové vozíky pro přepravu nákladů a osob, říjen 2014

ČSN EN 1755+A2 (26 8815) – Bezpečnost manipulačních vozíků – Provoz v prostředí s nebezpečím výbuchu – Použití v hořlavých plynech, parách, mlhách a prachu, září 2013

ČSN EN 1757-3 (26 8865) – Bezpečnost manipulačních vozíků – Ruční vozíky – Část 3: Plošinové vozíky, červen 2003

ČSN ISO 5057 (26 8945) – Motorové vozíky – Kontrola a oprava ramen vidlic použitých na vidlicových zdvižných vozících, červen 1997

ČSN 26 9010 – Manipulace s materiálem. Šířky a výšky cest a uliček, listopad 1993

ČSN 26 9030 – Manipulační jednotky – Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování, srpen 1998

ČSN EN 12464-1 (36 0450) – Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory, březen 2012

ČSN EN 12464-2 (36 0450) – Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 2: Venkovní pracovní prostory, prosinec 2014

ČSN 73 5105 – Výrobní průmyslové budovy, prosinec 1993

ČSN EN ISO 780 (77 0051) – Obaly – Manipulační značky, červen 1999

ČSN EN ISO 12100 (83 3001) – Bezpečnost strojních zařízení – Všeobecné zásady pro konstrukci – Posouzení rizika a snižování rizika, červen 2011

 NahoruÚvod

V jakémkoli systému "člověk – technika – pracovní podmínky" představuje právě člověk nejslabší článek celého systému, což se v plném rozsahu vztahuje též na manipulační vozíky (tj. vozíky motorové a ruční), včetně jejich provozu. Proto je nutno přípravě řidičů motorových vozíků, ale též obsluhám vozíků ručních, věnovat potřebnou pozornost. Současně je třeba si uvědomit, že manipulační vozíky bez rozdílu, na straně jedné představují základ celé mezioperační manipulace s materiálem, a vnitrozávodové dopravy, na straně druhé ale tvoří jeden z výrazných zdrojů úrazovosti – a to i nejzávažnější. Ještě lze doplnit, že celková úrazovost vykazovaná u motorových vozíků je srovnatelná s celkovou úrazovostí vázanou na vozíky ruční.

 NahoruZajišťování kvalifikace – historický přehled

V roce 1948 byl u nás uveden do provozu první motorový vozík, v roce 1960 pak dosáhl jejich počet cca 4 000 kusů. Ale již záhy začaly být při provozu motorových vozíků vykazovány nežádoucí události – zejména v podobě úrazů, ekonomických ztrát apod. Pro představu lze uvést, že již v roce 1964 byly v rámci provozu motorových vozíků vykázány 4 smrtelné úrazy. Tato skutečnost si vynutila vydávání bezpečnostních předpisů; v jejich rámci byly též stanoveny požadavky na teoretické zaškolení a praktické zacvičení řidičů motorových vozíků. Jako příklad lze uvést příkaz ministra strojírenství č. 21/55 ze dne 10. 3. 1955, vydaný "vzhledem k četným úrazům, ke kterým dochází při dopravě motorovými vozíky". Doba praktického zácviku byla stanovena minimálně na 14 dní – vedle teoretického zaškolení v rozsahu tří až pěti dnů. Samostatné ovládání příslušného vozíku v areálu firmy bylo podmíněno úspěšnou zkouškou. Vedle vstupního – základního - školení bylo nutno provádět též pravidelné opakované školení.

Pokračující negativní vývoj úrazovosti (za rok 1967 bylo již v rámci provozu motorových vozíků vykázáno 11 smrtelných úrazů) se stal rozhodujícím argumentem pro vydání celostátních bezpečnostních předpisů. K 1.1.1962 nabyla platnosti závazná ČSN 26 8805 – Bezpečnostní předpisy pro provoz motorových dopravních vozíků, která již celostátně stanovila povinný výcvik a školení řidičů a to v rozsahu minimálně:

1. pro plošinové a nízkozdvižné vozíky:

   • 40 hodin – z toho 15 hodin teorie a 25 hodin praxe,

2. pro vysokozdvižné vozíky:

   • 50 hodin – z toho 20 hodin teorie a 30 hodin praxe.

Současně bylo nutno provádět periodické přezkušování řidičů a to minimálně jednou za rok. Vydávaný jednotný "Průkaz pro řidiče motorových dopravních vozíků" měl již celostátní platnost.

V další etapě – v rámci novelizovaného znění ČSN 26 8805 – Motorové vozíky. Provoz, údržba a opravy, s účinností k 1. 4. 1973, byl položen základ k jednotné profesní přípravě řidičů motorových vozíků, a to jak po teoretické, tak i praktické stránce. Stanovený systém školení řidičů motorových vozíků byl v průběhu dalších let několikráte upravován a doplňován, jeho celostátní jednotnost byla ale zachovávána. Vydáním stávající ČSN 26 8805 – Manipulační vozíky s vlastním pohonem – Provoz, údržba, opravy a technické kontroly, z července 2000 byl k 1. srpnu 2000 jednotný celostátní systém výchovy řidičů motorových vozíků zrušen.

Dřívější jednotný "univerzální" systém školení řidičů motorových vozíků byl koncipován na "průměrný motorový vozík", bez zřetele na současná specifika konstrukce a způsobu ovládání dnes vyráběných vozíků, jakož i používaných přídavných zařízení apod. Dále nebral v úvahu specifika jednotlivých pracovišť, určených k provozu konkrétních vozíků a jejich pracovního prostředí. Rovněž zcela ignoroval vlastnosti, rizika, a další specifika manipulovaných materiálů, jakož i zvláštnosti samotných manipulačních jednotek.

Pro ruční vozíky a jejich provoz nebyly v dřívějším období zpracovávány a vydávány bezpečnostní předpisy na celostátní úrovni. Dlouhodobá absence bezpečnostně technických předpisů vedla k technické zaostalosti tehdy vyráběných ručních vozíků. Současně též negativně ovlivňovala místní a omezené snahy o zvyšování jednak technické bezpečnosti provozovaných vozíků, ale též bezpečnosti jejich provozu a obsluhy, která z celkového pohledu stagnovala. Byla též jednou ze základních příčin zvýšené úrazovosti související s provozem těchto vozíků. Absencí bezpečnostně provozních předpisů pak zaměstnavatelé provozující ruční vozíky nedoceňovali, až přímo podceňovali, důležitost a prospěšnost školení jejich obsluh, což tvořilo další příčinu zvýšené úrazovosti vykazované při provozu a obsluze ručních vozíků.

 NahoruSoučasný postup při zajišťování kvalifikace - všeobecné povinnosti zaměstnavatelů

Zaměstnavatelé podle § 101 odst. 1 zákoníku práce (dále jen ZP) mají všeobecnou povinnost zajistit svým zaměstnancům podle výkonu jejich práce bezpečnost a ochranu zdraví a to s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví. Péče o bezpečnost a ochranu zdraví, která je uložena zaměstnavateli, představuje pro vedoucí zaměstnance, na všech stupních řízení, nedílnou a rovnocennou součást plnění jejich pracovních povinností. Podle ustanovení § 103 odst. 2 ZP jsou zaměstnavatelé rovněž povinni zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může zaměstnanec přijít do styku na svém pracovišti.

Podle § 103 odst. 1 písm. f) ZP jsou zaměstnavatelé rovněž povinni zajistit zaměstnancům podle potřeb vykonávané práce (provozu a obsluze manipulačních vozíků) dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště (řízení a ovládání manipulačních vozíků, používání přídavných zařízení apod. a to na jednotlivých pracovištích).

Poznámky:

1. Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, a to v případech pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.
2. Odborné (kvalifikační) předpoklady – jsou požadavky (na kvalifikaci), vyplývající z právních předpisů
3. Odborné (kvalifikační) požadavky – jsou požadavky (na kvalifikaci) stanovené zaměstnavatelem.

V rámci prevence rizik, podle ustanovení § 102 odst. 2 ZP, jsou zaměstnavatelé současně povinni vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje, a přijímat opatření k odstranění, resp. minimalizaci rizik – mj. i v souvislosti s provozem manipulačních vozíků.

Poznámka:

Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (viz též předchozí poznámku č. 1) a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

 NahoruAnalýza rizik souvisejících s provozem manipulačních vozíků

V souladu s ČSN EN ISO 12100 (83 3001) – Bezpečnost strojních zařízení – Všeobecné zásady pro konstrukci – Posouzení rizika a snižování rizika, je riziko chápáno jako kombinace pravděpodobnosti výskytu úrazu a závažnosti tohoto úrazu, přičemž za úraz se považuje fyzické zranění nebo poškození zdraví. Pro možnost provedení analýzy rizik (obecně jakékoliv) je nutno prvotně získat a zajistit potřebné podklady o příslušné úrazovosti.

V rámci prvé etapy získávání potřebných podkladů k provedení analýzy rizik, souvisejících s provozem a obsluhou manipulačních vozíků, využitelné pro tvorbu systému školení řidičů a obsluh uvedených vozíků, je tudíž nutno vycházet z úrazovosti - ale i z dalších forem poškození zdraví zaměstnanců - vykazované při provozu manipulačních vozíků a z jejího rozboru. Zásadní je rovněž znalost porušování konkrétních ustanovení bezpečnostních předpisů na jednotlivých pracovištích.

Podpůrně lze využít též podkladů o celostátní úrazovosti vykazované při provozu a obsluze manipulačních vozíků a jejího rozboru. Úvodem lze uvést, že na provoz uvedených vozíků v rámci vnitrozávodové dopravy se váže téměř 33 % úrazů, v rámci skladového provozu pak cca 30 % úrazů, z celkové úrazovosti vykazované v dané oblasti. Představu o rozložení těchto úrazů mezi vozíky motorové a ruční lze získat ze skladového provozu, kde 14 % uvedených úrazů spadá na vrub ručních vozíků a 16 % je vázáno na vozíky motorové.

U motorových vozíků:

1. z rozboru celkové úrazovosti:

1. 1.1. podle úkonu postiženého v okamžiku úrazu:

77,8 % - při provádění různých úkonů u vozíku – z toho:

• 18,5 % - při vystupování z kabiny

• 17,5 % - při řízení vozíku

• 6,2 % - při usměrňování břemene

• 6,2 % - při ukládání břemene na ložnou plochu

• 3,7 % - při ukládání břemene na vidlici

21,0 % - na přítomnost zraněného (účelná i neúčelná) v blízkosti zdroje úrazu

1,2 % - na pohyb po vodorovné ploše (na vozíku či v jeho okolí)

1. 1.2. podle nehodové události:

28,4 % - při sražení, přejetí, přiražení osoby vozíkem – z toho:

• 6,2 % přejetí dolních končetin!!

25,9 % - pádem osoby z vozíku – z toho:

• 14,8 % pádem ze stupačky (výstupní části na vozík)

• 3,7 % pádem z ložné plochy

16,1 % - pádem břemene na osobu – z toho:

• 12,3 % z vidlice vozíku!!

16,1 % - při zachycení, udeření apod. osoby vozíkem

6,2 % - při havárii vozíku (čelní srážce)

1. 1.3. podle rozboru příčin:

55,5 % - při nesprávném a nebezpečném jednání zraněného – zejména při:

• naskakování a seskakování za jízdy vozíku!!

• nezajištění nákladu

• přetěžování vozíku

• jízdě nadměrnou rychlostí!!

• nedovolené chůzi a pohybu v jízdní dráze vozíku

28,4 % - vlivem nebezpečných pracovních podmínek – zejména:

• závadným technickým stavem pojezdových ploch (poškozené, kluzké apod.)

• špatně uloženým či nezajištěným nákladem

• pohozenými předměty na pojezdových plochách

12,4 % - nesprávné, nebezpečné jednání jiných osob – zejména:

• jízda při nedostatečném výhledu!!

• rozjezd bez čekání na pokyn apod.

2. Z rozboru smrtelné úrazovosti:

1. 1.4. podle úkonu postiženého v okamžiku úrazu:

65, 3 % - různé úkony prováděné s vozíkem – z toho:

• 10,2 % při řízení a ovládání vozíku na venkovních komunikacích

• 8,2 % při řízení a ovládání vozíku uvnitř výrobních (skladových) objektů

• 7,1 % různé úkony u/na vozíku

• 6,1 % při řízení na železničním přejezdu

• 3,1 % při naskakování, seskakování za jízdy vozíku!!

• 3,1 % při ovládání vozíku na rampě

29,6 % - náhodná (účelná i neúčelná) přítomnost v blízkosti vozíku – z toho:

• 9,2 % chůze po komunikacích

• 8,2 % účelná přítomnost na místě ohrožení

• 4,1 % neúčelná přítomnost – jako kolem jdoucí osoba

• 2,0 % zdržování se v blízkosti zdviženého břemene

1. 1.5. podle nehodové události:

37,6 % - havárie vozíku – z toho:

• 16,3 % ztráta stability (nejčastěji převrácení vozíku)!!

• 10,2 % srážka vozíku

• 5,1 % pád vozíku – z rampy, do prohlubně apod.

31,6 % - sražení, přejetí, přiražení osoby vozíkem – z toho:

• 14,3 % přejetí osoby!!

12,3 % - pád břemene (nákladu) na osobu – z toho:

• 11,2 % z vidlice vozíku!!

6,1 % - pád osoby z vozíku z toho:

• 5,1 % z vidlice, resp. z předmětu položeného na vidlici

5,1 % - pád předmětu na osobu

1. 1.6. podle rozboru příčin:

43,9 % - nesprávné nebezpečné jednání zraněného – z toho:

• 15,3 % řízení vozíku neoprávněnou osobou!!

  • 5,1 % nedovolená chůze, přecházení jízdní dráhy vozíku (vkročení do ní)

  • 4,1 % nezajištění vozíku při jeho údržbě – opravě apod.

  • 4,1 % nedovolená rychlost, nedostatečný výhled řidiče!!

• 2,0 % jízda na stupačkách

23,5 % - nesprávné, nebezpečné jednání jiných osob – z toho:

• 6,1 % řízení vozíku neoprávněnou osobou!!

• 5,1 % nedostatečný výhled (při jízdě a couvání)!!

19,4 % - závadné pracovní podmínky – zejména (neúčinná brzda, špatně uložený, nezajištěný náklad, závadný technický stav komunikačních a manipulačních ploch apod.)

U ručních vozíků:

Jak již bylo uvedeno celková úrazovost vykazovaná u ručních vozíků je srovnatelná s celkovou úrazovostí vykazovanou u vozíků motorových. Úrazovost, ke které dochází u ručních vozíků je vázána zejména na vozíky:

1. plošinové z 36,1 %
2. nízkozdvižné z 23,4 %
3. jednokolové z 13,7 %
4. dvoukolové z 7,6 %
5. etážové z 6,6 %
6. vysokozdvižné z 6,1 % atd.

Z rozboru celkové úrazovosti:

1. podle nehodové události vyplývá, že:

33,5 % úrazů je způsobováno sražením, přejetím, popř. přiražením osoby pohybujícím se vozíkem – z toho:

• 16,8 % při přejetí dolních končetin (z nich 12,2% při tažení, příp. tlačení vozíku)!!

• 5,1 % při přiražení osoby vozíkem k různým částem staveb a technologií

• 3,1 % při přiražení osoby vozíkem k jiným dopravním prostředkům, mobilním strojům

21,3 % úrazů je způsobováno pádem nákladu, resp. břemene na osobu – z toho:

• 13,2 % pádem z ložné plochy pohybujícího se vozíku!!

• 5 % pádem z ložné plochy stojícího se vozíku

14,7 % úrazů je způsobováno zachycením, udeřením osoby vozíkem – z toho:

• 5,6 % udeřením ojí

8,6 % úrazů je způsobováno pádem osoby doprovázející vozík – kupř.

• při sklouznutí na zledovatělém, mokrém, mastném povrchu apod.

• při klopýtnutí, zvrtnutí nohy na pohozeném, odloženém předmětu

8,6 % úrazů je způsobováno při nárazu osoby na hranu, či plochu různého předmětu – kupř.

• na vyčnívající části stroje, technologického zařízení, mobilního prostředku apod.

4,6 % úrazů je způsobováno při pádu předmětu na osobu - zejména vlivem jeho lability, nezajištění atd.

1. podle činnosti postiženého v kritickém okamžiku, vyplývá, že:

84,7 % úrazů souvisí s různými úkony prováděnými s vozíkem – z těchto pak:

• 28,4 % vzniká při tažení vozíku a to:

  1. zejména ve výrobních a skladovacích objektech (21,8 %)
  2. do klece výtahu, po nádvoří, rampě, můstku, na ložné ploše dopravního prostředku apod.

• 26,2 % vzniká při tlačení vozíku a to:

  1. ve výrobních a skladovacích objektech (18,8 %)
  2. na ložné ploše dopravního prostředku, po rampě apod.

• 12,2 % vzniká při obsluze jednokolových a dvoukolových vozíků

• 8,1 % vzniká při kladení předmětu na ložnou plochu, vidlici či jeho odebírání

7,1 % souvisí s účelnou přítomností postiženého na místě ohrožení

5,1 % souvisí s pohybem po rovině – zasažení postiženého pohybujícím se vozíkem

1. podle rozboru příčin vyplývá, že:

53,2 % úrazů souvisí s nesprávným a nebezpečným jednáním postiženého – zejména:

• 13,7 % nesoustředěností, běžnými chybami

• 10,7 % nesprávným postavením se k provedení pracovního úkonu

• 8,1 % odvedením pozornosti

• 4,1 % chybným odhadem výšky, šířky

• 3,6 % spěchem, ukvapeném jednání

• 2,5 % nesprávným pracovním postupem

• 2,0 % nezajištěním vozíku proti samovolnému rozjetí

34,0 % úrazů se váže na nebezpečné pracovní podmínky – zejména:

• 20, 8% nesprávně uložený, či zajištěný náklad

• 5,6 % závadný technický stav podlah, pracovních ploch a komunikací

• 4,6 % závadný technický stav vozíku

4,6 % úrazů se váže na nebezpečné jednání jiných osob – zejména:

• vkročení do jízdní dráhy vozíku

• nezajištění vozíku proti samovolnému rozjetí

Při provozu ručních vozíků též dochází ke smrtelným úrazům, jejich omezený počet, v porovnání s motorovými vozíky, neumožňuje ale provedení seriózního rozboru.

V rámci druhé etapy získávání potřebných podkladů nutných k provedení analýzy rizik (po zpracování a vyhodnocení podkladů o úrazovosti – firemní, popř. celostátní), s cílem jejího využití pro tvorbu systému školení řidičů a obsluh manipulačních vozíků, je třeba sledovat průvodní dokumentaci - zejména pak návod k použití, tvořící součást dodávky příslušného vozíku. V souladu s nařízením vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, by návod k použití měl obsahovat - na příklad: popis předpokládaného použití vozíku, pokyny k jeho uvedení do provozu, postup pro případ vzniku havárie nebo poruchy (kupř. při ztrátě stability) a v případě potřeby též pokyny pro odbornou přípravu řidiče motorového vozíku a obsluhy vozíku ručního. Vzhledem k tomu, že výše uvedeným nařízením vlády byla do naší legislativy zapracována směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006, o strojních zařízeních, a o změně směrnice 95/16/ES, lze potřebné informace získat též u vozíků dodávaných z Evropské unie.

Pro jednotlivé druhy manipulačních vozíků, a jejich provedení, jsou výše naznačené požadavky podrobněji rozpracovány v českých technických normách. Až na výjimky se vesměs jedná o české překlady dokonce mezinárodních norem (ISO), které mají celosvětovou platnost – vztahují se na libovolného výrobce a dodavatele. Z požadavků technických norem vychází dodavatel vozíku při zpracovávání průvodní dokumentace, jejíž součástí musí být též návod k použití. Pokyny a informace obsažené v návodech k použití vozíků je třeba též zohlednit v rámci analýzy rizik - při tvorbě firemního systému školení řidičů a obsluh jednotlivých manipulačních vozíků.

 NahoruSpecifikace požadavků návodu k používání jednotlivých druhů dodávaných vozíků

Pro získání alespoň základní představy lze kupř. uvést výtah z rozsahu návodu k používání podle:

1. ČSN EN ISO 3691-1 (26 8812) – Manipulační vozíky – Bezpečnostní požadavky a ověření – Část 1: Manipulační vozíky s vlastním pohonem, jiné než vozíky bez řidiče, vozíky s proměnným vyložením a vozíky k přepravě nákladů, březen 2013:

   • uvažované použití vozíku a jeho příslušenství (přídavných zařízení) a příklady nebezpečného, špatného používání,

   • denní prohlídky před zahájením provozu,

   • instrukce pro přístup a výstup, nastavení sedadla řidiče, bezpečnou manipulaci obsluhy (též při výměně ramen vidlice, přídavného zařízení apod.),

   • instrukce pro spouštění, pojezd a zastavení vozíku, manipulace s břemeny apod.

   • …