Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří vykonávají práce ve zdravotnictví

6.20.3

Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří vykonávají práce ve zdravotnictví

Ing. Milan Tomeček, Ing. Jaromír Jaroš a kolektiv autorů

 NahoruZákoník práce

Úvod

• Zákoník práce: Všeobecně platí, že zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců je jedna ze základních povinností zaměstnavatele, které jsou definovány detailně v zákoníku práce. V současné době základním zákonem o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci je zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákoník práce. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je stanovena v části páté, kde je uvedena povinnost zaměstnavatele soustavně vyhledávat nebezpečné činitele v pracovním procesu a činit taková opatření, aby rizikové faktory byly buď zcela odstraněny, pokud to není možné, alespoň přijmout taková opatření, aby ohrožení zaměstnanců bylo minimalizováno. Vyhledání, vyhodnocení rizik a stanovení opatření k jejich minimalizaci musí být zadokumentováno. S riziky možného ohrožení na pracovišti a opatřeními proti jejich působení musejí být seznámeni všichni zaměstnanci včetně zaměstnanců na dobu určitou dle § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce. Školení z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nařizuje zákoník práce v § 103 odst. 2. Důležité je, aby každý zaměstnanec byl obeznámen nejen se všeobecnými požadavky k zajištění bezpečnosti práce, ale byl podrobně seznámen se zásadami bezpečného chování na pracovišti, stanovenými pracovními postupy, návody na obsluhu strojů nebo zařízení, které bude při práci používat, s možným nebezpečím a riziky, které se při výkonu jeho činnosti mohou vyskytnout, a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik. Zaměstnavatel musí znalosti zaměstnanců ověřovat a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Veškeré informace, pokyny a školení musejí být zadokumentovány. Sám zaměstnavatel určí v organizační směrnici nebo v jiném dokumentu obsah a četnost školení včetně způsobu ověřování znalostí.

 NahoruZaměstnanci agentur

• I zaměstnanci agentur a zaměstnanci na dobu určitou musejí být seznámeni v dostatečné míře s riziky možného ohrožení na pracovišti a opatřeními proti jejich působení.Tyto osoby musejí být dále seznámeny se způsobem poskytnutí první pomoci, opatřeními ke zdolávání požárů a dalšími opatřeními při vzniku mimořádné situace.

 NahoruZák. č. 309/2006 Sb.

• Požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, tj. pro fyzické osoby, spolupracující rodinné příslušníky řeší zákon č. 309/2006 Sb. Stanoví povinnosti v oblasti bezpečnosti práce v případě zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, a spolupracujícího manžela a dítěte a to vůči vlastní osobě, i vůči rodinným příslušníkům.

 NahoruSpolupráce více zaměstnavatelů

• Velmi často se chybuje v případech, kdy na jednom pracovišti plní úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů.V těchto případech jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením. Při organizování práce musí být přihlíženo k tomu, aby byli současně chráněni i zaměstnanci ostatních zaměstnavatelů. Prostřednictvím odborových organizací nebo přímo (nepůsobí--li u zaměstnavatelů odborové organizace) musí informovat o rizicích a přijatých opatřeních každý zaměstnavatel své zaměstnance.

 NahoruZdravotní způsobilost

• Součástí kvalifikačních předpokladů pro výkon práce je prověření zdravotní způsobilosti, a to zejména v případech, kdy budou zaměstnanci přicházet do styku se škodlivými nebo nebezpečnými látkami v případech, stanovených orgány státní zdravotní správy.

Základní rámec

• Seznámení s pracovním řádem zaměstnavatele + informování o obsahu pracovního poměru podle § 37 zákoníku práce.

• Seznámení s kolektivní smlouvou a s vnitřními předpisy zaměstnavatele

Seznámení se zaměřuje zejména na dále uvedená témata:

• Rizika související s výkonem práce a pracovištěm

  Seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik (seznámení se provádí podle zpracovaného dokladu o vyhodnocení rizik a přijatých opatřeních na ochranu před jejich působením – § 102 zákoníku práce, nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci)

• Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na pracovišti (udržování pořádku a čistoty, uspořádání pracoviště, umístění pracoviště-dostupnost,stanovení komunikací, výrobních a pracovních prostředků a zařízení, zajištění požadavků na manipulaci s materiálem, práce s břemeny, odstraňování a odvoz odpadu a zbytků materiálů, předcházení ohrožení života a zdraví fyzických osob, které se s vědomím zaměstnavatele mohou zdržovat na pracovišti, zajištění spolupráce se zaměstnavateli jiných zaměstnanců, předcházení rizikům vzájemného působení činností, prováděných na pracovišti a v jeho těsné blízkosti), vedení evidence přítomnosti zaměstnanců a dalších fyzických osob na pracovišti, které jim bylo předáno – § 3 zákona č. 309/2006 Sb. + odpovídající vnitřní předpis.

Kategorizace prací

Informace o tom, do jaké kategorie byla práce, kterou bude zaměstnanec konat, zařazena (vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli; § 37 až 40 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů)

• Lékařská preventivní péče – posuzování zdravotní způsobilosti k práci. Informace o zařízení poskytujícím lékařskou preventivní péči a informace o druzích povinného očkování a lékařských preventivních prohlídek souvisejících s výkonem práce (dle § 103 odst. l, písm. d) zákoníku práce).

• Práva a povinnosti zaměstnanců v oblasti BOZP

  Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 276, 278 až 280 Právo na informace a projednání se zaměstnancem; § 281 až 285 Rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; § 38 Povinnosti z pracovního poměru; § 301 a 302 Základní povinnosti zaměstnanců

  § 302 Základní povinnosti vedoucích zaměstnanců

  § 78–99 Stanovené pracovní podmínky (pracovní doba, rozvržení pracovní doby, začátek a konec pracovní doby, přestávky v práci, nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, nepřetržitý odpočinek v týdnu, práce přesčas, noční práce, dny pracovního klidu, podmínky úpravy pracovní doby, evidence pracovní doby, pracovní pohotovost, konto pracovní doby)

  § 101 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci – základní ustanovení; § 102 Prevence rizik; § 103 Povinnosti zaměstnavatele při zajišťování BOZP,

  §106 Práva a povinnosti zaměstnanců, zásady bezpečného chování na pracovišti; § 322 Kontrola odborových orgánů; § 108 Účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP; § 172–185 Odpovědnost zaměstnance za škodu; § 267 a 268 odst. 2 odpovědnost za škodu na odložených věcech; § 266 Odpovědnost při odvracení škody

• Zákaz požívání alkoholických nápojů (zneužívání jiných návykových látek) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů; § 106 odst. 4, písm. e) a i)

• Kouření na pracovišti

  Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů; § 106 odst. 4, písm. e); Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů – vybrané části § 8 – zákaz kouření.

• Pracovní podmínky žen, těhotných žen a matek

  Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů; § 41
  odst. l písm. c) a g), § 90 odst. 2, § 237, 238, § 239–241 Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) § 7 odst. 5, Rizikové faktory pracovních podmínek a kontrolovaná pásma Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání § 2, 3, 4

• Pracovní podmínky mladistvých

  Zákon č. 262/20006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů § 79, § 88, § 89, § 92 odst. l, § 102 odst. 5, § 243–247; Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění pozdějších předpisů § 5

 NahoruStručně – pouze základní informace dle konkrétních podmínek

• Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy

  • Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy § 5: ochrana zaměstnanců před výkonem činností jednotvárných a jednostranně zatěžujících organismus, ochrana proti padajícím nebo vymrštěným předmětům nebo materiálům, ochrana proti pádu nebo zřícení, ohrožení dopravou, na pracovištích se zvýšeným rizikem nesmějí pracovat osamocení zaměstnanci bez dohledu dalšího zaměstnance, aby zaměstnanci nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která může poškodit zdraví, zejména páteř.

  • Požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení § 4: vybavení ochrannými zařízeními, dodržování ergonomických požadavků, aby zaměstnanci nebyli vybaveni nepříznivým faktorům pracovních podmínek, pravidelná a řádná údržba, provádění kontrol a revizí. Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. §§ 2–4

  Příloha č. 1 provoz a používání zařízení pro zdvihání břemen a zaměstnanců

  Příloha č. 2 provoz a používání zařízení pro zdvihání a přemisťování břemen

  Příloha č. 3 provoz a používání pojízdných zařízení

  Příloha č. 4 provoz a používání zařízení pro plynulou dopravu nákladů

  Příloha č. 5 provoz a používání stabilních skladovacích zařízení sypkých hmot

• Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí

  Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí

  příloha, bod 5 – dopravní prostory, nebezpečný prostor

  příloha, bod 8 – poskytování první pomoci

  příloha, bod 9 – venkovní pracoviště

  příloha, bod 10 – skladování a manipulace s břemeny

  příloha, bod 11 – sklad pohonných hmot, hořlavých kapalin a tuhých maziv

  Vyhl. č. 48/1982 Sb., ve znění p. p., čtvrtá část – úprava a zpracování materiálů, sedmá část – kotle a kotelny, osmá část – stlačování plynů a chlazení, devátá část – plynová zařízení, dvanáctá část – nářadí a pracovní pomůcky, čtrnáctá část – nebezpečné látky a nebezpečné záření.

• Pracovní úrazy a nemoci z povolání

  Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 105, § 106, odst. 4, písm. h), Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Povinnost zraněného okamžitě hlásit vznik pracovního úrazu a spolupracovat při jeho vyšetření. Stanovení opatření proti opakování úrazu dle § 105 odst. 5 ZP. Seznámení s opatřeními proti opakování úrazů, vzniklých v uplynulém období.

• Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání (obecné ustanovení, rozsah odpovědnosti a zproštění odpovědnosti, druhy náhrad, druhy náhrad při úmrtí zaměstnance, společná a zvláštní ustanovení o odpovědnosti za škodu), náhrady škody Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 253, 254, 273, 274, 365–393

• Inspekce práce

  Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Orgány inspekce práce, jejich zřízení a postavení. Rozsah činnosti, práva a povinnosti při kontrole a sankce vůči fyzickým a právnickým osobám za porušení stanovených povinností. Povinnosti kontrolované osoby k orgánům inspekce práce. Zákon č. 174/1968 Sb., ve znění p. p.

• Osobní ochranné pracovní prostředky, ochranné nápoje

  V případech, kdy nelze rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce.

  Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 104, § 106 odst. 4, písm. d)

  Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků (informace o správném způsobu používání osobních ochranných pracovních prostředků)

  Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů.

  Seznámení s vlastním seznamem zaměstnavatele pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů.

• Bezpečnostní značky, značení a signály Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., ve znění p. p., kterým se stanoví vzhled a umístění značek a zavedení signálů

• Práce ve výškách Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. § 3 přijetí organizačních a technických opatření k zabránění pádu zaměstnanců, prostředky kolektivní ochrany, prostředky osobní ochrany, zabezpečení otvorů a nebezpečných prohlubní, zajištění proti propadnutí.
  Příloha k nař. vl. č. 362/2005 Sb. – technické konstrukce, OOPP, používání žebříků, zajištění proti pádu předmětů a matriálu, zajištění pod místem práce ve výšce a v jeho okolí, shazování předmětů a materiálu.

 NahoruZdůraznit

• Zacházení s elektrickým zařízením Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů – § 3, 4 pracovníci seznámení, pracovníci poučení: osoby, které byly v souladu s ČSN 34 3108 upozorněni na možné ohrožení těmito zařízeními a seznámeni v rozsahu své činnosti se zacházením s elektrickým zařízením, aniž mají elektrotechnickou kvalifikaci. Součástí poučení jsou zásady první pomoci při úrazech el. proudem a ověření znalostí v pravidelných intervalech.
  ČSN EN 50110-led.2 (34 3100) Obsluha a práce na elektrických zařízeních ČSN EN 50110-2 (34 3100) Obsluha a práce na elektrických zařízeních (národní dodatky).

Opatrně s elektřinou:

• veškeré opravy a údržba elektrických částí pracovních strojů a technických zařízení jsou výhradní záležitostí osob s elektrotechnickou kvalifikací.

• Osoby seznámené podle § 3 vyhl.č. 50/1978 Sb. při poruchách elektrického rozvodu či zařízení nesmějí provádět opravu, ale pouze hlásit vedoucímu, který zařídí opravu kvalifikovanou osobou. Nesahat na elektrické rozvody a zařízení, nedotýkat se živých částí ani holého vedení elektrického proudu, které spadlo na zem, stroj či technické zařízení pouze zapínat a vypínat, podle návodu výrobce a pokynů vedoucího pracoviště.

  • Zásady první pomoci při úrazech elektrickým proudem.
    Vyproštění z proudového obvodu, nepřímá srdeční masáž, umělé dýchání, co nejrychlejší přivolání lékaře, uvědomit vedoucího příslušného pracoviště.

  • Nebezpečí výbuchu Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu.
    Písemná dokumentace o ochraně před výbuchem – posouzení rizika výbuchu, ochrana před výbuchem. Příloha č. 1 k Nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Klasifikace prostorů Příloha č. 2 k Nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Další požadavky BOZP v prostředí s nebezpečím výbuchu.

Každý zaměstnanec, který byl takto instruován, musí právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a pokyny zaměstnavatele dodržovat a řídit se jimi.

Speciální část obsahu školení:

Seznámení s riziky, souvisejícími s výkonem práce a pracovištěm

 NahoruAmbulantní péče a lůžková část

Nebezpečí mechanická:

Zranění ostrými předměty může vzniknout z několika zdrojů:

• Pořezání sklem: Poškození zdraví, hrozícímu z nebezpečí pořezání sklem, je nutno předcházet tak, že zaměstnanci nebudou používat poškozené laboratorní nádobí a sklo. Poškozené sklo (i jen naprasklé) musí být ihned vyřazeno z dalšího provozu. Používání nevhodného nebo poškozeného laboratorního nádobí je zakázáno. Skleněné aparatury musejí být před použitím řádně zkontrolovány (z hlediska prasklin a rýh). Nesmí se použít vadné sklo. Při nasazování skleněných trubiček, teploměrů apod. do zátek nebo hadiček je nutné chránit ruce např. textilními rukavicemi, použít se může i dostatečně silná textilie. Konec skleněného předmětu nesmí mít ostré hrany a musí být namazán nebo ovlhčen. Je zakázáno dávat k mytí, případně mýt nádobí, které je znečištěné silnými kyselinami nebo alkáliemi, látkami toxickými, dráždivými a látkami, které se vodou prudce rozkládají. Poškozené nádobí se vyřadí. Látky, které reagují se sklem (např. kyselina fluorovodíková) nebo se ve styku s ním rozkládají, se musejí uchovávat v nádobách z plastů, kovu nebo ve skleněných nádobách uvnitř opatřených vrstvou parafinu. Látky, které se rozkládají na světle, musejí být ukládány v nádobách z tmavého skla nebo z neprůsvitného materiálu. Nádoby obsahující kapaliny a jejichž zaoblení působí jako spojná čočka, se musejí chránit před slunečními paprsky. Častým úrazem je pořezání o skleněné, prasklé nádobí, střepy při mytí a manipulaci. Jako opatření je nutné včasné vyřazení naprasklého a poškozeného nádobí z užívání. Praskne-li při mytí nádobí v dřezu, musí pracovník vypustit vodu, vybrat vhodnými rukavicemi střepy a pak teprve pokračovat v práci. Výpusti ve dřezu musejí být opatřeny ochrannou síťkou k zachycení střepů.

• Píchnutí o injekční stříkačky, nástroje s ostřím.
  S ostrým odpadem (použité jehly, skalpely, kanyly, sety kopíčka apod.) zacházet s maximální opatrností. Použité jednorázové stříkačky a jehly ihned po použití odložit do pevnostěnných, nepropustných, uzavíratelných a spalitelných nádob bez jakékoli další manipulace. Jednoúčelové stříkačky a jehly se musejí likvidovat vcelku bez ručního oddělování nebo ve speciální pomůcce nebo přístroji. Jehly se nesmějí snímat ani na ně zpětně nasazovat ochranné kryty. Po naplnění pak nádoby s ostrým odpadem uzavřít a vložit do pytlů určených pro infekční spalitelný odpad a předat k další likvidaci.

• Mechanické nebezpečí od elektrických přístrojů: Je potřebné zajistit, aby zdravotnické elektrické přístroje nemohly být mechanicky nebezpečné pro pacienta, obsluhu a okolí. Zvláště nebezpečné by mohly být přístroje, které obsahují zavěšené nebo pohybující se hmotné části anebo které mají automatická ovládání, například rentgenová zařízení, operační stoly apod. Obslu hující osoba musí pravidelně kontrolovat funkci bezpečnostních zařízení (alarmů) podle pokynů, uvedených v návodu k obsluze. Přístroje nebo kombinace přístrojů musí být při normálním použití nebo během dopravy stabilní (odpovídajícím způsobem zabezpečeny proti posunutí).

Fyzické přetížení:

• Opatřením k odstranění či snížení nebezpečí je dodržování zásad bezpečného a zdraví nezávadného způsobu manipulace, bez ohnutých zad, břemeno držet blízko těla, zvedání neprovádět trhavými pohyby. Pokud možno časově omezit práce (určit přestávky),vhodná volba pracovního postupu, použití vhodného nářadí a pomůcek, pravidelné hodnocení zdravotního stavu. Doporučené je vzpřímené držení těla, nikoli uvolněný stoj (viz ilustrační obrázky v příloze). Protahovací a uvolňovací cviky zabraňují nežádoucím fyziologickým změnám. Cviky se mají provádět pomalu a plynule. Při práci vstoje je dobré přešlapovat z jedné nohy na druhou nebo nakročení, tzv. dynamický stoj. Práci vstoje a vsedě je vhodné střídat, dle možností se občas projít. Důležité je pečovat o nohy a správnou obuv.

Napadení druhou osobou:

• Případy napadení zdravotnického personálu druhou osobou se v poslední době množí. U některých pacientů může být agresivní jednání i bezdůvodné napadení dalších osob příznakem narušené psychiky. Při jednání s pacienty je třeba zachovávat zásady asertivního jednání v duchu zásad zdravotnické etiky. Snažit se omezovat konfliktní situace, které mohou vést k neočekávané agresivitě pacientů, případně další osoby a následnému zranění ošetřujícího personálu. Každý náznak agresivního chování je třeba řešit neprodleně s ošetřujícím lékařem, primářem oddělení, případně jeho zástupcem.

Nebezpečí biologická:

Nebezpečí biologická, tzn. bakterie, viry, mohou způsobit vznik nemocniční nákazy. Na pracovištích s možným biologickým nebezpečím je nutné používat germicidní lampy, které vyvíjejí ozon a hubí bakterie.

• Infekce od pacienta: možnému vzniku nemocniční nákazy musí přijímací lékař lůžkového zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče předcházet již při příjmu pacienta. Nezbytné je pak dodržování hygienických zásad po celou dobu léčení. Nemocničním nákazám je nutno předcházet i zamezením zbytečného prodlužování hospitalizace.
  Příjem, vyšetření a zajištění životních funkcí lze provádět pouze v příjmové místnosti nebo v prostoru k tomu určeném. V anamnéze musí přijímací lékař lůžkového zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče zaznamenat důležitá data pro možný vznik nemocniční nákazy a případně provést příslušná vyšetření i s ohledem na aktuální zdravotní stav fyzické osoby. Při podezření na počínající infekční onemocnění je třeba provést izolační a bariérová opatření nebo přijímací lékař zajistí přeložení na příslušné oddělení. Kromě jiných hledisek je nutno fyzické osoby umisťovat podle epidemiologických hledisek. Pobyt a pohyb osob ve zdravotnických zařízeních a v ústavech sociální péče musí být zabezpečen i z protiepidemického hlediska, a to odděleným umístěním osob podle rizika vzniku, popřípadě přenosu nákazy.

• Infekce zvenčí: návštěvy u pacientů musejí být řízeny s ohledem na provoz, charakter oddělení a stav pacienta v době, kterou určí lékař. Na pracovištích intenzivní péče, chirurgických a gynekologicko-porodnických pracovištích je zakázáno umisťovat květiny. Oděv a obuv osob se ukládají v centrální šatně, popřípadě ve skříních v pokojích nebo do skříní v prostorách k tomu určených. Na pracovištích intenzivní péče nelze ve skříních v pokojích ukládat oděv a obuv pacientů.

• Infekce nedodržováním hygienických požadavků: při příjmu a ošetřování pacientů ve zdravotnických zařízeních musejí být dodržovány hygienické požadavky. Musí být zajištěn dohled nad dodržováním zásad hygieny u umístěných fyzických osob. Před výkony, operacemi a po nich musí být zajištěna řádná hygienická očista.

• Zdravotničtí pracovníci musejí nosit čisté ochranné prostředky vyčleněné pouze pro vlastní oddělení. Při práci na jiném pracovišti jsou povinni používat jen ochranné prostředky tohoto pracoviště.

  Zdravotničtí pracovníci musejí dodržovat hygienické požadavky. K vyšetřování a léčení mohou přistupovat až po omytí rukou. Vždy po zdravotnických výkonech u osob s infekčním onemocněním musejí provést dezinfekci rukou, stejně tak po manipulaci s biologickým materiálem a použitým prádlem. K utírání rukou se musí používat jednorázový materiál.

  Výměna lůžkovin se provádí podle potřeby, nejméně jednou týdně, vždy po kontaminaci a po operačním výkonu či převazu a po propuštění nebo přeložení pacienta.

  Úklid všech prostor zařízení léčebně preventivní péče a ústavů sociální péče se provádí denně na vlhko za použití běžných detergentů. Na operačních a zákrokových sálech a prostorách, kde jsou prováděny invazivní výkony, vždy před začátkem operačního programu a vždy po každém pacientovi je nutno provést úklid za použití běžných detergentů s dezinfekčními přípravky. Na pracovištích intenzivní péče a na dětských odděleních všech typů se úklid provádí nejméně 3× denně. Každé pracoviště má vyčleněny podle účelu použití vlastní úklidové pomůcky nebo úklidové stroje, výjimkou jsou pouze standardní ambulantní a lůžková oddělení stejného typu a charakteru skladby fyzických osob. Při kontaminaci prostor a ploch biologickým materiálem se provede okamžitá dezinfekce prostor, dekontaminace potřísněného místa překrytím mulem nebo papírovou vatou namočenou v účinném dezinfekčním roztoku. Po expozici se očistí obvyklým způsobem. Použité postele a matrace jsou dezinfikovány bud’ v pokoji omytím dezinfekčním prostředkem, nebo dekontaminovány v centrální úpravně lůžek.

  Zdravotničtí pracovníci musejí využívat bariérové ošetřovací techniky, která je používána na všech pracovištích neodkladné a intenzivní péče. Pacientům musí být individualizovány všechny pomůcky pro osobní hygienu a dále teploměry, mísy a další pomůcky, které musejí být po celou dobu pobytu pro každého pacienta totožné.

  K parenterálním zákrokům musí zdravotničtí pracovníci používat pouze sterilní nástroje a pomůcky. U endoskopů a jiných optických přístrojů musejí zajistit alespoň vyšší stupeň dezinfekce. Pro digestivní endoskopy zajistit dvoustupňovou dezinfekci.

  Během operačních výkonů se musejí zdravotničtí pracovníci chránit ochranným oděvem a obuví určenými jen pro toto pracoviště, čepicí, ochrannou maskou, která kryje nos i ústa, a sterilními rukavicemi. Sterilní ochrannou masku a rukavice musejí používat u všech výkonů, při kterých je porušována nebo již byla porušena integrita kůže, provedena komunikace s tělesnými dutinami, případně nefyziologický vstup do organismu. Ochranné pomůcky musejí být individualizovány pro každou osobu a je nutno je odkládat ihned po výkonu.

• Infekce od odpadů: použité nástroje a pomůcky, zvláště kontaminované krví, nesmějí zdravotničtí pracovníci čistit bez předchozí dekontaminace dezinfekčními přípravky s virucidním účinkem. Veškerý odpad se odstraňuje denně. Nebezpečný odpad se ukládá do oddělených krytých nádob, nejlépe spalitelných, případně uzavíratelných plastových vaků. Drobný odpad, včetně jednorázových jehel, se ukládá do pevnostěnných i spalitelných obalů bez další manipulace.

Je vhodné vybírat a kombinovat omezující požadavky z různých kategorií, uváděných níže, na základě hodnocení rizika prováděného s ohledem na jednotlivý proces nebo část procesu:

• Pracoviště musí být odděleno od všech ostatních činností v téže budově

• Vzduch přiváděný na pracoviště a odváděný z něho je třeba filtrovat

• Přístup je třeba omezit pouze na jmenované pracovníky

• Pracoviště je třeba hermeticky utěsnit z důvodů dezinfekce

• Používat speciální dezinfekční postupy

• Na pracovišti je třeba udržovat podtlak

• Účinná vektorová kontrola (např. hlodavců a hmyzu)

• Povrchy nepropouštějící vodu, snadno omyvatelné

• Povrchy odolné vůči kyselinám, louhům, rozpouštědlům, dezinfekčním látkám

• Bezpečné skladování biologického činitele

• Musí být instalováno pozorovací okénko, aby na personál bylo vidět

• Laboratoř musí obsahovat vlastní vybavení

• S infikovaným materiálem musí být manipulováno v bezpečnostní skříňce, izolátoru nebo jiném vhodném kontejneru

• Spalovna k likvidaci uhynulých živočichů musí být přímo na místě

• S životaschopnými organismy je třeba manipulovat v systému, který fyzicky odděluje tento proces od pracovního (životního) prostředí

• S plyny odsávanými z uzavřeného systému je třeba zacházet tak, aby byl minimalizován, případně bylo zabráněno úniku

• Odběr vzorků, dodávání materiálů do uzavřeného systému a přenos životaschopných organismů do jiného uzavřeného systému je třeba provádět tak, aby byl minimalizován, případně bylo zabráněno úniku

• Tekuté kultury ve větším množství by neměly být přemísťovány z uzavřeného systému, pokud nejsou inaktivovány platnými chemickými nebo fyzikálními prostředky. Odpadní vody před konečným vypuštěním inaktivovat platnými chemickými nebo fyzikálními prostředky Je třeba použít hermetických uzávěrů k tomu, aby byl minimalizován únik, případně bylo zabráněno úniku

• Je třeba vyvěsit značku pro biologické riziko

• Personál by měl nosit ochranné oděvy, na silně ohrožených pracovištích je nutné úplné převlečení.

• Musí být zřízena dekontaminační zařízení a umývárny. Personál by se měl před opuštěním kontaminované oblasti osprchovat.

• Odpadní voda z výlevek a sprch by se měla shromažďovat a před vypuštěním inaktivovat.

• Kontrolovaná oblast by měla být adekvátně větrána za účelem minimalizace znečištění vzduchu.

• Měla by být určena kontrolovaná oblast k shromažďování upotřebených biologických činitelů z celého systému.

Nebezpečí výbuchu (Stručně – základní informace):

• Pády tlakových lahví při nesprávné manipulaci. Všechny nádoby na plyny musí být chráněny před nárazem a pádem. Lahve musejí být zajištěny vhodným způsobem proti pádu a sudy proti samovolnému pohybu. V jedné provozní místnosti umístěné ve vícepodlažním objektu může být nejvýše 12 lahví (přepočteno na lahve s vnitřním objemem 50 l) stejného nebo různého druhu plynu.

• V jednopodlažním objektu není pro nejedovaté a nežíravé plyny počet lahví omezen, pokud mezi jednotlivými skupinami lahví je vzdálenost alespoň 10 m. U hořlavých a hoření podporujících plynů je povoleno maximálně 6 lahví, u ostatních plynů maximálně 24 lahví.

• Exploze tlakových lahví při přehřátí. Vzdálenost lahví a sudů od topných těles a sálavých ploch musí být taková, aby povrchová teplota nádob nepřekročila hodnotu 25 °C u methylchloridu a hodnotu 50 °C u ostatních plynů. Od zdrojů otevřeného ohně musejí být lahve nebo sudy vzdáleny nejméně 3 m.

• Exploze tlakových lahví při vypouštění: Plyn z tlakových nádob do potrubí a zařízení dimenzovaných na nižší přetlak se vypouští pouze přes redukční ventil, určený a označený pro daný plyn a nastavený na příslušný výstupní přetlak. Nízkotlaká část redukčního ventilu musí mít tlakoměr a pojistné zařízení. Redukční ventil se nevyžaduje v případech, kdy je bezpečně a spolehlivě zajištěno, že nedojde ke stoupnutí tlaku v potrubí, zařízení nebo stabilních nádobách nad přípustnou mez.

Nebezpečí požáru (Stručně – základní informace):

• Provozní a zásobní lahve se nesmějí umisťovat ve sklepích a suterénních prostorech, v průchodech a průjezdech, na únikových cestách a schodištích, na půdách, v kancelářích, šatnách, kuchyních, jídelnách, sociálních zařízeních, garážích, kotelnách, světlících, v objektech s hořlavými konstrukcemi, v nevětraných a obtížně přístupných prostorech a na veřejně přístupných místech. Nebezpečí požáru vzniká i samovznícením medicinálního kyslíku při styku s mastnotou.

• Vznícení může nastat v místnostech, kde se používají hořlavá anestetika a čisticí nebo dezinfekční prostředky, neboť tyto látky mohou tvořit se vzduchem, s kyslíkem nebo kysličníkem dusným výbušné směsi. Toto nebezpečí se snižuje dobrým větráním. Nepokládat na přístroj láhve s infuzním roztokem nebo jinými kapalinami. Používání kyslíku zvyšuje nebezpečí vzplanutí.

Nebezpečí od elektrického zařízení:

Požadavky na elektrickou instalaci v místnostech pro poskytování lékařské péče jsou přísnější než pro byty a kanceláře. Při používání zdravotnických elektrických přístrojů vzniká nebezpečí popálenin, nadměrného záření, úrazu elektrickým proudem nebo dokonce srdeční zástavy. Ohroženi jsou nejen zdravotničtí pracovníci, ale i pacienti. Aby se předešlo nehodám, případně úrazům, je nutno dodržovat zásady přístupu kvalifikovaného personálu při volbě, instalaci, aplikaci a údržbě zdravotnických elektrických přístrojů.

Základní zásady:

• Přístroje musejí odpovídat příslušným normám. K ochraně jak uživatele, tak pacienta před nebezpečím úrazu elektrickým proudem se konstruují zdravotnické elektrické přístroje podle těchto tříd:
  Třída I (s ochranným uzemněním) – Bezpečnost přístroje třídy I je zajištěna základní izolací a ochranným uzemněním.
  Třída II (s dvojitou izolací) – Bezpečnost přístroje třídy II je zajištěna dvojitou nebo zesílenou izolací.
  Přístroj s vnitřním zdrojem energie – je schopen provozu, je-li napájen z vnitřního zdroje, např. z baterie. Není opatřen síťovým přívodem.
  Elektrické přístroje, které nepatří do uvedených tříd, se nesmějí používat pro zdravotnické účely. Po dodání každého nového přístroje a před započetím plynutí záruční doby je nutné ověřit splnění všech požadavků, stanovených v kupní smlouvě (bezpečnost, provedení, dokumentace, označení, apod.) spolu s dodáním příslušenství a všech náhradních dílů. Výrobce musí poskytnout všechnu nezbytnou dokumentaci a informace, aby se mohlo uskutečnit poučení zdravotnického personálu.
  Instalace musí odpovídat příslušným předpisům. Výrobce je povinen s přístrojem dodat průvodní dokumentaci. Ta musí obsahovat návod k obsluze, který je určen obsluhujícím osobám, a technický popis, určený pro technický útvar zdravotnického zařízení. Tyto dvě součásti dokumentace mohou být dodávány samostatně.

• Návod k obsluze musí obsahovat všechny informace, nezbytné k provozu přístroje a zajišťující jeho správnou funkci. Musí zůstat u přístroje a obsluha k němu musí mít volný přístup. Vyžaduje se rovněž stručný návod k obsluze (ve formě štítku nebo samostatného listu), který by měl být upevněn na přístroji. Kopie takového stručného návodu by měla být součástí návodu k ob sluze. Návod k obsluze musí být k dispozici na pracovišti, kde se přístroj používá. Návod k obsluze, výstražné nápisy a označení na přístroji musejí být provedeny v jazyce, který je pro obsluhu srozumitelný. Na přístroji a v návodu k obsluze musí být označen stupeň ochrany. U přístrojů neoznačených (staršího výrobního data), musí být takový přístroj zkontrolován, přičemž personál technického útvaru zdravotnického zařízení musí určit, zda lze uvedený přístroj používat ve zdravotnickém prostředí.

• Obsluhující personál musí znát základní charakteristiky bezpečnosti a vlastnosti přístrojů. Dosáhnout toho lze tím, že bude instruován a školen výrobcem nebo odborným technickým útvarem zdravotnického zařízení. Zdravotnický personál i pracovníci technického útvaru zdravotnického zařízení by měli být poučeni o používání přístrojů podle pokynů, které stanovil výrobce, a provádění pravidelné údržby, aby se co nejvíce snížila možnost výskytu poruch. Obsluha musí rovněž znát smysl značek na přístrojích. Pro bezpečný provoz elektrických přístrojů je nezbytné dodržovat následující zásady:

  • Nepoužívat pokud možno prodlužovacích šňůr a rozdvojek; trvat na instalaci dostatečného počtu pevných síťových zásuvek.

  • Nikdy nevytahovat síťovou vidlici z pevné síťové zásuvky tahem za odpojitelný síťový přívod.

  • Poškozené pevné síťové zásuvky, síťové vidlice a odpojitelné síťové přívody nechat vyměnit.

  • Přístroj a jeho součásti, který byl vystaven nežádoucím mechanickým vlivům, například pádu nebo promáčknutí, nechat neprodleně zkontrolovat. Rovněž nechat přístroj zkontrolovat, pokud do něj nedopatřením vnikla kapalina.

  • Pokud je přístroj sterilizován nebo dezinfikován, přesvědčit se, že jej tyto procesy nepoškodily.

  • Dbát, aby na přístroj nepůsobilo přímé sluneční záření, a nedocházelo tak k jeho přehřátí. Pokud jsou přístroje ukládány na sebe, dbát na dodržování dostatečného chlazení a zajištění stability.
    Povinností zdravotnického zařízení je udržovat odpovídající úroveň kvalifikace tak, aby bylo vždy provedeno poučení personálu. O způsobu poučení je nutno uvažovat již při zakoupení přístroje. Termíny poučení by měly být podle možnosti stanoveny ještě před dodáním přístroje. Personál musí mít dostatečné znalosti ještě před skutečným uvedením přístroje do provozu.

  • Pád přístroje: Pokud dojde k nebo je vystaven jinému nadměrnému mechanickému namáhání, musí být v technickém útvaru zdravotnického zařízení ověřeno, zda je schopen bezpečného provozu.

  • Nežádoucí nebo nadměrné záření a elektrické rušení: Některé zdravotnické elektrické přístroje jsou nadměrně citlivé na elektrické rušení, přenášené do síťové části zářením. Pokud je záření využito k diagnostickým nebo terapeutickým účelům, je třeba učinit opatření. Obsluha by měla informovat technický útvar zdravotnického zařízení ihned, jakmile se příznak elektrického rušení projeví.
    Řídící pracovníci a odborný technický útvar zdravotnického zařízení musí zajistit, aby se bezpečnost a vlastnosti přístrojů zachovaly dodržováním účinného plánu údržby. Toho lze dosáhnout odpovídajícím programem údržby a pravidelným servisem. Pro většinu zdravotnických elektrických přístrojů by měl být sestaven program periodických prohlídek, o kterých musejí být prováděny záznamy. Servis přístrojů může zajišťovat technický útvar zdravotnického zařízení, nebo lze tyto služby objednat u servisních organizací mimo zdravotnické zařízení, v některých případech pouze výrobce.

Chemická nebezpečí:

Nebezpečné látky

Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů – výběr Vyhláška č. 231/2004 Sb., ve znění p. p., kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku, ve znění pozdějších předpisů

• Nakládat s nebezpečnými látkami mohou jen osoby odborně a zdravotně způsobilé, které jsou seznámeny s účinky a způsoby zacházení s používanými chemikáliemi, ochrannými opatřeními a zásadami první pomoci. Neméně důležité jsou i informace vedoucí k možné očistě po vykonané činnosti, způsob uložení a likvidace obalů aj.

• Jedním z důležitých požadavků je balení, označování přípravků, jejich uchovávání a skladování. Pro práci s nimi je třeba zajistit nezbytnou ochranu dýchacích orgánů dýchacími přístroji (masky a polomasky s příslušnými filtry, příp. izolační dýchací přístroje). V případě použití jedovatého prostředku se používají protichemické oděvy, v ostatních případech musejí pracovníci používat pracovní oděv, případně opryžovanou zástěru, a na pokrytí hlavy čepici se štítkem. Pro ochranu očí se používají brýle proti působení dráždivých výparů, případně obličejová maska.

• Při práci s kapalnými roztoky se použije štít na obličej.

• Pro ochranu rukou je nezbytné použít PVC rukavice s impregnovanou textilní vložkou, na ochranu nohou gumové holínky, popř. vysoké kožené boty vhodné do chemického prostředí.

• Současné podmínky trhu umožňují objednávku potřebného množství látek v požadovaném balení, čímž dojde k bezezbytkové spotřebě přípravku a lze tak předejít riziku kontaktu s látkou při jejím vypouštění nebo přečerpávání. I přes tyto možnosti bylo zaznamenáno několik případů požití chemických přípravků v důsledku záměny lahví za balení osvěžujících nápojů, následkem čehož došlo k těžkému poškození zdraví, jako např. popálení a poleptání sliznice, poškození zažívacího traktu apod. Proto je třeba zdůraznit:

  • nesmějí se přečerpávat tyto přípravky do lahví obvykle používaných pro osvěžující nápoje,

  • obaly přípravků se nesmějí odkládat na místech, kde spolupracovník nepředpokládá jejich výskyt (např. stoly v šatnách, kancelářích apod.)

Způsob skladování přípravků musí:

• chránit okolní prostředí před vlivy skladovaných přípravků, a to i při havárii, požáru nebo záplavě

• chránit přípravky před povětrnostními vlivy

• chránit před proniknutím skladovaných přípravků do podloží a veřejné kanalizace

• umožňovat bezpečnou manipulaci s přípravky – aby nedošlo k porušení jejich obalů, uzávěrů a označení

• umožňovat očistu předmětů a ploch ve skladovacím prostoru

• umožňovat skladování v souladu s podmínkami uvedenými v příbalové dokumentaci nebo na etiketě výrobku. Přitom je třeba dbát na řádné uskladnění přípravků v originálních obalech podle jejich druhů, a to odděleně od jiných výrobků a vést dokladovou evidenci o příjmu a výdeji přípravků a o skladovaných přípravcích s prošlou dobou jejich použitelnosti.

Sklad musí být vybaven:

• dostupným zdrojem vody a odpovídajícím osvětlením všech prostor

• lékárničkou první pomoci

• osobními ochrannými pracovními prostředky

• technickými prostředky k oddělenému skladování přípravků, které vyloučí jejich vzájemné ovlivnění

• prostředky k asanaci skladovacích prostor

• zařízením k průběžnému měření teploty a relativní vlhkosti

Mimo sklad je třeba umístit návod pro případ havárie nebo požáru, bezpečnostní list v českém jazyce a evidenci skladovaných přípravků a pomocných prostředků tak, aby byly k dispozici pro osoby provádějící likvidaci havárie nebo požáru.

• Nejnebezpečnější činností je manipulace s chemickou látkou. Příprava roztoku, přelévání a míchání nesmějí být prováděny bez použití předepsaných osobních ochranných pracovních prostředků.

 NahoruKlinická biochemie

Biologické nebezpečí:

• Nebezpečí od použitých vzorků, nástrojů a přístrojů: Nákaza zdravotního personálu hrozí i od odebraných vzorků a používaného zařízení, nástrojů a pomůcek. K odběru se používají pouze sterilní nástroje, sterilní pomůcky a rukavice, a to vždy jen pro jednu ošetřovanou fyzickou osobu. Zařízení, přístroje a nářadí musejí být udržovány v provozuschopném a bezpečném stavu. Rukavice musejí být gumové nebo z PVC. Laboratorní nádobí se nesmí používat při jídle, pití, k přechovávání potravin. Potraviny ani nápoje určené pro konzumaci nesmějí být ukládány do chladniček a mrazicích boxů určených pro přechovávání chemických látek a biologického materiálu.

Tepelná nebezpečí:

• Popálení, opaření: Při práci s chemikáliemi, zejména tam, kde se jedná o hořlavé kapaliny, hořlavé plyny, látky, které tvoří výbušné směsi a látky s nízkou teplotou vzplanutí, hrozí akutní nebezpečí vzniku požáru a výbuchu a ohrožení osob popálením. Prevencí proti tomuto nebezpečí je omezit množství hořlavých látek na nejmenší možnou míru a zamezit případné iniciaci požáru.

• Vstup do laboratoře musí být označen výstražnými tabulkami "Zákaz vstupu s otevřeným ohněm“.

• Každá látka v laboratoři musí být označena. Hořlavé kapaliny, hořlavé plyny, výbušniny musejí být označeny a maximální množství těchto látek je stanoveno předpisem.

• Prostory pro kouření musejí být zřízeny v bezpečném prostředí, nesmějí být komunikačně přímo spojeny s prostorami ohroženými výbuchem nebo požárem a musejí být zřetelně označeny.

• Olejové lázně mohou být zahřívány jen pod teplotu vzplanutí použitého oleje. V případě vniknutí vody do zahřívané lázně musí být zahřívání přerušeno a olej vyměněn.

• Při míchání, mletí a dalších úpravách nesmí dojít k místnímu přehřátí látek.

• Pokud dojde k rozlití hořlavých kapalin, musí se zamezit iniciaci tím, že se vypnou všechny plynové spotřebiče v místnosti. K vzplanutí může dojít i od el. zařízení, případně statickou elektřinou. Je nutné rychle a účinně místnost odvětrat vně objektu a provést asanační práce. Místnosti, kde by mohlo k rozlití hořlavých kapalin dojít, musejí být vybaveny vhodným porézním materiálem, který se po nasáknutí odkládá do nehořlavých nádob s víky. Laboratoře musejí být vybaveny vhodnými hasebními prostředky. Únikové cesty a manipulační prostory, uzávěry vody, plynu a el. proudu musejí být trvale volné.
  První pomoc sestává ze zamezení působení ohně, případně jiné horké látky (horká voda, pára apod.) na postiženého a jeho ochlazení.
  Nikdy nestrháváme z postiženého oděv ani neodstraňujeme přilnavé látky (asfalt, dehet). Odstraní se pouze žhavé a volně položené předměty z jeho blízkosti, případně chemicky působící látky. Popálené oči opakovaně vyplachujeme borovou nebo čistou vodou. Postižená místa na těle se oplachují studenou vodou, případně celé tělo ponoříme do vody. Po ochlazení se kryje popálená plocha těla čistým sterilním obvazem (textilním kapesníkem, prostěradlem apod. podle rozsahu zasažení). Nepoužíváme žádné masti, při malém rozsahu popáleniny se může po troškách podat tekutina. Při popálení a opaření je nebezpečí rozvoje šoku, proto je nutno postiženého lehce přikrýt, uklidňovat a co nejrychleji přivolat lékařskou pomoc, případně dopravit k lékaři.

Nebezpečí od chemických látek:

• Poleptání oka: Vážné poškození oka může způsobit vniknutí kyselého nebo alkalického roztoku, případně látky, které tento roztok tvoří. Poškození oka, vedoucímu v krajním případě až k oslepnutí, zabrání okamžitý výplach očí mírným proudem vody. Postiženého položíme na bok, palcem stahujeme dolní víčko a ukazovákem téže ruky zdvihneme horní víčko. Do takto vytvořené štěrbiny necháme vtékat mírný proud vody. Pracoviště s nebezpečím poleptání oka je vhodné vybavit očními sprchami. Postiženému je nezbytné co nejrychleji opatřit odbornou pomoc.

• Poleptání těla: Zařízení, přístroje a nářadí musejí být udržovány v provozuschopném a bezpečném stavu. Používané žíraviny musejí být uchovávány v původních obalech a označeny podle příslušných předpisů. Analytické přístroje, laboratorní odstředivky a ostatní pomůcky je třeba instalovat a pracovat s nimi podle…