3.1.2
Zaměstnavatel a komunikace se zaměstnanci v oblasti BOZP
Dana Žáková
NahoruZaměstnavatel a práva zaměstnanců na komunikaci
Právě z důvodu tzv. podřízeného postavení zaměstnanců v pracovněprávním vztahu je zákonem dána zaměstnavateli povinnost komunikace se svými zaměstnanci. Vzájemná výměna informací představuje pro zaměstnance zajištění práva podílet se určitým způsobem na chodu firmy a též, což nás především zajímá, zajišťuje jim naplnění práva účastnit se na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci (např. § 108 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce). Podle § 276 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., je zaručeno zaměstnancům další právo, a to na informace a projednání ve stanoveném rozsahu.
Přístup zaměstnanců k tzv. nadnárodním informacím (§ 288 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) se týká zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů s působností na území členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. Toto právo se uskutečňuje prostřednictvím Evropské rady zaměstnanců, a to za podmínek stanovených zákonem a cílem je hledání vyváženého přístupu k zaměstnancům v nadnárodních firmách v oblasti pracovněprávních vztahů, zlepšování pracovních podmínek a zajištění standardů BOZP.
NahoruAby komunikace nevázla
Abychom se vyhnuli nedorozuměním, případně sankcím ze strany Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce, v jejichž kompetenci je kontrola dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů (a vnitřních předpisů a kolektivních smluv, jestliže zakládají práva zaměstnanců), je nutné si též přednastavit určitá pravidla komunikace se zaměstnanci nebo jejich zástupci. Mezi ně může např. patřit zajištění pravidelných informaci zasílaných zaměstnancům, zavedení virtuálního informačního prostoru, vývěsek na frekventovaných místech nebo pravidelných osobních jednání se zaměstnanci. Pokud však ve firmě působí zástupci zaměstnanců, je nutné zajistit funkční systémové řešení, které umožní jak včasné ohlašování pracovních úrazů, tak i oběh písemné a elektronické dokumentace a též pravidelná fyzická jednání, a to s ohledem na komplexní povinnosti zaměstnavatele jak v pracovněprávních vztazích, tak i v oblasti BOZP.
NahoruPůsobnost odborové organizace, rady zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Působnost odborové organizace u zaměstnavatele vymezuje § 286 odst. 1 – odst. 6 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Na základě toho jsou odborové organizace oprávněny jednat v pracovněprávních vztazích za podmínek stanovených zákonem nebo sjednaných v kolektivní smlouvě i nad rámec zákona, a působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, zaměstnavatel plní své zákonně povinnosti vůči všem odborovým organizacím, nedohodne-li se s nimi jinak. Odborová organizace má navíc zaručené i právo kontroly v oblasti BOZP nad zaměstnavatelem a možnost spolurozhodování v určitých mezích ve věcech pracovněprávních vztahů. Za zaměstnance jedná ta odborová organizace, jíž je zaměstnanec členem a za zaměstnance, který není odborově organizován, odborová organizace s největším počtem členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, neurčí-li tento zaměstnanec jinak.
U zaměstnavatele může působit též rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mohou působit vedle sebe (§ 281 - § 285 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce). Dle nálezu Ústavního soudu č. 116/2008 Sb., mohou u zaměstnavatele působit vedle sebe jak odborové organizace, tak i rady zaměstnanců a zástupci pro oblast BOZP.
Působení všech uvedených zástupců zaměstnanců ve firmě umožňuje zaměstnavateli zjednodušení komunikace mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem – zaměstnavatel v tomto případě nemusí plnit povinnosti vyplývající z práva na informace a projednání jednotlivě vůči každému zaměstnanci a s každým zaměstnancem projednávat přímo i příslušné otázky stanovené zákoníkem práce, protože zástupci zaměstnanců jsou povinni vhodným způsobem informovat zaměstnance mj. o závěrech informací a projednání se zaměstnavatelem, tedy hrát roli zprostředkovatele mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem ve stanovených oblastech.
NahoruCo je informování a projednání
Zatím co Informováním se dle zákoníku práce rozumí mj. poskytnutí nezbytných údajů zaměstnancům, projednáním se dle tohoto zákona se rozumí jednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, tedy výměna stanovisek a vysvětlení s cílem dosáhnout shody. Další informace o tomto institutu jsou obsahem § 278 - § 280 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, kde je mimo jiné i stanoven rozsah oblasti BOZP, kterého se to týká - § 101 až § 106 odst. 1 a § 108 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a § 9 odst. 4 písm. e) a odst. 5 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kde je řešena vzájemná součinnost v oblasti BOZP mezi zaměstnavatelem, zaměstnanci, zástupci zaměstnanců a dalšími odborně způsobilými fyzickými osobami (mezi povinnosti zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnancům nebo zástupcům zaměstnanců) patří informace a projednání odborně způsobilé osobě k zajišťování úkolů v prevenci rizik.
NahoruÚčast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Jak již bylo výše uvedeno, zaměstnanci nesmějí být zbaveni práva účastnit se na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci (přímo nebo prostřednictvím odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Těmto zástupcům zaměstnanců nebo přímo samotným zaměstnancům:
… 
